Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zde se narodil Ježíš

  14:47aktualizováno  14:47
- Dvacetiletý Alberto z italské Florencie klečí a několikrát líbá stříbrnou, doteky vyhlazenou hvězdu v mramorové podlaze. Potom pomalu prsty projíždí nápis Hic de V irgine Maria Jesus Christus natus est (Zde se Panně Marii narodil Ježíš Kristus) a po tvářích mu kanou slzy. Splnil se mu sen: je v jeskyni Narození, v chrám u Narození, v Betlémě. Pak Alberto vstává. Začíná se modlit. Na pár vteřin jej zcela přemáhá dojetí. Je to zajímavý pohled, protože mladý Ital svým vzezřením i vysokou atletickou postavou připomíná spíše akčního hrdinu Arnolda Schwarzennegera než turistupoutníka.
Jeskyně Narození

Jeskyně Narození, zde přišel na svět Ježíš Kristus. | foto: ARCHIV

Celá skupina mladíků z A peninského poloostrova opakuje u místa Kristova zrození podobný rituál jako Alberto. Dav stojící na úzkých schodech nad nimi však začíná být netrpělivý. Také by už chtěl být na jednom z vůbec nejposvátnějších míst všech křesťanů. Neviditelný tlak lidských těl narůstá. Tichoučké italské modlitby naráz rozseknou hlasitá slova libozvučné středoevropské řeči: »Co tam tak dlouho dělají ti fanatici! Nejsou blázni?« To nic, to jenom skupinka »bezbožných« českých turistů dorazila ke svému cíli. Chtějí odškrtnout další část itineráře a zase rychle zmizet. Většina z nich ani nehladí hvězdu, ani ji nelíbá, ani se nemodlí, ani se nekřižuje. Poklidný Albertův duch je najednou v nenávratnu a i domácí andělé strážní se museli polekat. To v dnešním, od roku 1995 již palestinském, Betlémě není při hledání stop Ježíše Krista ovšem nic výjimečného.

K místu zrození

Několik kilometrů za Jeruzalémem se objevují na silnici betonové zátarasy a vozidla musí chvíli kličkovat v úzké šikaně. Izraelsko-palestinská hranice. Turistické autobusy však projíždějí většinou bez povšimnutí. Směr? Betlém! Už na okraji města se však vytváří zdánlivě nekonečná fronta aut a autobusů. »Dnes máme štěstí, nebude to trvat ani půlhodinku. Jindy je to i na několik hodin,« říká spokojeně průvodce Arie Spiegel. Plechová kavalerie se pomalu sune rozšířenou ulicí s poměrně novým povrchem. Palestinci za tento asfalt vděčí penězům ze západoevropských zemí. »Podívejte se na ty obchody. Ty předtím většinou patřily místním křesťanům. Stále více se jich stěhuje pryč, majetek prodávají a přicházejí jiní Palestinci, většinou jsou to už m uslimové,« vysvětluje pan Spiegel. A tak se i jedno z kdysi »nejkřesťanštějších« míst celého Blízkého východu rychle mění. Zatímco v roce 1915 zde žilo 15 000 lidí a asi sedmdesát procent tvořili křesťané, dnes má Betlém 50 000 obyvatel a téměř tři čtvrtiny jsou muslimové. Proto spíše přibývá mešit i minaretů a z poklidného poutního místa se stalo v mnoha jeho částech hektické zaprášené staveniště. »Mnoho významných Palestinců zde chce bydlet. I prezident Jásir Arafat si tady nechal postavit velkou rezidenci,« připomíná průvodce. Proč by ne, vždyť Arafatova manželka Suha je navíc křesťanka. Když se podaří autobusu najít volné místo, konečně m ůže začít cesta za Ježíšem. Jenže žádná poklidná pouť to není. »One dolar,four shekel! One dolar,four shekel,« zní ze všech stran. Za dolar či čtyři šekely je například láhev pitné vody. Ale i některé malé suvenýrky či další věci, které turisté kupují. Zní to jako mantra: »One dolar, four shekel.« Útoky prodavačů se stupňují poblíž hlavního betlemského náměstí Manger (náměstí Jesliček). »Turisté jsou pro nás pravým požehnáním, díky bohu za ně,« říká jeden z obchodníků se suvenýry na náměstí Manger. Předpovědi dokonce hovoří o tom, že jenom o letošních vánocích přijede kolem 60 000 lidí, což je čtyřikrát více než obvykle. A v roce 2000 očekává malý Betlém až dva miliony návštěvníků. V íce než suvenýry jsou ale zraky všech upřeny k vytouženému cíli: chrámu Narození. V ábení prodavačů slábne. »One dolar,four šekel« již není prakticky slyšet. »Pozor na hlavu, buďte opatrní,« zní naopak naléhavý hlas hlídače u vchodu do chrámu. Všichni jsou překvapeni: To, že je vchod do jednoho z nejslavnějších kostelů celého světa? Spíše to přípomíná větší díru. Ta díra jsou ale »dveře pokory« vysoké pouhých 120 centimetrů. Každý tedy pokorně skloní hlavu, vlastně nic jiného m u ani nezbývá, pokud si ji nechce rozbít. Důvod malého vchodu je přitom daleko, daleko jednodušší - prostor byl snížen kvůli tomu, aby kdysi muslimové nemohli vjíždět do chrámu na koních, což prý byla jejich oblíbená činnost. Návštěvníci chrámu se ovšem po vstupu příliš nezdržují s prohlídkou monumentálního stavebního díla. »Pokud chcete vidět místo narození Ježíše Krista, postavte se do fronty,« velí průvodci. V ětšina ihned uposlechne, protože fronty bývají skutečně dlouhé. Minuty a někdy i hodiny čekání tak neprobíhají v rámci meditace či rozjímaní, ale většinou v stisku ostatních těl, ve změti všemožných jazyků a nejrůznějších témat: dovolená, peníze, rodina, politika. Jak jinak si ostatně krátit dlouhou chvíli. Tlačenice nastává při sestupu do jeskyně Narození. A boj o místa přímo v ní. Skuteční poutníci, jako Ital Alberto, čekal na tuto chvíli dlouhá léta. »Je to pro mne úžasné. Spatřit místo, kde se narodil Ježíš. Těžko teď říci, co cítím. Bylo to jenom před chvílí. Štěstí?« říká Alberto. Další turisté ale kolem posvátného místa spíše jenom procházejí, případně fotografují. Někteří jsou potěšeni, že viděli velmi zajímavé a slavné místo, další se tváří, jako by navštívili Karlštejn. V ětšina lidí ale pak náštěvu chrámu Narozemí rychle zkracuje. Čekání ve frontách vyčerpává, navíc kdesi čekají autobusy a na pořadu dne je často ještě jiný program.

