Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

aktualizováno 
Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek. Na nejvyšších Devět skal vede nenáročný okruh kolem pěti dalších neobyčejných skalních útvarů.

Nejvyšší kóta Devíti skal | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Skály ve Žďárských vrších patří mezi hlavní turistické magnety chráněné krajinné oblasti. Jejich divokost a rozervanost ostře kontrastuje s mírně modelovanou a z hlediska geomorfologického spíše nudnou plochou krajinou bez větší výškové členitosti. Všechna skaliska jsou chráněna, vyskytuje se na nich vzácná vegetace a slouží i jako hnízdiště ptactva.

Nejkrásnější kout Vysočiny

Za východisko k 15kilometrové okružní trase přes Devět skal, nejvýše položených skal Žďárských vrchů, zvolte Blatiny. Tato osada, kterou mnozí považují, a to zcela právem, za nejkrásnější kout Vysočiny, vznikla až na počátku 18. století a patří k nejmladším sídlům v oblasti.

Fotogalerie

Podnětem pro založení osady Najtštift (Novosady) byla železářská výroba na novoměstském panství a rostoucí potřeba dřevěného uhlí. V roce 1707 rozhodla novoměstská vrchnost, že vymýcený les neosází, a dovolila dělníkům pracujícím v lesích a v panských podnicích, aby si zde postavili domky a obdělávali okolní půdu. Teprve později se ujal název Blatiny, který vyjadřoval, že osada byla založena v blátivém terénu.

Dnešního návštěvníka Blatin upoutají zejména rozptýlená starobylá lidová stavení, obklopená zjara rozkvetlými loukami a pastvinami. Malebný ráz dodává krajině mnohde ještě dochovaná lidová architektura zemědělských usedlostí, ukrytá pod mohutnými korunami letitých lip, jasanů či javorů. Blatiny uchvátily svou krásou a jedinečností mnoho významných umělců, zejména malíře Josefa Jambora (1887–1964), který zde trávil většinu roku.

Království mechů na Černé skále

Nejkratší a nejrychlejší cesta z Blatin na Devět skal nevede po červené značce, ale neznačenou lesní cestou po severním úbočí Drátenické a Malínské skály. O tom, že jdete správným směrem, vás ujistí malý pomníček lesníkům, který se nachází v místě křížení se zelenou turistickou značkou vedoucí ze Samotína do Milov.

I za touto křižovatkou držíte stále stejný směr a po necelé půlhodince narazíte na informační ceduli, která upozorňuje na první velkou skálu. Jmenuje se Černá a na rozdíl od ostatních se jí vyhýbá turistické značení. Skála se rozpíná vlevo od cesty a směřuje vzhůru do svahu. Je dlouhá 70 metrů a převislé stěny vysoké až 15 metrů, její mohutnost vynikne nejlépe shora. Tam se také nachází další obsáhlejší informační tabule přirovnávající zastíněný povrch Černé skály ke království mechorostů, jichž tady odborníci napočítali 15 druhů.

Pokud jste vážili výstup balvanitým a poněkud méně schůdným terénem k Černé skále, pak musíte totéž absolvovat zpět k lesní cestě a pokračovat po ní dál. Nebudete-li z ní odbočovat ani vlevo ani vpravo, přivede vás až k modré značce vedoucí z Křižánek na Devět skal. Je však taky možné, že po překonání bystřiny v pravotočivé zatáčce spatříte za slunečného počasí vlevo mezi stromy doslova svítit Bílou skálu, a vydáte se lesem zkratkou přímo k ní.

Hřeben Malínské skály

Hřeben Malínské skály

Skalní hřib na Lisovské skále

Skalní hřib na Lisovské skále

Blatiny ve Žďárských vrších

Blatiny ve Žďárských vrších

Výstup na Devět skal

Bílá skála není rozhodně nic dlužna svému názvu, zvláště pak když se do ní opřou sluneční paprsky. Monumentální skalní velikán vynikne o to víc, že byl před ním vykácen smrkový les a mohutnou 28 m vysokou a 60 m dlouhou stěnu neruší žádný stín.

