Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zimní hrady Jeseníků bez turistů v patách

  11:55aktualizováno  16. března 8:17
Zima je opravdu nekonečná, ale nezoufejte. Právě teď je totiž nejlepší doba na objevování romantiky hradů v Jeseníkách. Mnohé zříceniny se totiž v létě úplně skrývají pod listím stromů a křovin, zatímco v zimě naplno odhalují svou krásu. Tohle je tip na výlet pro ty, kteří nemají v lásce davy.

 

 

Mnoho hradů a hrádků naleznete v širším okolí Jeseníků. Jejich současná opuštěnost je o to větší, že nejvyšší moravské horstvo přitahuje v zimě návštěvníky na mnohem lákavější magnety.

Je pravda, že některé vysoko položené hrádky (např. v okolí Vrbna pod Pradědem) jsou nyní doslova zasypány sněhem a přístup k nim je docela náročný, některé níže položené objekty však můžete bez obav navštívit a zpestřit si tak třeba zdlouhavou cestu autem do hor anebo z hor.

Hrad krutého pána

Velmi snadno dostupná a turisticky vděčná je zřícenina Brníčka u Zábřehu na Moravě, kterou v létě pohlcuje porost neprůhledného křoví. Autem zaparkujete ve stejnojmenné podhradní vesnici a k ruinám to máte jen pár minut.

Hrad vznikl poměrně pozdě - až někdy po roce 1330. Měl oválný půdorys vytyčený silnou obvodovou zdí, ke které byl zevnitř přistavěn dvoupatrový trojdílný palác. Obvodová zeď byla na jižní, nejvíce ohrožené straně, vystužena masívními hranolovými pilíři, jež tvoří s troskami paláce hlavní dominanty dnešní zříceniny.

Nejznámějšími majiteli hradu byli Tunklové z Brníčka. Jan patřil k nevelké hrstce stoupenců husitů na Moravě, jeho potomci stáli na straně Jiřího z Poděbrad, na což hrad bohužel doplatil. V česko-uherských válkách roku 1471 byl dobyt a pobořen uherským králem Matyášem Korvínem a o 40 let později se již uvádí jako pustý.

V souvislosti s Brníčkem je nutno rovněž zmínit Jiřího Tunkla - horlivého zakladate rybníků v okolním kraji. Proslul nebývalou tvrdostí vůči svým poddaným, což se mu při stavbě jedné rybniční hráze krutě vymstilo. Zoufalí poddaní se vzbouřili a Jiřího Tunkla z Brníčka smrtelně zranili. Krutý pán se prý dodnes na tomto místě zjevuje zapřažen do pluhu poháněného čerty...



Torzo věže na Brníčku
VÍCE FOTEK HRADŮ V JESENÍKÁCH SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Strašný a hrozivý Nový hrad

Další poměrně snadno dostupnou zříceninou v podhůří Hrubého Jeseníku je Nový hrad u Hanušovic. Vede k němu modrá značka z Hanušovic nebo osady Lužná na hlavním silničním tahu Šumperk – Hanušovice, zelená značka od železniční stanice Bohdíkov v údolí Moravy anebo z Kopřivné a nejkratší žlutá značka z železniční zastávky Raškův dvůr.

Nový hrad u Hanušovic patří do poměrně početné rodiny různých Nových hradů a hrádků, kterých je na území naší republiky nejméně sedm. Tento v podhůří Jeseníků je však ze všech největší. Dokonce bývá někdy charakterizován jako jedna z nejrozsáhlejších hradních zřícenin na Moravě. Přesto je však poměrně málo známý, neboť návštěvníci Jeseníků na něj neprávem zapomínají.

Nový hrad na zalesněném hřebenu nad údolím Moravy dostal své jméno podle toho, že kolem roku 1320 vznikl na "novém" území, které se oddělilo od staršího hradu Bludova. Mimoto měl Nový hrad i druhý název Furchtenberk, jenž v češtině znamená něco jako strašný nebo hrozivý. To proto, že v polovině 14. století byl rozšířen na tehdejší dobu o mimořádně mohutné opevnění se šesti hranolovými věžemi.

