Ráno je v létě sníh ostrý jako břitva a taky tak zvoní, když jej hrany lyží krájejí v opatrných zatáčkách. Okolo jedenácté zvláční a trochu připomíná písek, jak jemně šustí. O dvě hodiny později, když slunce přes vrchol Matterhornu spéká i ocelová lana vleků do žhava, bílá hmota ztěžkne a lyžování na ní připomíná tak trochu windsurfing.
Co se se sněhem pod Matterhornem děje odpoledne, už neuvidíte. Sjezdové dráhy osiří a tajou, aby přes noc opět vymrzly a za brzkého rána uvítaly další letní lyžaře. Tak vypadá zimní den uprostřed léta ve švýcarském letovisku Zermatt.
Z pitoreskních uliček v údolí se věčným sněhem pokryté vrcholy a pláně kolem nejvyšší švýcarské hory Matterhornu zdají jako jakási vzdálená kulisa.
V Zermattu nasednete do kabinkové lanovky (vajíčko), která vás vyveze na hranici lesa do stanice Furi. Odtud vyjíždí velká kabina přes skalnatý sráz na hranici sněhu do stanice Trockener Steg. Teprve napotřetí se dopravíte až na vrchol Malého Matterhornu (3883 m.n.m.), kde lanovka vstupuje doslova do nitra hory a ústí v dlouhém úzkém tunelu, na jehož konci září bílé světlo.
Během jízdy, která se všemi přestupy trvá zhruba třicet minut, překonáte výškový rozdíl 2200 metrů. Z výšky téměř čtyři tisíce metrů dřevěné střechy vesnice ani nevidíte okolo vás je jen bílé ticho a krok do nebe v přítomnosti bělovousích důstojných velikánů. Když máte štěstí na pěkné počasí, máte před sebou Matterhorn jako na dlani.
Nahoře se teplota po většinu dne drží pod bodem mrazu. Když zafičí vítr a přižene mraky, není vám parné léto hluboko pod vámi nic platné. Tady vládne stále zima.
V létě jsou pod Matterhornem otevřené čtyři vleky a v závislosti na sněhových podmínkách i odpovídající počet sjezdových drah. Většina lyžařů míří na Plateau Rosa I a II. Ačkoliv se jedná jen o zlomek sjezdařských tratí, které jsou v okolí Zermattu otevřené v zimě, i tak je tu letní lyžování ohromným zážitkem.
Cesta na vrchol sjezdovky trvá na kotvovém vleku zhruba deset minut, dolů se potom trať vlní od prudkého rozjezdu až k pozvolnému přistání na dolním konci. Za dobrých podmínek je sjízdná i příkrá stráň Malého Matterhornu - ta je ovšem vyhražena opravdu zdatným lyžařům. Ti méně zdatní bývají viděni, jak horu scházejí pěšky.
Ostatní vleky a jejich sjezdové dráhy,které jsou v létě otevřené, slouží jako přibližovací prostředky na vrchol Malého Matterhornu, odkud je možné nechat se svézt opět do údolí.
Vleky na Plateu Rosa se zastavují od poloviny července do poloviny září o půl druhé odpoledne, od září do listopadu se letní lyžování prodlužuje až do tří hodin. Poté,co ručičky na hodinách ukrojí poslední sjezdovou minutu, nezbývá vám, než se soustavou přibližovacích vleků vydat zase zpátky na lanovku.
Anebo sjet až na dolní hranici sněhu na stanici lanovky Trockener Steg. Tam je však třeba dobře brzdit, jinak skončíte na hlíně a kamení.
Cestou z léta do zimy musí lyžař překonat hned několik úskalí. Nahoře vás nejprve oslní prudký odraz slunce na sněhu a nečekaný nápor zimy, potom možná zalapáte po dechu. V e výšce téměř čtyři tisíce metrů nad mořem je totiž kyslíku málo - rozhodně o tolik méně, aby vás to na prvních pár minut vyčerpalo. Chvilku si odpočiňte a pak můžete pokračovat.
Velkému rozdílu v nadmořské výšce je zapotřebí přizpůsobit i oblečení. Pokud jste si dole vystačili s krátkými kalhotami a tričkem, nahoře se neobejdete bez teplého svetru, bundy, která neprofoukne, teplých kalhot, rukavic a šály.
Za jasného dne, kdy je nebe bez mráčku, vás sluneční paprsky zahřejou a rozptýlí pochyby o zimě. Stačí však, aby zesílil vítr a teplota klesne hned o několik stupňů. Nemluvě o tom, že pokud je počasí na horách zrádné,ve velehorách to platí o to více. Mlha, že by se dala krájet, a sněhová vánice, jež otupí smysly, dokáže lyžařskou pohodu v okamžiku změnit v hazardní hru.
Vysoká nadmořská výška s sebou přináší samozřejmě i další úskalí. Sluneční záření dokáže spálit i tehdy, když slunce dřímá za mraky. Silné paprsky, které navíc umocňuje vysoký lesk sněhu, člověka téměř oslepí - bez dobrých slunečních brýlí by se tudíž do hor neměl vydávat nikdo ani v létě, ani v zimě.
|
Může se hodit
Jednodenní permanentka na vleky a lanovky u Malého Matterhorn stojí v létě 60 švýcarských franků (zhruba 1200 Kč). Jízdenky lze zakoupit na určitý počet za sebou jdoucích dnů anebo na určitý počet dnů za určité období. Třídenní permanentka vyjde například na 140 franků. Týdenní stojí 258 franků, sedm dní ze čtrnácti vyjde na 284 franků. JAK JE OTEVŘENO Od poloviny července do poloviny září jsou sjezdové tratě u Malého Matterhornu otevřené od osmi ráno do 13,30. První lanovka vyjíždí ze Zermattu v sedm ráno.Od poloviny září do poloviny listopadu je otevírací doba sjezdových tratí od 9 do 15 hodin. Na vrchol Malého Matterhornu se však můžete dostat i poté, co byly sjezdové dráhy uzavřeny. Poslední jízda až nahoru vyjíždí ze Zermattu v 16,10 a poslední lanovka z Malého Matterhornu do údolí sjíždí v 17,05. |
 Pohled na Matterhorn |
