Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rozpad kulturní památky na vlastní oči. Smutné kulisy slavné Kyselky

aktualizováno 
Jako kulisy k hororovému filmu by mohl posloužit zdevastovaný areál lázní Kyselka. Zvláště pak v šedivé době podzimních mlh, kdy rozpadající se budovy prostoupí všudypřítomný pach vlhka a hniloby a cestičky někdejších promenád zakryjí nánosy tlejícího listí.

Hlavní kolonáda | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jen málokdo se vyžívá v prohlídkách neudržovaných a rozpadajících se kulturních památek, jejichž hanebný stav je výsledkem lidské lhostejnosti a bezohlednosti. Typickým příkladem je u nás právě Kyselka. I tato místa je však třeba navštívit a vidět.

Obnova lázní Kyselka

Z Kyselky ale přicházejí i povzbudivé zprávy. Bývalé lázeňské domy postupně zachraňuje společnost Karlovarské minerální vody a obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Zrekonstruovaný dům Stallburg byl otevřen v březnu a dnes je již plně obsazen nájemníky.

Lázně Kyselka - Pavilon Loschner

Zpustošené lázně tak už nejsou místem, kde se jen vyhazuje suť z lázeňských domů. Pavilon Loschner  bude otevřen v příštím roce a bude v něm muzeum Mattoni. Řemeslníci také vyrábějí krov pro vilu Vilemínu.

Lze-li v případě Kyselky hovořit o nějakých krásách, pak snad jedině v souvislosti s truchlivým, depresivním podzimem, vyzařujícím podobnou melancholickou atmosféru jako rozpadající se lázeňské budovy s propadlými stropy a prohnilými střechami. Jisté podmanivé kouzlo právě v těchto dnech Kyselka rozhodně má.

Zisky vracené do země

Malé lázně Kyselka proslavil karlovarský obchodník a pozdější císařský dvorní rada Heinrich (Jindřich) Mattoni. Nejdříve se ujal úspěšného obchodu se zdejší minerální vodou (dříve zvanou Radošovská nebo taky Buková kyselka), později koupil celé panství se stáčírnou, lázněmi a všemi minerálními prameny. Od té doby nese místní úspěšně prodávaná minerálka Mattoniho jméno.

Fotogalerie

Při svém podnikání se Mattoni řídil tímto předsevzetím: „beru-li něco z této země, musím do zpět také něco dávat….“ Velké zisky ze snadno a levně získané minerální vody investoval Mattoni zpátky do místa, odkud minerálku čerpal. Ve svahu nad údolím u hlavního Ottova pramene vybudoval mimo jiné například architektonicky skvostnou kolonádu, kolem ní promenádní park s vodopádem, na kopci nad lázněmi kamennou rozhlednu. Velkou investicí byla také 10 km dlouhá železniční přípojka s mostem přes Ohři, která lázně osvobodila od hluku projíždějících povozů, které kyselku denně exportovaly.

První úpadek přinesla Kyselce druhá světová válka s následným odsunem Němců a zřízením vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Přesto však ještě v roce 1990 lázně fungovaly coby dětská zotavovna. Zkázu přinesla až porevoluční doba nepovedených privatizací, státní lhostejnosti a bezohledného podnikání.

Kyselka v roce 2014

Kyselka v roce 2014

Smutný pohled

Návštěvník Kyselky bývá při pohledu na Mattoniho dědictví obvykle zděšen. Devastace kdysi výstavních lázeňských budov je šokující a rozsah zkázy je nevídaný. A to navzdory tomu, že v poslední době se podařilo několik prvků lázeňského komplexu opravit a oživit. Zda-li se však podaří areál uchránit od zkázy, není stále jasné.

Pokud jste v Kyselce delší čas nebyli, určitě vás potěší nová podoba hlavního Ottova pramene, svedeného od jara letošního roku do litinového pítka v částečně opraveném parku. Shlíží na ni socha samotného Heinricha Mattoniho, kterou se podařilo na své původní místo vrátit rok předtím. Ve výklenku věže Jindřichova dvora, kde Ottův pramen v poslední době pro veřejnost vytékal, se po letech objevila busta balneologa Josefa Löschnera.

