Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plíživé zdražování skipasů: jak se mění ceny a proč platíme za děti

aktualizováno 
Ceny skipasů jsou žhavé téma u nás, na Slovensku, v Rakousku a zřejmě i všude jinde ve světě. Nejčastěji si stěžujeme na jejich každoroční růst, nepoměr s velikostí lyžařského areálu nebo placení za malé děti. Některé cenové souvislosti přitom mají racionální důvod, jiné však naopak překvapí.

Ceny skipasů jsou žhavé téma u nás, na Slovensku, v Rakousku a zřejmě i všude jinde ve světě. | foto: ČTK

Ceny rostou, ale i stagnují

Má se za to, že lyžování je rok od roku dražší. Pokud se podíváme jen na ceny skipasů, tak to je i není pravda, záleží kde. Obecně ceny každoročně nenápadně rostou o několik "inflačních" procent, ale najdou se i střediska, kde se ceny za posledních pět let nezměnily skoro vůbec.

Možná překvapí, že ceny stagnují především v domácích areálech: citlivost našich lyžařů na cenu je tak vysoká, že se provozovatelé zvyšování cen prostě bojí. Zhruba o 5 % se za posledních pět let zvýšila cena jednodenní permanentky třeba v krkonošské Rokytnici, na Černé hoře (obě 620 Kč) nebo v Deštném v Orlických horách (440 Kč). V Harrachově se nezměnily vůbec (590 Kč).

Tip na zájezd

Vyberte si z nabídky lyžařských zájezdů v Čechách nebo Alpách na dovolena.iDNES.cz.

Výrazněji rostly jen tam, kde se hodně investovalo do nových lanovek a rozšíření areálu, anebo tam, kde si to díky velkému zájmu mohou dovolit. To je případ šumavského Lipna, kde cenu denního dospělého skipasu (600 Kč) jen letos zvedli o víc než 10 % a v pětiletém srovnání o víc než 20 %.

Pomalu, ale pořád. Růst cen v Rakousku a Itálii

V rakouských a italských střediscích ceny rostou pozvolně, ale bez ustání. Z roku na rok se tak jednodenní skipasy prodraží jen o půl eura či euro, za pět let pak nejčastěji mezi 15 a 20 %. Za jeden den zaplatíte v méně atraktivních a menších střediscích okolo 40 eur, střediska vyšší ligy prodávají denní skipas za více než 45 eur a padla už i hranice 50 eur. V současnosti už nepůsobí "tlumící" efekt posilujícího kurzu koruny, právě naopak, takže ve větším alpském středisku platíme v přepočtu okolo 1 250 Kč na den.

Co za své peníze dostanete

Lyžaři samozřejmě neposuzují cenu samu o sobě, ale v poměru k tomu, co za ni dostanou: zda je sjezdovek tolik, kolik chtějí, a zda jsou celkově spokojeni s kvalitou lyžování. U nás se typicky žehrá na vysokou cenu za tak málo sjezdovek. V nejmenovaném domácím středisku například lyžujete za 590 Kč na zhruba 8 km sjezdovek, v nejmenovaném zahraničním zhruba za dvojnásobek na 200 km sjezdovek: přitom i v tomto paradoxu je dost logiky, kterou nakonec potvrzují i ceníky "malých" středisek v zahraničí.

Srovnání cen skipasů v sezonách 2008/2009 a 2013 /2014

Magazín SNOW porovnal vývoj cen skipasů ve vybraných střediscích ČR i v zahraničí.

V lyžařském areálu Červená Voda v Orlických horách, kde musela být o víkendu

Velmi zjednodušeně se dá předpokládat, že malé středisko bude mít oproti desetkrát většímu přibližně desetkrát menší celkové náklady, ale pravděpodobně pojme i desetkrát méně lyžařů; při stejné ceně skipasu jeho tržby dosahují desetiny tržeb velkého areálu. Pokud se dvě stejně velká a nedaleko sebe ležící střediska rozhodnou, že zavedou společný skipas, pak kromě administrativních nákladů není žádný důvod k tomu, aby byl dvojnásobně hodnotný skipas výrazně dražší oproti původním dvěma samostatným.

Obdobně se může domluvit třeba padesát středisek a stále dokážou nabídnout jen o málo dražší skipas na nesrovnatelně rozsáhlejším území. Lyžař nenajezdí za den desetkrát ani padesátkrát víc kilometrů, má-li k dispozici tolikrát větší síť tratí. Jakmile spolupracují atraktivitou a velikostí srovnatelná střediska, přináší to velmi silný synergický efekt: lyžař má k dispozici mnohem více a "nic" to nestojí ani jeho, ani provozovatele.

