Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průlet sopkou i důkaz, že gruzínští generálové neznají Google Earth

aktualizováno 
Šest tisíc kilometrů, 550 litrů paliva, 30 hodin v kokpitu. Proletěl jsem několika sopkami a zápasil s bouřkami i blesky. Díky této krásné expedici jsem na vlastní kůži zažil, kde se skutečně nacházejí hranice Evropy, píše pilot Jiří Pruša, který tento týden na letišti v Příbrami ukončil expedici Evropské limity.

Při přeletu nad Tureckem čekalo na Jiřího Prušu několik nepříjemných zážitků. Při prohlídce sopek ve výšce 4 000 metrů zápasil s počasím, které ho dokázalo potrápit i při přistání v Adaně. Přečtěte si: Kličkování mezi sopkami a blesky. Český pilot si prožil turecké peklo.

Skrz turbulence do klidu

V turecké Adaně jsem kvůli špatnému počasí musel strávit celý den bez jediné letové hodiny. Druhý den se počasí naštěstí vylepšilo, a tak jsem mohl odstartovat na čtyři hodiny dlouhou cestu na řecký Rhodos. Let kolem tureckého pobřeží byl dost turbulentní, protože vítr foukal ze severovýchodu, tzn. přes pobřežní hory pohoří Taurus, díky kterým se nad pobřežím vytvářela silná turbulence.

Přístav města Rhodos s místy, kde stával Rhodský kolos.

Přístav města Rhodos s místy, kde stával socha „Rhodský kolos“.

Další let naštěstí probíhal velmi klidně, a tak jsem ve 14 hodin místního času přistál na řeckém Rhodosu, tedy už zpět v rodné EU. Počasí je však v oblasti Egejského moře bohužel zpočátku tohoto týdne hodně nejisté (déšť, snížená viditelnost), tak mohu jen doufat, že se to přes den a zítra vylepší.

Vosa mezi okurkami

Další letový den začal deštivě. Po startu jsem doletěl nad město Rhodos a pokračoval kolem turecké hranice k ostrovu Tilos a následně Nisyros, což je vlastně zbytkově doutnající vulkán, který jsem chtěl ještě jednou natočit, protože při minulé cestě mi tu selhala kamera.

Tentokrát těsně nad ním seděl mrak, a shora jsem se do něj tedy nemohl dostat. Celý jsem ho musel obletět ve výšce menší než vrchol prstence jeho kráteru a po chvíli jsem našel vykotlanou část, kudy jsem se do prostoru kráteru dostal.

Jícen vulkánu Nisyros

Jícen vulkánu Nisyros

Vesnička na pobřeží vulkanického ostrova Nisyros

Vesnička na pobřeží vulkanického ostrova Nisyros

Mrak se mezitím trošku zvedl, a tak se mi podařilo vnitřek v kráteru udělat dvě otáčky, nafotit kráter i vesničku na jeho okraji a na druhé straně zase odletět.

Připadal jsem si chvíli jako vosa v lahvi od okurek. Vzduch byl při průletu cítit ostrým zápachem síry, takže zřejmě ten vulkán úplně mrtvý není. Odvaha obyvatel vesniček na břehu ostrova pod vulkánem i na vrcholku prstence nad ním musí být velká. Postavit si zde dům a bydlet tu asi není jednoduché rozhodnutí.

Fotogalerie

Pokračoval jsem po své trase přes ostrovy Astipaiaia a Amorgos, poté se stočil nad Naxos a Paros a pak na Mykonos. Nakonec jsem přistával na letišti na ostrově Syros, které je umístěno na skalní plošině asi 100 metrů nad mořem. Vše proběhlo bez komplikací.

Další den jsem začal focením přístavu Ermoupolis, správního centra Kykládských ostrovů a zároveň hlavního město ostrova Syros. Na Korfu jsem přistál bez problému po asi dvouhodinovém letu. Letět odtud rovnou do Příbrami nešlo, a tak jsem nakonec přistával na letišti v maďarském Pecsi. Druhý den pak proběhl příjemný let do Příbrami, kde jsem ve 12:15 ukončil celou expedici Evropské limity.

