Čínský cyklický kalendář podle tradice zavedl císař Chuang Ti, když podle gregoriánského kalendáře roku 2673 před Kristem nastoupil na trůn a jmenoval dvanáct zvířat jako své strážce. Zvláštností kalendáře je dělení do šedesátiletých cyklů, které vznikají kombinací deseti nebeských kmenů a dvanácti pozemských větví. Každému znaku pozemských větví pojících se s dvanácti oběhy Měsíce v roce bylo přiřazeno jméno zvířete, znamení zvěrokruhu. Znamení v pořadí krysa (myš), buvol, tygr, králík (zajíc), drak, had, kůň, koza (ovce, beran), opice, kohout (slepice), pes, prase (divočák) se střídají rok po roce. Na každé zvíře přijde řada jednou za dvanáct let. Působení jednotlivých zvířecích znamení podle astrologů posiluje nebo zeslabuje jeden z pěti prazákladních prvků (dřevo, oheň, země, kov a voda), které
se postupně střídají a jsou současně ovlivňovány ženským (jin) nebo mužským principem (jang).
Čínský tradiční systém se snaží smířit lunární a solární cyklus. Protože měsíce trvají 29 nebo 30 dnů, je lunární rok dlouhý 353, 354 nebo 355 dní. Aby se vyrovnal rozdíl mezi délkou lunárního a solárního roku, vkládají Číňané v přesně určených
intervalech třináctý přestupný měsíc. Počátek nového roku je pohyblivý, Nový rok nastává o prvním novu po vstupu Slunce do souhvězdí Vodnáře, mezi 21. lednem a 20. únorem gregoriánského kalendáře.
Svůdný had má v křesťanských zemích špatnou pověst, v Asii je však ctěn a vážen pro svou moudrost a ostrovtip. V čínském folklóru je tvorem blízkým zemi, z níž čerpá velké zásoby energie jin a symbolizuje plodnost. V pověstech se pojí s ženskými božstvy, která dovedou okouzlit mladé učence a rodí nesmírně
nadané děti. Astrologové tvrdí, že lidé narození ve znamení hada jsou obdivuhodně vytrvalí, silní a aktivní, ač působí tichým a pomalým dojmem. Mnoho a hluboce přemýšlí, často filozofují, jsou ale velmi sebevědomí a těžko snášejí situaci, v níž jim hrozí ztroskotání. Slabinou může být i jejich přirozená rozvážnost - vyčkáváním mohou poskytnout výhodu protivníkům. Milují oddaně a žárlivě.
Had je v Číně oblíben nejen coby sympatický symbol. Patří i mezi kulinářské pochoutky s přitažlivými účinky. Nejenže jeho pojídání dává lidem sílu, ale po jeho požití se dobře snáší i velice nízké teploty, jež v zimě dosahují až mínus 20 stupňů.
Navíc tradiční čínské lékařství říká, že není nad dobrou hadí polévku, jež může dobře posloužit těm, kteří pochybují o svých sexuálních výkonech.
Lunární Nový rok - Svátky jara považují Číňané a mnozí Asijci za největší a nejvýznamnější ze svátků. Bouřlivě je oslavují vedle obyvatel pevninské Číny, Hongkongu, Tchaj-wanu a Singapuru i Korejci, Vietnamci, Japonci a čínské a vietnamské komunity všude ve světě. Oslavy se odehrávají tradičně v rodinném kruhu a provázejí je obyčeje. K těm patří - po předchozím gruntování a
výzdobě obydlí znaky štěstí - například pečení rýžových koláčků, návštěvy buddhistických chrámů nebo očista v lázni, po níž má na prahu nového roku stanout zcela nový člověk. Nedílnou součástí je dobré jídlo a pití. Číňané v Malajsii a Thajsku spotřebují tuny ovoce, hlavně pomerančů považovaných za symbol prosperity.
Půlnoc zahajuje karnevaly s třeskem ohňostrojů a dělbuchů, jejichž posláním je zahnat zlé duchy, aby v novém roce neškodili. K Novému roku patří dárky zabalené v červeném papíře, trhy, atrakce a divadelní představení, vyprávění neobyčejných příběhů. Samozřejmostí jsou předpovědi astrologů, mnohé z nich se však
nikdy nenaplní. Do továren a úřadů se pracovníci navracejí čtvrtý den, na vesnici veselí trvá týden.
 |