Skály Žďárských vrchů

  • Ve většině případů jde o útvary rulového složení vymodelované během ledových dob ve starších čtvrtohorách.
  • Na tzv. mrazových srubech lze pozorovat při detailním zkoumání různé povrchové tvary vytvořené zvětráváním na puklinách či plochách přirozené horninové odlučnosti.
  • Obvykle nechybí haldy balvanů a kamenné proudy při úpatí.

Od Bílé skály je to už jen asi 1,5 km na Devět skal po pohodlné lesní cestě s modrými značkami. Pouze v posledním úseku se odbočuje na strměji stoupající chodník mezi balvany. V celé délce mezi Bílou skálou a Devíti skalami zkrášlují trasu roztodivná menší skaliska, jež dohromady vytváří poměrně rozsáhlé skalní město. Součástí pruhu těchto skal je také labyrint nejvyšší kóty Žďárských vrchů, který tvoří tři skalní hřebeny s devíti věžemi a třemi dalšími menšími věžičkami. Všechny mají své speciální názvy dohledatelné v horolezeckých průvodcích.

Na nejvyšší kótu Devíti skal, opatřenou zábradlím, vede krátká značená odbočka. Lidí tu bývá o hezkých víkendových dnech někdy více než dost, takže je třeba počkat, než se uvolní místo. Výhled je silně omezený prakticky jenom na severní stranu, za příznivé dohlednosti je však právě v tomto obzoru možné rozeznat siluetu Sněžky. Nejzřetelnější bývá v době, kdy na hřebenech Krkonoš ještě leží sníh.

Blatiny

Blatiny

Dráteník

Dráteník

Vyhlídka na Devíti skalách

Vyhlídka na Devíti skalách

Vyhlídka z Malínské skály

Na Devíti skalách se výlet otáčí do druhé, orientačně méně náročné poloviny, kdy se jde zpět na Blatiny už jen výhradně po značených lesních cestách a chodnících vrcholovými partiemi Žďárských vrchů.

Hned po 2 km chůze minete méně nápadnou a v lese skrytou Lisovskou skálu, na jejímž hřebeni vytvořily zvětrávací procesy pozoruhodný skalní hřib. Lisovskou skálu s navazujícím balvanovým mořem považují přírodovědci za jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve Žďárských vrších.

Dalším zpestřením a výzvou k delšímu zastavení je komplex Malínských skal, který tvoří řada podkovovitě se stáčejících útvarů v délce 200 m kolem vrcholu. Nejmohutnější skalisko Výspa dosahuje výšky až 20 m a vede na něj 42 horolezeckých cest. K pozoruhodným tvarům patří skalní výklenky a 3 m hluboká puklinová jeskyňka. Z vrcholu Výspy, který je přístupný i turisticky, se otevírá velkolepý rozhled do okolí, určitě jeden z nejlepších v celé oblasti. Vidět je například i 200 m dlouhá a 35 m vysoká hradba Drátenické skály, která vyčuhuje nad bukový les. To je neklamné znamení, že se blížíte zpět do Blatin, kde na vás čeká nejedna stylová hospůdka a taky kavárna s kachlovou pecí a vlastní pražírnou.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Blatiny leží v regionu, kterému se vyhýbají dopravní tahy hlavních silnic. To znamená, že v závěrečných minimálně dvaceti kilometrech pojedete úzkou silničkou s mnoha zatáčkami. Nejobvyklejší přístupové trasy autem vedou z nového Města na Moravě, Hlinska v Čechách nebo Poličky.
  • Autobusy jezdí na rozcestí pod Blatinami z Nového Města na Moravě. Pro zpáteční cestu lze v neděli odpoledne využít přímý spoj do Brna.

Itinerář trasy

Blatiny – Památník lesníkům; neznačeno 1,5 km – Černá skála; neznačeno, 3 km – Bílá skála; neznačeno, 5,5 km – Devět skal; modrá, 7 km – Lisovská skála; žlutá a červená, 9 km – Malínská skála; červená, 12 km – Dráteník; červená, 14 km – Blatiny; červená, 15 km

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcí na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.