Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozpad kulturní památky na vlastní oči. Smutné kulisy slavné Kyselky

aktualizováno 
Jako kulisy k hororovému filmu by mohl posloužit zdevastovaný areál lázní Kyselka. Zvláště pak v šedivé době podzimních mlh, kdy rozpadající se budovy prostoupí všudypřítomný pach vlhka a hniloby a cestičky někdejších promenád zakryjí nánosy tlejícího listí.

Hlavní kolonáda | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jen málokdo se vyžívá v prohlídkách neudržovaných a rozpadajících se kulturních památek, jejichž hanebný stav je výsledkem lidské lhostejnosti a bezohlednosti. Typickým příkladem je u nás právě Kyselka. I tato místa je však třeba navštívit a vidět.

Obnova lázní Kyselka

Z Kyselky ale přicházejí i povzbudivé zprávy. Bývalé lázeňské domy postupně zachraňuje společnost Karlovarské minerální vody a obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Zrekonstruovaný dům Stallburg byl otevřen v březnu a dnes je již plně obsazen nájemníky.

Lázně Kyselka - Pavilon Loschner

Zpustošené lázně tak už nejsou místem, kde se jen vyhazuje suť z lázeňských domů. Pavilon Loschner  bude otevřen v příštím roce a bude v něm muzeum Mattoni. Řemeslníci také vyrábějí krov pro vilu Vilemínu.

Lze-li v případě Kyselky hovořit o nějakých krásách, pak snad jedině v souvislosti s truchlivým, depresivním podzimem, vyzařujícím podobnou melancholickou atmosféru jako rozpadající se lázeňské budovy s propadlými stropy a prohnilými střechami. Jisté podmanivé kouzlo právě v těchto dnech Kyselka rozhodně má.

Zisky vracené do země

Malé lázně Kyselka proslavil karlovarský obchodník a pozdější císařský dvorní rada Heinrich (Jindřich) Mattoni. Nejdříve se ujal úspěšného obchodu se zdejší minerální vodou (dříve zvanou Radošovská nebo taky Buková kyselka), později koupil celé panství se stáčírnou, lázněmi a všemi minerálními prameny. Od té doby nese místní úspěšně prodávaná minerálka Mattoniho jméno.

Fotogalerie

Při svém podnikání se Mattoni řídil tímto předsevzetím: „beru-li něco z této země, musím do zpět také něco dávat….“ Velké zisky ze snadno a levně získané minerální vody investoval Mattoni zpátky do místa, odkud minerálku čerpal. Ve svahu nad údolím u hlavního Ottova pramene vybudoval mimo jiné například architektonicky skvostnou kolonádu, kolem ní promenádní park s vodopádem, na kopci nad lázněmi kamennou rozhlednu. Velkou investicí byla také 10 km dlouhá železniční přípojka s mostem přes Ohři, která lázně osvobodila od hluku projíždějících povozů, které kyselku denně exportovaly.

První úpadek přinesla Kyselce druhá světová válka s následným odsunem Němců a zřízením vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Přesto však ještě v roce 1990 lázně fungovaly coby dětská zotavovna. Zkázu přinesla až porevoluční doba nepovedených privatizací, státní lhostejnosti a bezohledného podnikání.

Kyselka v roce 2014

Kyselka v roce 2014

Smutný pohled

Návštěvník Kyselky bývá při pohledu na Mattoniho dědictví obvykle zděšen. Devastace kdysi výstavních lázeňských budov je šokující a rozsah zkázy je nevídaný. A to navzdory tomu, že v poslední době se podařilo několik prvků lázeňského komplexu opravit a oživit. Zda-li se však podaří areál uchránit od zkázy, není stále jasné.

Pokud jste v Kyselce delší čas nebyli, určitě vás potěší nová podoba hlavního Ottova pramene, svedeného od jara letošního roku do litinového pítka v částečně opraveném parku. Shlíží na ni socha samotného Heinricha Mattoniho, kterou se podařilo na své původní místo vrátit rok předtím. Ve výklenku věže Jindřichova dvora, kde Ottův pramen v poslední době pro veřejnost vytékal, se po letech objevila busta balneologa Josefa Löschnera.

