Zima v Horních Rakousích - víc než jen roční období

Zasněžené kopce, třpytící se prašan a starobylé zvyky. Zima v Horních Rakousích je podle tvrzení tamních organizátorů cestovního ruchu víc než jen roční období. Když se v kraji mezi Šumavou a Dachsteinem krátí dny a první sněhové vločky pomalu splynou v bílý koberec, začne prý pro zdejší lidi a přírodu zcela zvláštní období. I když spolková země Horní Rakousy nedosahuje věhlasu proslulých alpských středisek s ledovcovými vrcholy, má přesto milovníkům zimních sportů co nabídnout. K sedmi větším sjezdařským areálům, které lze v této sezoně navštívit s atraktivní kartou snow+fund-card, patří například císařská Solná komora, národní park Pyhrn-Eisenwurzen, jižní svahy Dachsteinského masívu nebo svébytná oblast Mühlviertel.

Poklidnější tvář zimy nabízí také Böhmerwald, rakouská část Šumavy na společné hranici s Českou republikou. Táhne se už od hranic s Bavorskem a pokračuje pod Lipenskou přehradní nádrží, kde kromě jiného oba státy protíná legendární Schwarzenberský plavbní kanál, kterým kdysi putovalo dříví do Dunaje. Nejvyšším vrcholem Böhmerwaldu je Hochficht (Smrčina) se 1338 metry nad mořem, který sám o sobě je centrem zdejšího sjezdařského sportu. Výchozí základnou ke zdolávání jižních svahů Šumavy je v této oblasti zimní středisko Aigen-Schlägl, kde jsou možnosti ubytování a odkud zdarma vozí autobus lyžaře až pod vleky - cesta trvá přibližně čtvrt hodiny. Na Hochfichtu je celkem devět sjezdovek, z nichž nejdelší měří kolem tří kilometrů. Celková kapacita vleků a jedné sedačkové lanovky se rovná osmi stům přepraveným lyžařům za hodinu. Za celodenní skipas zaplatí dospělí 290 šilinků, děti starší šesti let 185 šilinků. O úpravu sjezdovek, z nichž některé byly v minulých dnech kvůli vydřeným místům uzavřené, se stará celkem čtyřicet sněhových děl. Příjemné zázemí poskytuje návštěvníkům úpatí Hochfichtu, kde je rozlehlé parkoviště, samoobslužná restaurace s terasou, půjčovna lyžařské výstroje a servis.

Dovolenou v Böhmerwaldu však není nutné trávit jen na sjezdovkách. V tradičně bohaté zdejší nabídce zimního sportování nechybějí ani běžecké tratě, které leží v oblasti Schöneben/Ulrichsberg. Výlet na běžkách křížem krážem Šumavou si tu lze vybrat od trasy dlouhé jen něco málo přes kilometr, až po více než dvacetikilometrový okruh. Stopy vedou převážně průseky mezi majestátními smrky, kde kromě běžkařů lze potkat už jen veverky nebo ptáky. Ztratit se v rozlehlých pohraničních hvozdech lze však díky skvělému značení a pečlivé úpravě tras jen ztěží. K nejoblíběnějším patří sedmikilometrový okruh ze Schönebenu na Moldaublick (Vltavskou rozhlednu), odkud je - pokud zrovna není mlha - skvělý pohled do Čech. Zdolat je však třeba více než čtyři sta schodů - jako odměna za tento výkon může posloužit svařené víno, které se podává v nově postavené boudě u paty rozhledny. Dříve odtud shlíželi do staré vlasti převážně sudetští Němci a Rakušané, nyní se k nim stále více přidávají i Češi, kterých zde podle Sabiny Güntersederové z Tourismusregion Mühlviertel stále přibývá. Protože však železné schody vedoucí na vrchol rozhledny bývají obvykle namrzlé, není rozhledna v zimních měsících volně přístupná.

Zimní radovánky v Horním Rakousku, to je dnes také putování zasněženou horskou krajinou na sněžnicích z umělé hmoty, které jsou tu k mání i průvodcem, případně romantické vyjížďky na saních tažených koňským nebo psím spřežením. Projet se lze také železniční koňskou dráhou, která kdysi spojovala Linec a České Budějovice. Nyní je její krátký úsek opět v provozu, a to u vesnice Kerschbaum poblíž Rainbachu. Za vidění rozhodně stojí také klášter premonstrátů ve Schläglu, kde je jedinný klášterní pivovar v Rakousku. Vaří se v něm silné pivo ze žitného sladu.

O Hochfichtu budeme zřejmě zanedlouho slýchat ještě mnohem častěji. V roce 2003 by totiž měla být u Horní Plané zahájena stavba mostu přes Lipno, na níž naváže silnice, po které by směrem na hraniční přechod Zadní Zvonková mohla celoročně jezdit i auta. Znamenalo by to, že by se podstatně zkrátila i cesta k sousedům do lyžařského střediska Hochficht, kam se nyní obvykle z jižních Čech jezdí oklikou přes přechod Studánky. Zatím nejasný je osud myšlenky Sdružení lipenských obcí, která se zabývá výstavbou obdobného lyžařského areálu na české straně Smrčiny. Hlasitě proti jsou totiž ochránci přírody.

Lanovka vyváží lyžaře na vrchol Hochfichtu

Turisté na sněžnicích putují zasněženou Smrčinou

Sjezdovky na Hochfichtu ve všední dny nebývají přeplněné lyžaři

Svahy jižní Šumavy jsou ideální pro lyžování rodin s dětmi

Restaurace pod rozhlednou na Moldaublicku

Jízda koněspřežkou v Kerschbaumu

Parkoviště pod Hochfichtem

Restaurace pod rozhlednou na Moldaublicku