Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ze smrkových plantáží v Krkonoších se opět stávají lesy

  12:17aktualizováno  12:17
Z Krkonoš mizí neprostupné smrkové plochy. Smrky měly před třiceti lety zabránit tomu, aby hory po imisních kalamitách nezůstaly úplně bez stromů. Nyní se správa národního parku snaží do 2 700 hektarů mladých smrkových lesů například "propašovat" původní listnáče.

Takto vypadají mladé smrkové lesy v Krkonoších dnes. | foto: Správa KRNAP

"Je to přehuštěný les, který prořezáváme. Díky získaným penězům nemusíme dřevo prodávat, ale všechno zůstane na místě a bude sloužit jako zásobárna živin pro stávající stromy a přirozeně zanesená semínka," říká náměstek ředitele parku Jakub Kašpar.

Hustě vysázené smrky správa parku prořezává.

Hustě vysázené smrky správa parku prořezává.

Na ozdravění lesů dostala správa parku 82 milionů korun z fondů EU.

Poražené stromky zůstávají na místě. Mrtvé dřevo vytvoří živiny, stín a ochranu ostatním stromkům a přirozenému zmlazení.

Poražené stromky zůstávají na místě. Mrtvé dřevo vytvoří živiny, stín a ochranu ostatním stromkům a přirozenému zmlazení.

"Navíc tu vznikne asi dvanáct malých oplocenek s buky a javory, které se z nich budou samy šířit," doplňuje Kašpar.

Jedna z oplocenek. Uvnitř poroste 15 stromků - buků a javorů.

Jedna z oplocenek. Uvnitř poroste 15 stromků - buků a javorů.

Buk a javor a v nižších polohách i jedle patří mezi původní stromy. Naopak před lety vysazená borovice a modřín původní nejsou.

"Vysazovaly se tu spolu se smrkem, aby se vůbec něco v poškozených plochách chytlo," podotýká Kašpar.

Krkonoše

Krkonoše

Od přelomu 18. a 19. století byl jedinou obnovovanou dřevinou smrk, jehož osivo pocházelo především z Rakouska.

"To vedlo k oslabení stability lesních porostů, které byly v období po roce 1980 rozvráceny působením imisí. Kvůli tomu bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo kolem osmi tisíc hektarů lesa, které byly zalesněny převážně smrkem ztepilým," uvedl Kašpar.

Les si poroste podle svého

Les si po zásahu člověka dál poroste podle svého. Záměrem projektu je rekonstrukce lesních porostů do stavu, který bude od člověka vyžadovat jen minimální péči.

Mozaikovitá smrčina na vrcholu Mrtvého vrchu. Ideální prostředí pro tetřívky.

Mozaikovitá smrčina na vrcholu Mrtvého vrchu.

Zhruba hektarové vytipované území zůstane prakticky bez lesa. Tam vznikne místo ideální pro život kriticky ohroženého tetřívka obecného.

Ostrůvky bezlesí jsou ideálním biotopem pro ohroženého tetřívka obecného.

Ostrůvky bezlesí jsou ideálním biotopem pro ohroženého tetřívka obecného.

"Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale předpokládáme, že již letos bude hotovo minimálně na tisíc tři sta hektarů lesních porostů a nově postaveno sto z celkem 600 přehrážek," říká ředitel správy parku Jan Hřebačka.

Nová přehrážka na Mrtvém vrchu.

Nová přehrážka na Mrtvém vrchu.

Přehrážky tvoří dvě řady klád vyplněné hlínou a kamením. Mají zadržet vodu protékající starými melioračními kanály, které nechal zbudovat již hrabě Harrach, když se snažil o hospodářské využití hor.

"Proto je odvodňoval. My naopak chceme vodu v krajině zadržet," dodal Kašpar. Celý projekt má být hotový v roce 2013.





Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.