Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejzapomenutější krásy Slovenska

aktualizováno 
Pozoruhodná krajina, nejstarší rozhledna na Slovensku, prastaré hrady a kláštery, i vinné sklípky v sopečných tufech. To je Krupinská planina, kde nepotkáte živáčka.

Vyhlídková věž Vartovka | foto: Profimedia.cz

Prakticky neznámá Krupinská planina se rozkládá jižně od Zvolena, zhruba mezi městy Krupina, Velký Krtíš a Dudince. Na převážně kopcovitém Slovensku je ojedinělá především tím, že ji tvoří placatá náhorní rovina, vzniklá třetihorním sopečným výlevem.

Neúrodná kamenitá půda skoupá na vodu byla asi hlavní příčinou celkově řídkého osídlení, důležitou roli v tomto ohledu patrně sehrály i turecké války, které právě tuto část Slovenska postihly v minulosti nejintenzivněji.

Významným krajinným prvkem Krupinské planiny jsou hluboká, úzká a v létě většinou suchá údolíčka, pokrytá bujnými dubo-habrovými lesy. Mezi nimi, na náhorní plošině, se rozkládají malé zapomenuté vesničky a samoty. Z etnogeografického hlediska je pozoruhodný strmý jižní okraj Krupinské planiny vůči Jihoslovanské nížině, který tvoří ostrou hranici mezi slovenským a maďarským etnikem. Kulturně patří celá oblast do národopisného regionu Hont.

Nejstarší slovenská rozhledna

Krupinská planina je pojmenována podle města Krupina na západním okraji popisované oblasti. Podle historických pramenů je to jedno z nejstarších měst na Slovensku.

JAK SE TAM DOSTAT

1) Železniční trať Zvolen – Šahy je zrušená, takže nezbývá jiný způsob než autobus. Nejlépe ze Zvolena nebo Levic.

2) autem směr Nitra – Levice – Hontianske Nemce (č. 51) – Krupina (č. 66) anebo Zvolen – Krupina – Šahy (E77).

MŮŽE SE HODIT

Krupinská planina je vhodná hlavně pro cykloturistiku, pro pěší pochody chybí turistické značení.

Popisované zajímavosti jsou volně a bezplatně přístupné.

Ubytování lze sehnat v Krupině, je však nutné se doptat

Cenný je zejména kostel s hodnotným vnitřním vybavením a zbytky hradeb pozoruhodně vkloubené do zdí a dvorků lépe, či hůře udržovaných domečků. Z prohlídky historického centra je však každopádně jasné, že Krupina určitě zažívala i slavnější časy.

Vybydlený hotel je na prodej, generálku by potřebovala i řada dalších budov. Snad se o konjunkturu v budoucnu zaslouží místní nálevny, kterých je po městě rozseto opravdu „neúrekom“.

Zatímco procházka ulicemi města není nic moc, krásný pohled se na Krupinu nabízí za ranního rozbřesku z ochozu vyhlídkové věže Vartovka, která stojí na návrší východně od města. Původně sloužila jako protiturecká hláska, její zdivo pochází z roku 1564. Nepočítáme-li hradní věže, pak jde o nejstarší slovenskou rozhlednu!

Opevněný klášter Bzovík

Pohlédnete-li z Vartovky jižním směrem, spatříte ve vzdálenosti asi 5 km hrad Bzovík. Má charakteristický čtvercový půdorys se čtyřmi mohutnými dělovými baštami v rozích.

Na místě původně stával klášter z 12. století, akutní turecké nebezpečí si však vynutilo jeho důkladné opevnění. V 16. století se proto církevní budovy octly uvnitř vysokých hradeb a mohutných bašt a z kláštera se tak stala protiturecká pevnost. Do dnešní doby se zachovalo monumentální vnější opevnění, většina církevních budov vzala za své koncem druhé světové války.

V průběhu 70. a 80. let dvacátého století se uvažovalo o rekonstrukci a částečném komerčním využití bývalé pevnosti. Projekt se zprvu rozjel, z důvodu církevního charakteru památky jej však tehdejší ideologové brzy zatrhli. Ve středověkých baštách tak zůstaly k vidění nehorázné stavební zásahy jako např. betonové stropy a schodiště, husí krky po rozvodu elektřiny, železná futra, cihlové příčky... Znalci místních poměrů vám prozradí, že značná část proinvestovaného materiálu našla posléze uplatnění při zvelebování rodinných domků v nedaleké stejnojmenné obci.

Hrad na hadím vrchu

Vzdušnou čarou asi 8 km jižně od Bzovíku se nachází hrad Čabraď – podle autora těchto řádků nejkrásnější slovenský hrad. Tyčí se uprostřed lesů nad meandrem říčky Litavy, kudy kdysi dávno vedla cesta ke středoslovenským hornickým městům. Podobně jako Bzovík představoval i Čabraďský hrad významnou protitureckou pevnost. Zpustl až na přelomu 18. a 19. století, kdy jej majitelé opustili a záměrně podpálili.

Čabraďský hrad zaujme svou neočekávaně velkou rozlohou, která se jeví v dnešním naprosto liduprázdné krajině uprostřed lesů jako zcela nepochopitelná. Hradní vrch je navíc unikátní přírodovědnou lokalitou – žije zde nejvíce druhů plazů z celého Slovenska.

Dojít k hradu Čabraď lze pouze pěšky nebo na horském kole po silně kamenité lesní cestě. Nejbližším východiskem (avšak bez turistického značení) je vesnička Čabraďský Vrbovok, kde na návsi narazíte na prostou dřevěnou směrovku s nápisem: Čabraď 6 km. Dál vše závisí na orientačních schopnostech a kvalitě mapy.

Hrušov: zatím bez turistické reklamy

Druhým východiskem je obec Hrušov, odkud byla k Čabraďskému hradu před pár lety vyznačena modrá turistická značka – prakticky jediná v centrální části Krupinské planiny. Je však určena pouze zkušeným a vytrvalým chodcům: jedna cesta bez možnosti kontaktu s civilizací trvá 3 hodiny!

Vesnice Hrušov leží na samém jižním okraji Krupinské planiny a otevírá se z ní překrásný pohled do blízkého Maďarska s lákavým řetězcem sopečných kopců na obzoru.

V turistických průvodcích Hrušov nenajdete, což je poněkud zarážející. Koná se tu pravidelně národopisný festival Hontianska paráda, zhlédnout lze místní muzeum v původním lidovém domě s dochovanou pecí na chleba, k návštěvě vybízejí netradiční vinné sklepy vytesané do měkkých sopečných tufů. A to není zdaleka všechno!

Naučná stezka vás kolem různých zajímavých, památných a pověstmi opředených míst v okolí obce dovede až k nové dřevěné rozhledně na Prašném vrchu. K zapsání mezi významné turistické cíle by to bohatě stačilo. Zatím však Hrušov ani celou Krupinskou planinu turisté neobjevili!

Autoři:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.