Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zelenější Aljaška vyvolává obavy

  10:01aktualizováno  10:01
Vědci studující přírodu na Aljašce tvrdí, že globální oteplování vyvolalo nebývalé rozšíření vegetace, a to i do oblastí, které dříve zelené nebývaly. Informace, že se Aljaška zazelenala více, než považují vědci za přijatelné, otiskl v posledním čísle vědecký měsíčník Nature. Podle leteckých fotografií se rozloha porostů za posledních padesát let zdvojnásobila. Vědci předpokládají, že růst keřů a lesů v nejsevernějších oblastech planety má stejnou příčinu jako rozšiřování pouští v tropických a subtropických oblastech. Je jí globální oteplování.

Když začala být na konci č tyřicátých let zkoumána oblast Aljašky z hlediska zmapování zásob ropy, byly pořízeny tisíce leteckých snímků tundry v oblasti polárního kruhu. Vědci, kteří zkoumají klimatické změny, létali v poslední době nad stejnými oblastmi a porovnávali je z hlediska porostu. Na většině míst zaznamenali dramatický nárůst výskytu křovin a zakrslých stromů - nejčastěji bříz a vrb.

V některých částech Aljašky se plocha porostlá křovinami zvýšila oproti konci 40. let o deset procent. "Příroda v oblasti, kterou zkoumáme, je přitom minimálně narušována přítomností člověka či zvířat," napsali vědci ve vědeckém časopisu Nature, "tudíž jsme dospěli k závěru, že nejpodstatnějším faktorem, který ovlivňuje šíření křovin, jsou klimatické změny. " "To, co se děje v polárních oblastech, má zásadní význam pro každého obyvatele planety," reagoval na nové poznatky týkající se oteplování šéf programu OSN na ochranu životního prostředí - Unep, někdejší německý ministr životního prostředí dr. Klaus Töpfer.

Města na Sibiři jsou velmi ohrožena

Zpráva, sepsaná počátkem roku pro mezivládní panel věnovaný klimatickým změnám (IPCC), orgánu OSN, v němž zasedají mnozí z předních světových klimatologů, konstatovala, že pokud množství oxidu uhličitého v atmosféře, který má oteplování na svědomí především, dosáhne dvojnásobku přírodní hodnoty, rozloha letní ledové pokrývky v polárních mořích se zmenší o 60 procent.

Za posledních 250 let se úroveň oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o třetinu a někteří klimatologové tvrdí, že se oproti stavu v roce 1750 zdvojnásobí někdy kolem roku 2050. Už v současnosti se rozloha polárního ledu snížila proti stavu v dobách, kdy atmosféru nezamořovaly průmyslové zplodiny, o třetinu a pesimistické předpovědi uvádějí, že by tento led mohl zmizet v průběhu dalších padesáti let úplně. Problémem se pak může stát nejen zvýšení hladin světových moří, ale první důsledky pocítí obyvatelé polárních oblastí.

Věčně zmrzlá půda totiž poskytuje solidní základ pro stavbu budov a dalších konstrukcí. Oteplování tedy může ohrozit řadu vesnic a měst v této oblasti. "Roztávání věčně zmrzlé půdy zničí budovy, cesty, ropovody, elektrické a plynové sítě," varují norští klimatologové dr. Svein Tveidal a Grid Arendal. Následné ekologické havárie by člověk jen těžko zvládl. "Na Sibiři už byla u velkého množství pětipatrových budov podstatně narušena statika, některé bylo nutné strhnout. Existují předpovědi, že v roce 2030 bude ve velkých městech, jako jsou Jakutsk nebo Tiksi, zničena většina stávajících budov," tvrdí Norové.

Výzkumu polárních oblastí pomůže satelit

Aby se definitivně potvrdily či případně vyvrátily obavy týkající se úbytku ledu v polárních oblastech a dalších následků globálního oteplování, je nutné provést celou řadu dalších měření a výzkumů. Vědcům má v tomo směru výrazně pomoci satelit Cryosat, jehož vypuštění plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) na rok 2003. Družice má poprvé umožnit změření celého povrchu arktických oblastí a určení kolik z něj je zaledněno, i jak daleko na sever postoupily porosty křovin a stromů. Obrovské množství zjištěných dat se pak stane důležitým podkladem pro všechna další bádání.

Polárního ledu znatelně ubývá

Ledová pokrývka v polárních oblastech mizí podle zjištění vědců za posledních dvacet let rychleji než kdykoli předtím. Potvrzují to údaje naměřené a shromážděné institutem Worldwatch ve Washingtonu. V letech 1978 až 1996 se oblast pokrytá arktickým ledem zmenšila o šest procent. To odpovídá ročnímu úbytku o velikosti 34 tisíc kilometrů čtverečních. Zmenšují se i ledové plochy a ledovce v Grónsku a také v Antarktidě.

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.