Ottův pramen

Ottův pramen

Mattoniho socha

Mattoniho socha

Ottův pramen, pojmenovaný roku 1852 na počest vzácné návštěvy – řeckého krále Otty, patří k nejchutnějším minerálním vodám u nás. Za Mattoniho podnikatelské éry tvořil hlavní složku lahvované vody, tzv. Mattoniho kisybelky. V dnešní mattonce už Ottův pramen nenajdete. Společnost Mattoni k tomu uvádí, že i tento pramen byl kdysi jedním z několika, které se k plnění kysibelky používaly a že dnešní minerální voda pochází z více záchytů ze stejné hydrogeologické zvodně.

Výhled na lázně z parkové promenády

Výhled na lázně z parkové promenády

 

Kolem Mattoniho vodopádu ke kolonádě

Od litinového pítka Ottova pramene vede nově upravená promenáda dříve nepřístupným a oploceným parkem vzhůru kolem kaskád Mattoniho vodopádu až k umělé jeskyni s původním vývěrem Ottova pramene. Loni obnovený Mattoniho vodopád je další novou atrakcí v Kyselce a jednou z prvních vlaštovek možné obnovy lázní. Vznikl okolo roku 1880 jako romantický prvek lázeňských promenád a původně ho obklopovali zahradní trpaslíci a skřítkové. Veškerá romantika ovšem končí u hlavní kolonády, která je stále ve stavu blíže zhroucení než záchraně. Totéž platí o nedaleké rozpadající se Mattoniho vile.

Kyselka v roce 2014

Kyselka v roce 2014

Mattoniho vila

Mattoniho vila

U hlavní kolonády začínaly vycházkové lázeňské okruhy do kopců okolních Doupovských hor. Jejich délka dosahovala až 12 km. Jeden z nejoblíbenějších směřoval na rozhlednu Bučina nabízející hezký pohled na údolí Ohře z výšky více než 200 m.

Nejkratší cesta k rozhledně vede z Kyselky po trase dnes zrušené a přeložené červené značky, která před privatizací lázní procházela vzhůru lázeňským parkem a pak kolem hlavní kolonády do lesa. Značky jsou dosud patrné, zachoval se dokonce i starý směrovník na stromě vedle kolonády. Dnešní oficiální značená trasa vede však na Bučinu velkou oklikou, aby se vyhnula donedávna ještě oploceným a zdevastovaným parcelám.

Kaskády Mattoniho vodopádu

Kaskády Mattoniho vodopádu

Ve starých bučinách nad Kyselkou

Rozhledna na Bučině nad Kyselkou je dnes jakýmsi českým rozhlednovým unikátem a to hlavně díky léta zanedbávanému stavu. Zasloužila se o to její poloha na okraji vojenského prostoru, kde jistou dobu po válce sloužila i jako vojenská pozorovatelna. Přestože v roce 2003 prošla částečnou opravou, připomíná svým vzezřením spíše dobu, kdy staré kamenné rozhledny opuštěné v lesích nikoho moc nezajímaly a socialisticky chátraly. Navíc se k ní nedá dojet ani autem a dokonce ani na kole – pouze pěšky po starém, kameny vyskládaném chodníčku. Ponurou atmosféru opuštěné kamenné stavby, připomínající starou hradní věž, dotváří lesní porost tvořený letitými a věkem pokroucenými buky.

Údolí Ohře

Údolí Ohře

Rozhledna na Bučině

Rozhledna na Bučině

Rozhledna byla postavená někdy okolo roku 1880 na náklady Heinricha Mattoniho. Vyhlídková plošina ve výšce 10 m nad zemí poskytuje sice omezený, avšak velmi hezký pohled do údolí Ohře a na lázeňský areál. Převýšení nad údolím je slušných 230 m.

Vzdáleným výletním cílem lázeňských hostů byla taky pozoruhodná přírodní lokalita Skalky skřítků, což jsou malé jeskyňky ve skalní stěně sopečného původu vzdálené cca 1 500 m jižně od rozhledny na Bučině. Někdejší promenádní chodníčky mezi oběma místy však z důvodu vojenského prostoru zcela zanikly, takže k přístupu na lokalitu musíte dnes použít oficiální turistické značení. To bohužel znamená sejít až do údolí Ohře a ne zcela jednoduchý výstup více než 200 m absolvovat ještě jednou.

MAPA: Lázně Kyselka. Zdroj: Cykloserver.cz

MAPA: Lázně Kyselka. Zdroj: cykloserver.cz

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.