Nejvyšší kóta Devíti skal

Nejvyšší kóta Devíti skal | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

  • 8
Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek. Na nejvyšších Devět skal vede nenáročný okruh kolem pěti dalších neobyčejných skalních útvarů.

Skály ve Žďárských vrších patří mezi hlavní turistické magnety chráněné krajinné oblasti. Jejich divokost a rozervanost ostře kontrastuje s mírně modelovanou a z hlediska geomorfologického spíše nudnou plochou krajinou bez větší výškové členitosti. Všechna skaliska jsou chráněna, vyskytuje se na nich vzácná vegetace a slouží i jako hnízdiště ptactva.

Nejkrásnější kout Vysočiny

Za východisko k 15kilometrové okružní trase přes Devět skal, nejvýše položených skal Žďárských vrchů, zvolte Blatiny. Tato osada, kterou mnozí považují, a to zcela právem, za nejkrásnější kout Vysočiny, vznikla až na počátku 18. století a patří k nejmladším sídlům v oblasti.

Podnětem pro založení osady Najtštift (Novosady) byla železářská výroba na novoměstském panství a rostoucí potřeba dřevěného uhlí. V roce 1707 rozhodla novoměstská vrchnost, že vymýcený les neosází, a dovolila dělníkům pracujícím v lesích a v panských podnicích, aby si zde postavili domky a obdělávali okolní půdu. Teprve později se ujal název Blatiny, který vyjadřoval, že osada byla založena v blátivém terénu.

Dnešního návštěvníka Blatin upoutají zejména rozptýlená starobylá lidová stavení, obklopená zjara rozkvetlými loukami a pastvinami. Malebný ráz dodává krajině mnohde ještě dochovaná lidová architektura zemědělských usedlostí, ukrytá pod mohutnými korunami letitých lip, jasanů či javorů. Blatiny uchvátily svou krásou a jedinečností mnoho významných umělců, zejména malíře Josefa Jambora (1887–1964), který zde trávil většinu roku.

Království mechů na Černé skále

Nejkratší a nejrychlejší cesta z Blatin na Devět skal nevede po červené značce, ale neznačenou lesní cestou po severním úbočí Drátenické a Malínské skály. O tom, že jdete správným směrem, vás ujistí malý pomníček lesníkům, který se nachází v místě křížení se zelenou turistickou značkou vedoucí ze Samotína do Milov.

I za touto křižovatkou držíte stále stejný směr a po necelé půlhodince narazíte na informační ceduli, která upozorňuje na první velkou skálu. Jmenuje se Černá a na rozdíl od ostatních se jí vyhýbá turistické značení. Skála se rozpíná vlevo od cesty a směřuje vzhůru do svahu. Je dlouhá 70 metrů a převislé stěny vysoké až 15 metrů, její mohutnost vynikne nejlépe shora. Tam se také nachází další obsáhlejší informační tabule přirovnávající zastíněný povrch Černé skály ke království mechorostů, jichž tady odborníci napočítali 15 druhů.

Pokud jste vážili výstup balvanitým a poněkud méně schůdným terénem k Černé skále, pak musíte totéž absolvovat zpět k lesní cestě a pokračovat po ní dál. Nebudete-li z ní odbočovat ani vlevo ani vpravo, přivede vás až k modré značce vedoucí z Křižánek na Devět skal. Je však taky možné, že po překonání bystřiny v pravotočivé zatáčce spatříte za slunečného počasí vlevo mezi stromy doslova svítit Bílou skálu, a vydáte se lesem zkratkou přímo k ní.

Hřeben Malínské skály

Skalní hřib na Lisovské skále

Blatiny ve Žďárských vrších

Výstup na Devět skal

Bílá skála není rozhodně nic dlužna svému názvu, zvláště pak když se do ní opřou sluneční paprsky. Monumentální skalní velikán vynikne o to víc, že byl před ním vykácen smrkový les a mohutnou 28 m vysokou a 60 m dlouhou stěnu neruší žádný stín.