A ještě jiný Betlém

V »jiném« Betlému je ještě hrob,v němž leží Ráchel, manželka patriarchy Jákoba. Přicházejí sem především židovské těhotné mladé ženy,protože Ráchel zemřela při porodu a návštěva tohoto místa jim má pomoci překonat případné zdravotní problémy. A co Betlém, který je skutečným odrazem dnešního života? Betlém palestinský? »Tam pane nic zajímavého neuvidíte,« varuje jedna pracovnice místního turistického centra. »Žádné památky tam nejsou.« Nejsou. Proto právě v Betlémě uvidíte, jak by mohla v nejbližší době vypadat palestinská města v nezávislém státě. Budou to města, kde převládá obchod v malém, kde občas vládne nepořádek a často chybí řád. Kde převládne živel muslimský. Kde patří ke koloritu prach a trochu té věčné improvizace. Mezi tím možná budete hledat svatá křesťanská místa v Palestině. Tak zde se narodil Ježíš Kristus.


Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Do palestinského Betléma se dostanete nejjednodušším způsobem při cestách do Izraele, ale dnes již můžete přijet i z jordánské strany.Do Izraele a některých míst na autonomním palestinském území pořádá zájezdy například cestovní kancelář Fischer.Na cestu nepotřebujete vízum a při individuální návštěvě může stát zpáteční letenka z Prahy do Tel Avivu i méně než 10 000 korun. Do Betléma se dostanete autobu sem z východního Jeruzaléma od Jafské brány, cesta trvá asi třičtvrtěhodinu. Můžete jet i od Damašské brány taxíkem, pak je cesta o něco rychlejší. V elmi populární je zejména mezi poutníky pěší pochod: Betlém je od Jeruzaléma vzdálen přes deset kilometrů. P okud jedete individuálně, nezapomeňte na pas, protože izraelská a palestinská území již dělí hranice, i když za normálních okolností je poměrně propustná.

KDY PŘIJET
Betlém je typická celoroční záležitost, ale pokud chcete mít přece jenom trochu více času na prohlídku a zažít méně čekání, tak přijeďte v době, kdy nejsou žádné křesťanské svátky, život města je samozřejmě omezen i v době muslimského ramadánu. V čase svátků počítejte s tím, že váš autobus či auto může mít problémy s parkováním, že v chrámu Narození budete stát zcela jistě frontu a v ní můžete setrvat i několik hodin, že například o V ánocích se do chrámu bez pozvánky v žádném případě nedostanete.

CO NA SEBE
Přestože v Izraeli i Palestině je celý rok poměrně teplo, tak při návštěvě svatých míst platí jasná zásada: oblečení více než méně.Musíte být ustrojeni přiměřeně - žádné krátké kalhoty a minisukně, ženy mají mít zahalena i ramena. Na některých místech vám také zapůjčí velké šátky, kterými můžete odhalená místa zakrýt. Decentní oblečení je vhodné a vyžaduje se jak v křesťanských, tak m uslimských či židovských místech.




Autor:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.