Synergie skipasů s ohromnou územní platností obratně a dlouhodobě využívají v Německu, Rakousku, Itálii, Švýcarsku, Francii a odnedávna i na Slovensku. U nás se regionální skipasy objevují poměrně čerstvě, a i to má svůj důvod. Tím přitom není jen vlastnická rozdrobenost, kdy každý kopec, či dokonce vlek má svého majitele, to totiž není úplnou výjimkou ani v zahraničí. K neochotě spolupracovat přispívá i velikostní a charakterový nepoměr středisek, která by mohla společný skipas nabídnout. Malé středisko se bude oprávněně obávat zvýšit cenu, protože ho pak nejspíš opustí ti, kterým jeho "malost" vyhovovala.

Právě kvůli tomu nejsou s cenovou politikou svých středisek spokojeni ani leckteří rakouští lyžaři. Mnohá dříve samostatná malá centra se v posledních 15 letech propojila společným a samozřejmě dražším superskipasem, nebo dokonce lanovkou, a jejich návštěvník pak musí platit i za "sousední" sjezdovky, které třeba vůbec nechce. Buď tedy málo muziky za moc peněz, nebo zase příliš muziky za ještě víc peněz...

Děti za plnou, nebo zdarma?

Ceny skipasů pro rodiny s dětmi

Magazín SNOW porovnal ceny skipasů pro rodiny s dětmi v některých lyžařských střediscích u nás i v zahraničí. 

Ski areál Lipno - Lyžařská škola pro děti

Cenový guláš pořádně zamíchají ještě rodinné a dětské slevy. Věkové hranice pro děti zdarma, zvýhodněný dětský tarif a mládežnické slevy se totiž velmi významně liší, a tak třeba tam, kde platíte málo se sedmiletými dětmi, zaplatíte o dost víc s osmiletými.

Sluší se, aby nejmenší děti lyžovaly zadarmo: to už je natolik rozšířený názor, že se z něj pomalu stává obecně platný zákon cenové politiky středisek i u nás. A je v něm mnoho racionálního. Pokud dítě doprovází dospělý, který platí plnou cenu a přitom si často jen zapluží, mnoho času pročeká anebo spotřebuje na leccos jiné než lyžování. U cvičných svahů by naopak dávalo smysl, aby se přiměřená cena platila spíš za toho cvičícího čili za dítě. Oba přístupy – jak dítě zdarma, tak platba za oba – se různě prolínají a v praxi může být výhodnější jednou ten, jindy onen. Nedá se zkrátka spoléhat na to, že "výhodné" ceny pro děti či rodiny platí automaticky pro všechny věkové kategorie.

Čtyřleté děti ušetří doma, sedmileté v Itálii

Na lyžování se čtyřletými dětmi vycházejí v absolutním měřítku nejlevněji domácí střediska: v tomto věku přitom dětem stačí jakýkoliv mírný a bezpečný svah, stejně na něm vydrží jen pár hodin. Šestileté a sedmileté děti už dokážou lyžovat s přestávkami skoro celý den a leckteré zvládnou i obtížnější sjezdovky. Tady vycházejí v absolutních částkách levně některá domácí střediska, ačkoliv děti nejsou "zdarma" a za skipas platí, a pak především střediska italská, kde je skipas pro děti zdarma až do 8 let. Zatímco v rakouském Flachau zaplatí jeden dospělý s jedním dítkem ve věku 7 let celkem 69 eur, v jihotyrolském Eisacktalu jen 41 eur. Dráže než v Itálii by tato dvojice lyžovala ve Špindlerově Mlýně (1 270 Kč) a za srovnatelné peníze na šumavském Lipně (1 000 Kč).

S devítiletými na ledovec

Osmileté děti už v Itálii tak výhodně nevyjdou, protože už nedostanou skipas zdarma, ale musí zaplatit juniorský tarif, který je jen zhruba o třetinu nižší než dospělý. Tyto děti mohou "v rámci úspor" zamířit do středisek, kde se lyžuje zdarma až do 10 let: třeba na Stubaiský ledovec, ale i na Pitztal nebo Kaunertal, symbolickou cenu platí i na Hinterstoderu nebo na šumavském Hochfichtu. Z alpských středisek vychází výhodně Dachstein West, kde platí až do 16 let necelou polovinu dospělé ceny. A třeba v orlickohorském Deštném sice platí děti nad 10 let plnou cenu, přesto rodič s takovým dítětem zaplatí dohromady jen 880 Kč. Nezbývá než počítat, magická formulka "zdarma" nezaručuje absolutní výhodnost.

Kde je lyžování výhodné

Tento letmý pohled na aktuální trendy v cenách skipasů nemá ambice odpovídat na otázku, co se komu vyplatí: záleží na pociťovaném poměru výkonu a ceny a výsledky tak nejsou jasně černobílé. Cena zkrátka ani zdaleka není absolutní parametr, ale subjektivní pravítko, kterým může "neviditelná ruka" lyžaře-spotřebitele švihnout přes prsty, koho se jí zlíbí.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.