Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Záskok se změnil v trvalý vztah

  14:35aktualizováno  14:35
Lysice - Kastelánka Martina Medková Rudolfová působí na lysickém zámku už sedm let. Původně jsem sice přišla na zástup za mateřskou dovolenou, ale nakonec zůstala natrvalo. Než se usadila v Lysicích, působila jako sezónní průvodkyně na hradě Perštejn. Měla tehdy podle vlastních slov spíše vztah k středověkým hradům, ale velmi rychle si oblíbila i zdejší barokní zámek.

Za dobu jejího působení v Lysicích doznala památka řady změn, a to jak vnějších, které návštěvník ocení už na první pohled, tak i těch méně nápadných souvisejících s provozem zámku.

STÁTNÍ ZÁMEK LYSICE

Historie
První zmínky o tvrzi v Lysicích jsou z roku 1480, kdy byla v držení Jana Heralta z Kunštátu a na Plumově. V roce 1554 za Diviše Černického z Kácova byla tvrz přestavěna v raně renesančním slohu. Úplná přestavba na renesanční zámek se odehrála v letech 1584-1589 za Hrona Březnického z Náchoda. Ten starší tvrz rozšířil o patrové jižní a východní křídlo. Březničtí z Náchoda pak zámek dále přestavovali na konci 16. a na počátku 17. století. Z první poloviny 17. století pocházejí bosované arkády nádvoří a původní úprava parku s hřištěm, kde se odbývaly i štvanice na zvěř. Následující barokní úpravy byly realizovány od 30. let 18. století až do doby kolem roku 1745, kdy Antonín Amatus Serényi zcela změnil vnější vzhled zámku. Do dnešní podoby byl pak zámek a zejména jeho interiér upraven na sklonku 40. let 19. století místním stavitelem Františkem Vašíčkem podle projektu tehdejšího majitele Emanuela Leopolda hraběte Dubského z Třebomyslic. Vzniklo tak sídlo s klasicistně upravenými arkádovými lodžiemi a unikátním krytým ochozem ve sloupové pergole, která  uzavírá východní díl zahrady. Rodina Dubských z Třebomyslic vlastnila zámek s přilehlým panstvím až do roku 1945, kdy jí byl zkonfiskován.

Základní údaje
Barokní stavba na místě gotické vodní tvrze, upravovaná ještě počátkem 20. století, vyniká skvostnými, bohatě zařízenými interiéry. Ty přibližují návštěvníkům životní styl a prostředí moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic. Bohaté sbírky, pořízené hlavně v 19. století, obsahují především nábytek, sklo, porcelán a obrazy, dále pak vzácnou sbírku zbraní, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pozoruhodnou sbírku historických střeleckých terčů. Od června do září je zde také možnost navštívit ojedinělou zámeckou zahradu s promenádní kolonádou a dále pak interiér zahradního kasína. Součástí prohlídky zahrady je také návštěva oranžérie a zámeckého zahradnictví ze 2. poloviny 19. století.

Otevírací doba
duben a říjen:
9.00 - 15.00 hod.
(víkendy a svátky, v ostatní dny předem objednané skupiny)květen, červen a září:
9.00 - 16.00 hod.
červenec a srpen:
9.00 - 17.00 hod.
/denně mimo pondělí a den následující po dni pracovního klidu/
Polední přestávka 12.00 - 13.00 hod.

Vstupné
A trasa - I. patro zámku s bezbariérovým přístupem  (doba prohlídky 50 min.)
Knihovna rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbachové, reprezentační místnosti, dámské apartmá, severní křídlo se zbrojnicí a knihovnou.
Plné vstupné - 50 Kč, snížené - 30Kč, rodinné - 130 Kč, děti do 6 let 5 Kč
B. trasa- II. patro zámku  (doba prohlídky 45 minut)
Schodišťová hala severního křídla, pánské apartmá - byt posledního majitele, hostinské apartmá, malá a velká střelnice.
Plné vstupné - 50 Kč, snížené - 30Kč, rodinné - 130 Kč, děti do 6 let 5 Kč
C. trasa - I. a II. patro zámku - velký okruh  (doba prohlídky 110 minut)
Pouze pro předem objednané výpravy
Plné - 100 Kč, snížené 60 Kč, Děti do 6 let 5 Kč
D. trasa - Zahrada (přístupná od 15.6. do 15.9) (doba prohlídky 50 minut)
Zahrada a park, sloupová kolonáda, salla terrena, zámecké zahradnictví s oranžérií.
Plné - 30 Kč, snížené 15 Kč, děti do 6 let zdarma.

K těm nejvíce patrným změnám patří oprava fasád, které jsou dnes až na prostory vnitřního nádvoří kompletně zrenovovány. Těmto opravám však ještě předcházelo statické zabezpečení památky. Lysický zámek byl totiž původně vystavěn jako vodní tvrz a jeho renesanční část stojí na podloží jílu a vody. Zároveň zde byla zanedbaná údržba krovů a střech, které bylo také nutno opravit, protože zámek začal praskat. "Než se začnou dělat hezké věci, jako jsou kupříkladu fasády, musí dům napřed držet pohromadě a nesmí do něj pršet," vysvětluje kastelánka.

