Tip na dovolenouVyražte na bežky do Lužických hor. Vyberte si z pestré nabídky ubytování na dovolena.iDNES.cz. |
Když se blížíte k Novému Boru od jihu, ve směru z České Lípy, dramatické horizonty před vámi signalizují změnu krajiny: pryč jsou pískovcové rokliny Kokořínska a nastupují vulkanické kužely Lužických hor. Jejich strmé svahy a někdy špičaté vrcholky působí, že opticky se toto území zdá být o dost vyšší než ve skutečnosti. Lužické hory totiž nedosahují ani ve své nejvyšší části, na saské hranici, úrovně alespoň 800 metrů. To jim však krásy neubírá, i když správně by měla jít řeč o vrchovině spíše než o horách.
K východišti běžkotras na Jedličné
Do vsi Polevsko se dostanete autem krátkou odbočkou z Nového Boru a na první pohled to tu nepůsobí nijak mimořádně. Rozvolněná nízká zástavba sleduje průjezdní komunikaci, na křižovatce stojí hospoda a o kus dál kostel, snad jen lyžařský vlek na protějším svahu byste tady nečekali. Za běžkařským eldorádem musíte popojet ještě asi kilometr za vesnici, směr Kytlice. Na vrcholu stoupání (580 m) najdete v lokalitě Jedličná (Tannenberg) u lesa malé parkoviště, u kterého začínají stopy.
Místní lyžařský oddíl Ski Polevsko zde, na samém jižním okraji Lužických hor, udržuje celkem asi 15 kilometrů běžkařských tras. Vedou prakticky bez výjimky mírně zvlněným terénem, zhruba rovným dílem lesem a po loukách.
Zvládnou je snadno i nepříliš zdatní lyžaři, protože strmějších míst je tu jako šafránu a terén je vesměs přehledný.
Ve stínu sopečných kuželů
Snad každý na Polevsku ocení krajinnou pestrost, z dobře ošetřovaných stop se co chvíli otevře další a jiný pohled do dálky. Kulisu běžkování pod Lužickými horami tvoří zejména siluety dávno vyhaslých sopek, mezi nimiž dominuje blízký Klíč (759 m) na východním obzoru: tak pravidelný kužel se v přírodě vidí málokdy. Opačným směrem, k severozápadu, sklouzne pohled přes Studenec (736 m) až do krajiny Českého Švýcarska. Za dobré viditelnosti lze spatřit v dálce třeba Ještěd (1 012 m).
Běžecké stopy samotné se pohybují v rozmezí nadmořských výšek 550 až 640 metrů, což současně naznačuje největší slabinu oblasti, v období chudém na sníh si tu nejspíš nezalyžujete. Když je ale krajina dostatečně bílá, mohou zdejší okruhy klidně soutěžit třeba s Jizerskými horami.
Po vrškách na Kapličku
Od parkoviště na Jedličné je vyznačený krátký tříkilometrový okruh kolem Medvědí hůrky (643 m), to je ale jen na zahřátí. Jakmile vás stopa přivede na větší lesní křižovatku, dejte se k okraji lesa, který před vámi prosvítá, a za pár desítek metrů se otevřou pláně v okolí Polevského vrchu (626 m). Za orientaci vám může sloužit horní konec polevského lyžařského vleku, odkud stopy pokračují, obvykle v několika větvích, směrem k tzv. prácheňské silnici. Místo, kde silnici překračujete, se označuje jako Kaplička, i zde se dá improvizovaně zaparkovat a nastoupit do lyží.
Od Kapličky táhle vystoupáte lesní cestou na terénní hřbítek, po kterém pokračujete velmi malebnými polohami směrem k západu. Řídké stromy střídají mezilesí, přes louky se táhnou stromořadí prozrazující někdejší hranice mezi políčky. Na jednom z dílčích vrcholků si všimněte světliny napravo, stojíte na okraji opuštěného čedičového lomu, pod vámi je kolmý sráz a v obnažené stěně před sebou spatříte typické čedičové sloupky. Jde o menší variantu toho, co vás za pár desítek minut čeká na Panské skále.
Vzdálenější pohled od Kapličky nad Polevskem směrem na Klíč
Zimní pohled na "varhany"
Po asi kilometr dlouhém souvislém lesním úseku se dostanete k vysílači a následuje krásný, pozvolný sjezd do osady Prácheň. Nenápadný vršek na blízkém obzoru před vámi je Panská skála. Nenápadný proto, že se k lokalitě blížíte vlastně zezadu. V Práchni je třeba běžky sundat a poponést asi 300 metrů po hlavní silnici vpravo. Jakmile po levé straně skončí domy, můžete zase naskočit do lyží a pak už k Panské skále zbývá jen pár set metrů.
Obnažené čelo čedičového skalního tělesa na Panské skále patří k nejznámějším geologickým útvarům Čech a na hodnotě mu neubírá ani fakt, že jde o bývalý lom a nikoli o přirozený výchoz hornin.
Období se sněhovou pokrývkou každopádně místu dodává zvláštní šarm. Sloupce tmavého čediče vytvářející proslulé varhany se ostře odrážejí od bílého sněhu, jezírko před skálou je zamrzlé.
Varhany na Panské skále u Kamenického Šenova
Na loukách nad Polevskem
Se sluncem v zádech
Budete-li se od Panské skály vracet na běžkách zpět do Polevska, a při dopravě autem mnoho jiných možností není, máte šanci na odpolední slunce v zádech a zase úplně jiné pohledy do krajiny. Ještě než vyrazíte do táhlého stoupání k prácheňskému vysílači, nabízí se občerstvení v motorestu U koně na východním konci vesnice. Od motorestu se pak můžete na lyžích bez značení proplést mezi domy, stačí přejít silnici, a záhy se zase napojíte na stopy směr Polevsko, vysílač vás povede.
Zpět na Jedličnou sledujete víceméně v protisměru předchozí trasu, ale není to nutné úplně, stopy se na řadě míst rozdělují jako pavučiny aby se za chvíli zase spojily. Když se nad polevským vlekem budete držet vlevo, můžete ještě obkroužit Medvědí hůrku ze západní strany. Prudší sjezd na žluté značce je snad jediný, kde je třeba dát větší pozor, jinak vás to na louku "vyplivne" nebezpečnou rychlostí. Poslední kilometr lesním traverzem už pak představuje nenáročnou pohodu. Celkem jste na lyžích urazili asi 18 kilometrů.
Může se hoditDoprava Kam na jídlo Užitečné adresy |