Směrový radiomaják (VOR) na ostrově Kea, jihovýchodně od Atén

Směrový radiomaják (VOR) na ostrově Kea, jihovýchodně od Atén

Vrátím se. Vím, jak na to

Celý let měřil zhruba šest tisíc kilometrů, v letadle jsem při něm strávil 30 hodin a spotřeboval asi 550 litrů benzinu. Délka letu byla tedy asi o 10 hodin a dva tisíce kilometrů kratší, než byl původní předpoklad. To způsobily dvě věci: byrokracie a počasí.

V Gruzii mi chtěli na jednu sedačku nasadit ještě dva lidi (navigátora a vojenského kontrolora) a zároveň zakázali letět na letiště Mestia v Kavkazu. Vypadá to, že gruzínští generálové ještě neznají Google Earth program, kde si lze veřejně ve velkém detailu prohlédnout cokoliv a kdekoliv, takže létání letadélkem a focení čehosi vojenského už roky postrádá vojenský smysl.

Burgaský záliv

Burgaský záliv

Přístup gruzínské administrativy ovšem zároveň dobře zapadl do názvu celé letošní expedice Evropské limity. Pochopil jsem velmi názorně, že Evropa u Kavkazu opravdu končí. Na druhou stranu jsem objevil ohromně zajímavá místa v Turecku, které je pro sportovní létání poměrně dost uzavřenou zemí.

Pilot Jiří Pruša

Pilotuje malá sportovní letadla již řadu let. Pro iDNES.cz létá pravidelně. Díky němu jsme ze vzduchu mapovali povodně 2012 či absolvovali let do Chorvatska po trase českých motoristů. Nyní z nebe mapuje po evropských ostrovech také hranici Evropy a Asie, pohoří Kavkaz. Více o Jiřím Prušovi na jeho webu www.prusa.org.

Jiří Pruša, bloger iDNES.cz a pilot malého letadla

Bohužel většina cesty probíhala v dost nepříznivém počasí. Varnu a Zlaté písky jsem fotil ve sněhové bouřce, na letišti v Ankaře jsem musel poprvé přistávat za asistence dispečera, který mě provedl mraky sedícími nad letištěm. Přeletěl jsem v komplikovaném počasí pohoří Taurus s vrcholy vysokými téměř 4 000 metrů  a přistát jsem musel v Adaně ve chvíli, kdy tam v celkem dobrém počasí spustily peklo v blízkosti letiště celkem tři bouřky.

Mezi Korfu a Sarajevem jsem si poprvé vyzkoušel, jak se člověk cítí, když se mu na křídlech a vrtuli vytváří námraza a on s tím nemůže nic dělat, protože pod ním jsou hory, a tak se do teplejšího vzduchu klesat nedá.

Ale rozhodně se ke Kavkazu, Araratu a některým místům ve východním Turecku chci vrátit. Se zkušenostmi z této cesty vím mnohem lépe, jak na to.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
VIDEO: Robot natočil hlubiny Hranické propasti, rekordu padl za oběť

Robot, který se loni v září v Hranické propasti ponořil do hloubky 404 metrů a získal pro ni titul nejhlubší zatopené jeskyně světa, zůstává v hlubinách už...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv....
Přitahuje filmaře i sebevrahy. Kalifornský Golden Gate slaví 80 let

Již 80 let je jedním ze symbolů Ameriky červenooranžový ocelový kolos klenoucí se nad mořským průlivem. Sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), který byl...  celý článek

Další z rubriky

Karpaty, Rumunsko
Ostrovy z nebe: hrozba tureckých stíhaček a zakázaný Bospor

Letiště bez letadel a bez kapky benzínu a ještě obava z tureckých stíhaček Jiřímu Prušovi poněkud zkalily závěr mise na jihovýchod Evropy. Přesto v pátek...  celý článek

Jiný způsob létání…. Vírník.
Pro nouzové přistání na moři Pruša pořídil pilu. Na Azory nedorazil

V letecké expedici Azorské ostrovy došlo hned na začátku k zásadnímu zlomu. Počasí, zejména prudký vítr na Madeiře, znemožnil Jiřímu Prušovi přelet na Madeiru...  celý článek

Maják a navigační bod letiště Macedonia v Soluni
Řecko z nebe: kde se zrodily lesby a kde řádí největší úřední šiml

Jak se dá řešit situace, kdy letiště oficiálně prodává benzin, ve skutečnosti nikoliv, a aeroklub, který tam benzin má, ho oficiálně prodávat nesmí? Pilot Jiří...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.