Nicméně ani toto "hrozivé" opevnění neuchránilo Nový hrad před zkázou. V příštím století jej zřejmě kvůli nedostatku obránců dobyl uherský král Matyáš Korvín a pro jistotu jej nechal záměrně srovnat se zemí. Dnes o chátrající hradní areál pečují dobrovolníci, jejichž letní základna sídlí v předsunuté hranolové věži na konci hradního ostrohu. V létě se tu pořádají různé akce. Pověst o Novém hradě si přečtěte ZDE.



Nový hrad u Hanušovic – brána do hradního jádra

JAK SE TAM DOSTAT

Brníčko – Před Zábřehem na Moravě ve směru od Olomouce odbočit z hlavní silnice vpravo do Leštiny a odtud přes Lesnici do Brníčka

Nový hrad – Ze Šumperka směrem na Hanušovice, v osadě Lužná u Kopřivné zaparkovat a dojít po modré značce k hradu

Mírov – V Mohelnici odbočit směr Křemačov a přes Řepovou do Mírova

Vězení pro těžké zločince

Třetí hrad, který vám chceme představit, sice zeměpisně do Jeseníků nepatří, leží však nedaleko od hlavního přístupového tahu z Olomouce směrem na Zábřeh. Jeho silueta uprostřed lesů tvoří velmi přitažlivou scenérii.

Bohužel, interiér si prohlédnout nemůžete: leda že byste spáchali nějaký opravdu těžký zločin, za který by vás zavřeli do třetí nápravně výchovné vězeňské skupiny. Jistě jste již uhodli, že jde o hrad Mírov, který novodobě nejvíce proslavil svým úspěšným útěkem vězeň Kajínek.

Hrad Mírov, patřící k nejstarším na Moravě, se vzpomíná již roku 1266. Patřil k rozsáhlému majetku olomouckých biskupů a klíčovou úlohu v regionu sehrál v pohnutých dobách 15. století, kdy byl opěrnou baštou proti husitům i pozdějším stoupencům krále Jiřího z Poděbrad. Jak tehdy hrad vypadal, není příliš jasné, neboť novodobé výzkumy proběhly vzhledem k dlouhotrvajícímu vězeňskému využití jen velmi povrchně a poznatky o celé stavbě jsou ve srovnání s jinými hrady dost kusé.

Dnešní podobu získal Mírov až po třicetileté válce, kdy jej biskup Karel II. z Lichtenštejna podrobil dvacet let trvající přestavbě. Výsledkem stavebního úsilí  byl vznik moderní barokní pevnosti se šesti bastiony, kostelem a rozsáhlou zbrojnicí. Poslední bojová akce na Mírově proběhla v období napoleonských válek, kdy roku 1805 francouzská setnina zaútočila na hrad. Houževnatý odpor desetičlenné hradní posádky prý Francouze natolik znechutil, že raději bez úspěchu odtáhli.

Jako kněžská káznice začal Mírov sloužit v roce 1761, na státní vězení byl hradní areál přeměněn v polovině 19. století, kdy jej koupilo moravské místodržitelství a přemístilo sem věznici z brněnského Špilberku. Krásné pohledy na monumentální hradní věznici se odkrývají z protilehlých svahů.



Hrad a věznice Mírov nad údolím Mírovky v Zábřežské vrchovině

Další zajímavé hradní zříceniny v Jeseníkách

KOBRŠTEJN – původně skalní hrad, z něhož se zachovalo torzo věže. Jeden z nejvýše položených hradů u nás. Vede k němu značka z osady Revíz

RABŠTEJN – rovněž skalní hrad v hezké poloze uprostřed lesů. Pod ním na louce turistická chata vzniklá přestavbou bývalé myslivny. Ideální cíl běžkařské túry ze Skřítku (cca 8 km). Nejkratší přístup z podhradní vesnice Bedřichov.

KOLŠTEJN – hrad uprostřed obce Branná tvořený starší zříceninou a novějšími zámeckými budovami. V létě část objektu přístupná s průvodcem


Hrad Brníčko

Hrad Brníčko v podhůří Jeseníků

Torzo věže na Brníčku

Nový hrad u Hanušovic – brána do hradního jádra

Nový hrad u Hanušovic je ukryt ve vzrostlém lese

Nový hrad u Hanušovic patří k plošně největším na severní Moravě

Hrad a věznice Mírov nad údolím Mírovky v Zábřežské vrchovině

Hrad a věznice Mírov je možno prohlížet pouze z dálky

Hrad Kolštejn v obci Branná

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.