Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ze Stendalu bude i diskotéka

  15:10aktualizováno  15:10
Před deseti lety byla východoněmecká jaderná elektrárna Stendal rozestavěna zhruba na stejné úrovni jako jihočeský Temelín. Stály tři chladicí věže a čtvrtá se stavěla, administrativní budovy byly hotové, stejně tak jako objekt, kde měl být atomový reaktor - stačilo už jen přivézt reaktor, který byl vyroben a připraven v Rusku, a stavbu uzavřít poklopem.

Přesto Stendal, který leží asi osmdesát kilometrů na západ od Berlína, nebyl a ani nikdy nebude dokončen. Stavbu elektrárny, která začala v osmdesátých letech, zastavila spolková vláda po sjednocení Německa v roce 1990. Kabinet nechtěl stavbu dále platit, a jelikož se nenašla ani žádná soukromá firma, která chtěla nést riziko s přestavbou jaderné elektrárny sovětského typu na elektrárnu splňující západoevropské normy, rozhodla se nakonec vláda využít areál o celkové rozloze 650 hektarů jako průmyslovou zónu. Český ministr životního prostředí Miloš Kužvart poté využil Stendal k argumentaci proti Temelínu: když mohou Němci jednu svou jadernou elektrárnu přeměnit na průmyslovou zónu, proč by to nemohlo být i v případě Temelína? "Stendal ukázal, že to skutečně možné je," řekl Kužvartův poradce pro energetiku Dalibor Stráský, který loni, krátce před rozhodováním českého kabinetu o budoucnosti Temelína, německou elektrárnu navštívil. Příklad Stendalu však zároveň ukázal, že přestavět atomový gigant na průmyslovou zónu není tak jednoduché. Ještě loni, devět let po zastavení stavby, byl areál elektrárny využit jen z třetiny, i když v budovách už sídlilo na třicet převážně menších firem. Místo elektřiny se v rozsáhlém areálu vyrábějí montované rodinné domky, obří jeřáby nebo dopravníky pro hnědouhelné doly. I tak jsou stále mnohé haly a administrativní budovy prázdné. Německé úřady mají se Stendalem velké plány. Existují projekty na stavbu pily, celulózky, papírny, spalovny odpadů, ale také hotelu, a dokonce i obří diskotéky. "Tyto plány mají velkou podporu místních obyvatel, lidé chtějí práci," řekl Harald Gatzke, bývalý ředitel elektrárny a nynější obchodní ředitel společnosti, která se o areál stará. V regionu byl loni bez zaměstnání každý pátý dospělý člověk. A to i přesto, že spolková vláda vytváření nových pracovních míst výrazně podporuje. Například na stavbu "elektrárenské" celulózky, která si vyžádá 1,3 miliardy marek (přibližně 250 miliard korun), přispěje 260 miliony, tedy zhruba pěti miliardami korun.





Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.