Ottův pramen

Ottův pramen

Mattoniho socha

Mattoniho socha

Ottův pramen, pojmenovaný roku 1852 na počest vzácné návštěvy – řeckého krále Otty, patří k nejchutnějším minerálním vodám u nás. Za Mattoniho podnikatelské éry tvořil hlavní složku lahvované vody, tzv. Mattoniho kisybelky. V dnešní mattonce už Ottův pramen nenajdete. Společnost Mattoni k tomu uvádí, že i tento pramen byl kdysi jedním z několika, které se k plnění kysibelky používaly a že dnešní minerální voda pochází z více záchytů ze stejné hydrogeologické zvodně.

Výhled na lázně z parkové promenády

Výhled na lázně z parkové promenády

 

Kolem Mattoniho vodopádu ke kolonádě

Od litinového pítka Ottova pramene vede nově upravená promenáda dříve nepřístupným a oploceným parkem vzhůru kolem kaskád Mattoniho vodopádu až k umělé jeskyni s původním vývěrem Ottova pramene. Loni obnovený Mattoniho vodopád je další novou atrakcí v Kyselce a jednou z prvních vlaštovek možné obnovy lázní. Vznikl okolo roku 1880 jako romantický prvek lázeňských promenád a původně ho obklopovali zahradní trpaslíci a skřítkové. Veškerá romantika ovšem končí u hlavní kolonády, která je stále ve stavu blíže zhroucení než záchraně. Totéž platí o nedaleké rozpadající se Mattoniho vile.

Kyselka v roce 2014

Kyselka v roce 2014

Mattoniho vila

Mattoniho vila

U hlavní kolonády začínaly vycházkové lázeňské okruhy do kopců okolních Doupovských hor. Jejich délka dosahovala až 12 km. Jeden z nejoblíbenějších směřoval na rozhlednu Bučina nabízející hezký pohled na údolí Ohře z výšky více než 200 m.

Nejkratší cesta k rozhledně vede z Kyselky po trase dnes zrušené a přeložené červené značky, která před privatizací lázní procházela vzhůru lázeňským parkem a pak kolem hlavní kolonády do lesa. Značky jsou dosud patrné, zachoval se dokonce i starý směrovník na stromě vedle kolonády. Dnešní oficiální značená trasa vede však na Bučinu velkou oklikou, aby se vyhnula donedávna ještě oploceným a zdevastovaným parcelám.

Kaskády Mattoniho vodopádu

Kaskády Mattoniho vodopádu

Ve starých bučinách nad Kyselkou

Rozhledna na Bučině nad Kyselkou je dnes jakýmsi českým rozhlednovým unikátem a to hlavně díky léta zanedbávanému stavu. Zasloužila se o to její poloha na okraji vojenského prostoru, kde jistou dobu po válce sloužila i jako vojenská pozorovatelna. Přestože v roce 2003 prošla částečnou opravou, připomíná svým vzezřením spíše dobu, kdy staré kamenné rozhledny opuštěné v lesích nikoho moc nezajímaly a socialisticky chátraly. Navíc se k ní nedá dojet ani autem a dokonce ani na kole – pouze pěšky po starém, kameny vyskládaném chodníčku. Ponurou atmosféru opuštěné kamenné stavby, připomínající starou hradní věž, dotváří lesní porost tvořený letitými a věkem pokroucenými buky.

Údolí Ohře

Údolí Ohře

Rozhledna na Bučině

Rozhledna na Bučině

Rozhledna byla postavená někdy okolo roku 1880 na náklady Heinricha Mattoniho. Vyhlídková plošina ve výšce 10 m nad zemí poskytuje sice omezený, avšak velmi hezký pohled do údolí Ohře a na lázeňský areál. Převýšení nad údolím je slušných 230 m.

Vzdáleným výletním cílem lázeňských hostů byla taky pozoruhodná přírodní lokalita Skalky skřítků, což jsou malé jeskyňky ve skalní stěně sopečného původu vzdálené cca 1 500 m jižně od rozhledny na Bučině. Někdejší promenádní chodníčky mezi oběma místy však z důvodu vojenského prostoru zcela zanikly, takže k přístupu na lokalitu musíte dnes použít oficiální turistické značení. To bohužel znamená sejít až do údolí Ohře a ne zcela jednoduchý výstup více než 200 m absolvovat ještě jednou.

MAPA: Lázně Kyselka. Zdroj: Cykloserver.cz

MAPA: Lázně Kyselka. Zdroj: cykloserver.cz

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.