Skály Žďárských vrchů

  • Ve většině případů jde o útvary rulového složení vymodelované během ledových dob ve starších čtvrtohorách.
  • Na tzv. mrazových srubech lze pozorovat při detailním zkoumání různé povrchové tvary vytvořené zvětráváním na puklinách či plochách přirozené horninové odlučnosti.
  • Obvykle nechybí haldy balvanů a kamenné proudy při úpatí.

Od Bílé skály je to už jen asi 1,5 km na Devět skal po pohodlné lesní cestě s modrými značkami. Pouze v posledním úseku se odbočuje na strměji stoupající chodník mezi balvany. V celé délce mezi Bílou skálou a Devíti skalami zkrášlují trasu roztodivná menší skaliska, jež dohromady vytváří poměrně rozsáhlé skalní město. Součástí pruhu těchto skal je také labyrint nejvyšší kóty Žďárských vrchů, který tvoří tři skalní hřebeny s devíti věžemi a třemi dalšími menšími věžičkami. Všechny mají své speciální názvy dohledatelné v horolezeckých průvodcích.

Na nejvyšší kótu Devíti skal, opatřenou zábradlím, vede krátká značená odbočka. Lidí tu bývá o hezkých víkendových dnech někdy více než dost, takže je třeba počkat, než se uvolní místo. Výhled je silně omezený prakticky jenom na severní stranu, za příznivé dohlednosti je však právě v tomto obzoru možné rozeznat siluetu Sněžky. Nejzřetelnější bývá v době, kdy na hřebenech Krkonoš ještě leží sníh.

Blatiny

Dráteník

Vyhlídka na Devíti skalách

Vyhlídka z Malínské skály

Na Devíti skalách se výlet otáčí do druhé, orientačně méně náročné poloviny, kdy se jde zpět na Blatiny už jen výhradně po značených lesních cestách a chodnících vrcholovými partiemi Žďárských vrchů.

Hned po 2 km chůze minete méně nápadnou a v lese skrytou Lisovskou skálu, na jejímž hřebeni vytvořily zvětrávací procesy pozoruhodný skalní hřib. Lisovskou skálu s navazujícím balvanovým mořem považují přírodovědci za jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve Žďárských vrších.

Dalším zpestřením a výzvou k delšímu zastavení je komplex Malínských skal, který tvoří řada podkovovitě se stáčejících útvarů v délce 200 m kolem vrcholu. Nejmohutnější skalisko Výspa dosahuje výšky až 20 m a vede na něj 42 horolezeckých cest. K pozoruhodným tvarům patří skalní výklenky a 3 m hluboká puklinová jeskyňka. Z vrcholu Výspy, který je přístupný i turisticky, se otevírá velkolepý rozhled do okolí, určitě jeden z nejlepších v celé oblasti. Vidět je například i 200 m dlouhá a 35 m vysoká hradba Drátenické skály, která vyčuhuje nad bukový les. To je neklamné znamení, že se blížíte zpět do Blatin, kde na vás čeká nejedna stylová hospůdka a taky kavárna s kachlovou pecí a vlastní pražírnou.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Blatiny leží v regionu, kterému se vyhýbají dopravní tahy hlavních silnic. To znamená, že v závěrečných minimálně dvaceti kilometrech pojedete úzkou silničkou s mnoha zatáčkami. Nejobvyklejší přístupové trasy autem vedou z nového Města na Moravě, Hlinska v Čechách nebo Poličky.
  • Autobusy jezdí na rozcestí pod Blatinami z Nového Města na Moravě. Pro zpáteční cestu lze v neděli odpoledne využít přímý spoj do Brna.

Itinerář trasy

Blatiny – Památník lesníkům; neznačeno 1,5 km – Černá skála; neznačeno, 3 km – Bílá skála; neznačeno, 5,5 km – Devět skal; modrá, 7 km – Lisovská skála; žlutá a červená, 9 km – Malínská skála; červená, 12 km – Dráteník; červená, 14 km – Blatiny; červená, 15 km

, pro iDNES.cz