Další změnou na lysickém zámku je vybudování nových prohlídkových tras a zpřístupnění dosud uzavřených místností návštěvníkům. Když Martina tehdy ještě Rudolfová na zámek nastoupila, bylo zde zpřístupněno pouze deset místností a další tři se právě připravovaly k otevření. Dnes na zámku fungují dva prohlídkové okruhy a další prohlídková trasa vede zdejší zahradou. Novinkou loňského roku bylo zprovoznění zámecké oranžérie. "Naším záměrem je každý rok zpřístupnit další zámecké prostory, aby se k nám návštěvníci stále vraceli za dalšími zajímavostmi," říká kastelánka.

Velkou výhodou lysického zámku je skutečnost, že se tady z minulosti zachovalo fungující zahradnictví a tak zdejší interiéry zdobí neustále čerstvé květiny. Navíc místní zahradníci pečují o přilehlou rozsáhlou zahradu. Lysické zahradnictví zásobuje svými produkty i jiné památkové objekty jako hrad Pernštejn, či zámky Náměšť a Vranov. Přebytky jsou pak určeny k volnému prodeji.

Návštěvnost na lysickém zámku se za poslední léta zvedla o více jak sto procent a zdejší krásné interiéry a zahradu si ročně prohlédne okolo 40 000 lidí. Ke zvýšení návštěvnosti přispívá i celá řada kulturních podniků, které se tu konají. Kastelánka k tomu říká: "Důležité je informovat o tom, co se tady děje. I když lidé třeba na danou kulturní akci nepřijedou, zapamatují si, že o zámku četli a zastaví se, když jedou okolo." Pochvaluje si i spolupráci s místní radnicí. Obec Lysice i okresní úřad jí po překonání počáteční nedůvěry vycházejí vstříc. " Do Lysic kultura zkrátka patří. Vždycky tady byla a fungovalo tu například skvěle vybavené zámecké divadlo," dodává.

Dnes sem návštěvníky lákají například Zámecké férie, které zdejší prostory oživují poslední víkend v červnu. Hosty po zámku provedou kostýmovaní průvodci, představující historické postavy původních obyvatel panství. Podle slov kastelánky tato historická přeměna baví i samotné průvodce. Letos Zámecké férie obohatí ještě výstava květinových aranžmá, kterou bude tvořit než sto druhů růží.
Nejmladším návštěvníkům zámku je určena letošní novinka nazvaná Pohádkový školní výlet, jenž Lysice pořádají ve spolupráci se zámkem v Rájci nad Svitavou. Součástí akce je návštěva rájeckého zámku, pohádkové představení v místním letním amfiteátru a návštěva Lysic.

Kulturní aktivity na zámku vrcholí v době letních prázdnin, kdy se tady téměř každých 14 dnů koná nějaká akce, jako například koncert barokní hudby, divadelní představení, či šermířské vystoupení. Hudbou a šermem jsou v létě navíc obohaceny i běžné prohlídky. Cílem kulturních aktivit je mimo jiné udržet návštěvníka na zámku co nejdéle, protože to památce přináší větší zisk. Až devadesát procent stavebních úprav na zámku se dělá za plného provozu, aby se památka nemusela zavřít, protože pak by na ni návštěvníci mohli zapomenout.

Kulturní život v Lysicích se nezastaví ani v zimě, kdy se zde konají vánoční a silvestrovské prohlídky. Jedním z vrcholů zimní plesové sezóny v městečku je Zámecký ples v místním Lidovém domě, kde se každý rok schází všichni zámečtí průvodci.

Zdejší kastelánka se nebrání ani komerčním pronájmům památky, protože pouze z vybraného vstupného se provoz zámku hradit nedá. I díky těmto aktivitám dnes lysický zámek  vydělává o půl milionu korun více než spotřebuje na svůj běžný provoz, jenž ovšem nezahrnuje například mzdy zaměstnanců.

"Jsem moc ráda, že v poslední době do státních památek investuje stát. Bez toho totiž nejsou schopny fungovat," pochvaluje si kastelánka. Zámek by nemohl fungovat ani bez spolupráce s brněnským státním památkovým ústavem. "Nejsem odborník na stavební práce a tak mi moc pomáhá můj stavební garant," vysvětluje.
Spokojená je zdejší kastelánka také s týmem svých spolupracovníků, jejichž práce si velice cení. Stálých zaměstnanců je na Lysicích 13 a v létě jejich řady rozšiřují ještě brigádníci na celkový počet 25. Přímo v areálu zámku bydlí čtyři rodiny zdejších pracovníků. "Alespoň můžeme lidem nabídnout bydlení v hezkém prostředí," říká kastelánka a hned doplňuje: "Nevýhodou pro ně je to, že jsou pak stále po ruce." Na to, že na zámku tráví vlastně 24 hodin denně a je rovněž stále po ruce si ona sama už dávno zvykla. Naštěstí se může spolehnout na podporu své rodiny.  A tak i když má stále spoustu práce, neměnila by. "Čím déle člověk tuhle práci dělá, tím víc si uvědomuje, jak moc by nechtěl dělat něco jiného," uvažuje.

Na práci kastelána se jí líbí i to, že se při ní dotkne nejrůznějších oborů činnosti od historie až po stavebnictví a tak jí nehrozí únava z jednotvárnosti. Oceňuje i jistou volnost, kterou jí tato práce poskytuje. Vliv pobytu na zámku se projevuje i v tom, že když vidí nějakou starožitnost, hned začne přemýšlet, jak by se dala zrestaurovat a kam by se dala nainstalovat. "Když jedeme na dovolenou, tak inkognito procházím jiné památky, abych se podívala, jak to tam mají zařízeno," směje se. 

Kastelánka lysického zámku Martina Medková-Rudolfová

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.