Zdymadlo v Hoříně zve k návštěvě

Nedaleko od Mělníka najdeme obec Hořín. Od poloviny 18. století byla majetkem rodu Lobkoviců, na které tehdy přešla sňatkem poslední majitelky z rodu Černínů s Augustem z Lobkovic. Zdejší Lobkovicové tu vystavěli dokonce rodinnou hrobku a stojí zde i v současné době zchátralý zámeček. Obec Hořín se nachází asi kilometr od soutoku Labe s Vltavou a leží tedy na břehu frekventované vodní cesty. Turisté tu tak mohou navštívit zajímavou technickou památku -zdymadlo z přelomu století, které je po domluvě zpřístupné veřejnosti.

Rozmáhající se doprava ve 2. polovině 19. století vedla k prosazení myšlenky splavnit celý tok Vltavy a Labe na našem území. V případě Vltavy šlo koncem století v podstatě již jen o dolní tok, o úsek z Prahy do Mělníka. Zemský sněm schválil příspěvek ve výši jedné třetiny celkových nákladů na tento projekt v roce 1896 a v následujících letech se začalo s realizací. Většina stavebních prací byla zadána firmě Lanna. Vojtěch Lanna (1836 - 1909), tehdejší majitel jedné z nejznámějších firem v Čechách a neméně známý mecenáš a podporovatel umění, řídil práce až do své smrti, pak pokračoval jeho syn stejného jména, čtvrtá generace majitelů firmy.

Firma Lanna nasbírala v průběhu 19. století velké zkušenosti při stavbě dopravních projektů. Základy k jejímu podnikání položil jihočeský obchod s dřevem a jeho doprava, pro niž se hojně využívalo vodních toků, a proto se firma podílela i na jejich splavňování. Později se firma účastnila stavby železnic na českém území. Zkušenosti s vodními stavbami vedly až k účasti na stavbách mostů - nejznámější je stavba řetězového mostu v Praze počátkem 40. let 19. století, který však dnes už nestojí.

Ve 2. polovině 19. století se firma opět soustředila hlavně na realizaci vodních dopravních cest. Komise pro kanalizování Labe a Vltavy zahájila svou činnost roku 1897 a stavbu prvního zdymadla u Klecan zadala právě Lannovi. Stejně tak i následující stavby. Na zdymadlo v Hoříně došlo počátkem 20. století. Co to vlastně je zdymadlo? Technický slovník nás poučí, že v původním slova smyslu jde o "zařízení ke vzdouvání (dříve nadýmání) vody".

Dále praví, že právě v době, kdy začala kanalizace Vltavy a Labe, tedy koncem 90. let 19. století, se tohoto názvu začalo užívat pro celý splavňovací celek, tedy jak jez s propustí, tak i plavební příslušenství, plavební komoru s umělým kanálem. Tyto součásti najdeme i v Hoříně. Projekt pro zdymadlo vypracoval architekt František Sander (1871 - 1932). Sander se kromě hořínského zdymadla účastnil i prací na dalších, podobných stavbách, např. přímo na území Prahy. Byl stoupencem secesního romantismu, jak dokládá i ztvárnění hořínské stavby, kde - kromě jiných - najdeme např. kamennou desku se secesními tvary číslic, připomínajícími rok dokončení a i další ozdobné motivy, vyvedené v kameni.

Celé zdymadlo bylo dokončeno v roce 1905 a celý systém zdymadel na dolním toku Vltavy, dokončený v témže roce, tak spojil pravidelnou plavbou Prahu s Mělníkem, a tedy s Labem.