Tropický park u Berlína

Tropický park u Berlína - Zatímco venku mrzne, v hale vane teplý mořský vítr. Odložte svršky, vážení turisté, jinak se uvaříte. | foto: Michal Sváček, MF DNES

Zima je tak dlouhá, a tropický ráj tak blízko...

  • 53
Ke slunci se vypínají exotické rostliny, palmy dosahují čtrnácti metrů a orchideje září, až přechází zrak. Vedro a vlhko. Venku je přitom deset pod nulou a sníh. Jste blízko Berlína a 270 kilometrů od Prahy. Na ploše osmi fotbalových hřišť, v hale vysoké 107 metrů stojí největší tropický park na světě.

Sandály, tričko, do ruky mapu a procházka deštným pralesem může začít. Teplota vyšplhala k jedenatřiceti stupňům, vlhkost je padesátiprocentní. Šumění nedalekého moře protíná cvrkot cikád a švitoření neznámých ptáků, vůně a zvuky tropického pralesa jsou všudypřítomné.

Pocit je to tak silný, že se člověk zpočátku dívá pod nohy v obavách, aby nešlápl na nějakou havěť. Není to nutné, nic v písku neleze. Ani dotěrný hmyz nemusíte odhánět. A vlastně i ta mapa je zbytečná. Do Keni je to pár minut a ze zdejších slaměných chýší jsou už vidět domečky nedalekého Thajska, odkud je to pár metrů na Borneo a Bali.

Zatímco venku mrzne, tady vane teplý mořský vzduch. Kdo neodloží kabát, šálu a tlusté ponožky v šatně, ten se brzy uvaří.

Mírně vlhké klima dělá dobře tělu i duši. Komu začne být horko, může to vzít od jižního moře přes prales na "chladnější" stranu, k laguně, kde je o čtyři stupně méně. Tady se řev ptáků mísí s výskotem dětí. Fronta na skluzavku ubíhá poměrně rychle a po několika metrech jízdy se z průsvitné roury padá do vody.


Pláž ve skleníku je jen jako, ale písek je skutečný. Den co den tu propuká bitva o lehátka. Kouření je - pro mnohé bohužel - dovoleno.

Honem, obsaď lehátko!

Zhruba tři hodinky jízdy od českých hranic, na východě Německa, šedesát kilometrů od Berlína a sto od Drážďan, stačí sjet z dálnice A 13.

Vítejte v ráji.

Na rovině, kde nic jiného není, stojí obrovský skleník. Nebo spíše vzducholoď jako z románu Julesa Verna. Jenže tahle nevzlétne, na to je příliš těžká.

"Proč cestovat, když chcete pouze strávit příjemnou dovolenou?" vítá barevný plakát.
Hala za 70 milionů eur stojí v prostoru bývalé základny sovětské armády, kterou ještě připomínají vymlácené bunkry. Je tak vysoká, že by se do ní vešla socha Svobody. A tak dlouhá, že by v ní mohla ležet Eiffelovka nebo berlínské Postupimské náměstí.

"Je to jako dovolená v zámoří. Sen o hřejivých tropech se může vyplnit v Braniborsku," pyšní se multimiliardář Colin Au z Malajsie, který džungli před dvěma měsíci otevřel.

Atrakce láká Němce i cizince. "Doma nic takového není a sněhu už máme plné zuby," říká Jan ze sousedního Polska. S rodinou si udělal víkend v Berlíně a tropickém ráji. Podnikatel Au doufá, že přitáhne i Francouze a Angličany.

První Češi ráj už objevili. "Je to zážitek," říká Naděžda Petrová z Prahy. "Vůbec jsem si to nedokázala představit, ale po pár hodinách jsem si v hale připadala jako doma. I když je tady tolik lidí, není na pláži takový hluk jako na koupališti a i místa je ve vodě vždycky dost. Potěšilo mě množství restaurací a dokonalé zázemí od toalet až po kabiny."

Jediné, co mnoha návštěvníkům vadí, je to, že se na pláži smí kouřit. "To už jsem dnes nečekala," diví se Naděžda Petrová.

Malajsijec Au si Německo nevybral náhodou. Především ho inspirovalo špatné počasí v Braniborsku. Džungle vyrostla na okraji Sprévského lesa, který se pyšní označením UNESCO "biosférická rezervace". Zdejší močály byly většinou odvodněny a přeměněny na louky či ornou půdu.

Roli hrálo i to, že právě v Braniborsku nezaměstnanost dosahuje dvaceti procent, takže spousta lidí získala při stavbě parku a pak i při jeho provozu práci. Tropy jsou otevřeny ve dne v noci a zatím zaměstnávají na 800 lidí.

Projekt má i kritiky. Ti tvrdí, že hala, v níž je třeba udržovat stálé klima a vysokou teplotu, si na sebe nevydělá. Údržba má stát třicet milionů eur ročně, takže park musí navštívit alespoň 1,4 milionu lidí. Obavy však zřejmě nejsou na místě; hala se neustále plní a do převlékáren proudí další a další zájemci.

"Honem, obsaď nám lehátko!" křičí za manželem starší paní. Jako na Mallorce... Němečtí turisté jsou proslulí tím, že si ještě večer obsazují místa na druhý den. Podobné "bitvy" zřejmě budou svádět i zde. Míst na slunění je totiž výrazně méně než očekávaných hostů - asi čtrnáct set lůžek na denní průměr sedm tisíc turistů.


Viva Brasil. Večer co večer ožívá hala exotickým karnevalem.

Ve zběsilém rytmu samby

Prostor se najednou zabarví a zavlní. Přicházejí asijské tanečnice s ladnou akrobacií prstů i celého těla, oděné do lesklých barevných látek.

V parku se nemusí jenom plavat, jíst či podřimovat na pohodlných lehátkách pod palmami u moře. Každou půlhodinu se lze kochat typickými tanci mnoha národů. Hudba je nakažlivá a po pár minutách se v jejím rytmu pohupují i turisté.

"Jsem šťastný, že sem lidé jezdí," říká Datuk Khoo z Thajska. "Věřím, že pobyt mnohé z nich naladí k tomu, aby se vypravili do skutečného Thajska nebo Indie a podpořili tamní lidi, kteří se vzpamatovávají po tsunami."

Zatímco Frank Mitsching z Lübbenu řádí se synem Harrym v laguně, manželka Anke dala přednost thajské masáži a dcerka Jessica si nechává naplétat africké minicopánky. Taky si mohou krátit chvíle kurzem jógy, samby či salsy. To vůbec není od věci, jak záhy zjišťují. Bubny a zpěv už z dálky věští příchod pestrobarevného řetězu Brazilců, smyslné tanečnice i chlapců ve fotbalových dresech, kteří tančí v karnevalovém opojení.

Kdo chce být podobně snědý jako Brazilci, může chytat bronz u jižního moře. Díky membráně propouštějící UV záření je zde simulováno sluneční světlo, které nechává rostliny růst a návštěvníkům umožní přirozené opálení.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat:
 
* Park se nachází asi 60 km jižně od Berlína, 100 km severně od Drážďan.  
* Dojedete tam po dálnici Teplice-Drážďany-Berlín - A 13, výjezd/exit Staakow, pak sledujte značení Tropical Islands.
* Na místě jsou bezplatná velká parkoviště.
* Z Berlína do parku jezdí také Shuttle bus. 

Kolik zaplatíte (v eurech)

příchod v době Po-pá So Ne
6:00 - 9:00 10 15 15
9:00-22:00 15 20 20
22:00-6:00 7,50 10 7,50
Za první čtyři hodiny pobytu zaplatíte uvedenou sumu, za každou další započatou hodinu 1,-euro

* Areál je otevřen nonstop.
 
* Další info najdete ZDE

Stmívá se. Plechově-skleněná střecha propouští poslední denní světlo. Ráj se zdá ještě působivější.

Podvečer na pláži, nebo aspoň jeho iluze, je dokonalý. Systém osvětlení ve vodě vytváří speciální efekty. Je čas na podvečerní caipirinhu jako předehru k večeru plnému barev a cestě po Brazílii. Viva Brasil. Muzikál ukazuje více než tisíciletou historii této barevné země. Tanečníci vyprávějí příběh o původních obyvatelích, o příjezdu Portugalců a dalších mořeplavců, ale také o obchodu s otroky, kteří dřeli na plantážích s kávou a cukrovou třtinou.

Putujeme obrovskou zemí, majestátní Amazonkou, pláží Copacabanou, tančíme bossanovu, lambadu a nakonec se vlníme v razantním tempu samby karnevalu v Riu. Fascinující show skončila, nikoliv však večer v tropech.

Ke slovu se dostává trocha adrenalinu. Není totiž nad panoramatický pohled na celý ostrov. Aby se však člověku zatajil dech, musí vyletět bílým balónem do výšky šedesáti metrů. Kdo chce, může usednout na kovovou tyč širokou deset centimetrů a přivázat se k popruhům. A letět. Balon se nejdříve zastaví dvacet metrů nad zemí, jako kdyby nabíral druhý dech pro dalších čtyřicet metrů.

Po takovém odvážném výletu je vhodné si odpočinout. Kde jinde než na pláži. K půlnoci řady turistů, kteří se čvachtali v moři a promenádovali v plavkách, prořídly. O to romantičtější je procházka nočním pralesem, nad kterým se vznáší měsíc jako v úplňku.

A pak už honem zpátky do tropického iglú, v němž lze přespat přímo na písečné pláži. Přes veškeré pohodlí se nemůžeme dočkat rána. Vždyť už od šesti startuje nový pohádkový den v tropickém ráji před branami Berlína.

 

,