Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


ZAPOMENUTÁ MÍSTA: Andělský hrad nad Lhotou

  15:02aktualizováno  15:02
Jen náznak obvodu stavby a starých obranných valů zbyl po středověkém hradu Engelsberk, který už na konci třináctého století stál u Horní Lhoty na Zlínsku. Nechal ho tady postavit olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka, který tak chtěl chránit slavičínskou provincii proti vpádům z Uher. Název Engelsberk je možné přeložit jako Andělský hrad, nebo Andělská hora.

Na začátku čtrnáctého století byl hrad pravděpodobně dobyt uherskými nájezdníky. Po polovině čtrnáctého století se však na Englesberk přistěhovali biskupští manové Ješek a Stašek. Tehdy se poprvé objevuje český název hradu Sehradice. "Oba názvy hradu, původní i pozdější, upadly v zapomnění a už od osmnáctého století se začíná používat název Sehrad nebo Vala. Stěží vysvětlitelný je další lidový název Tetov. významný rod Tetourů z Tetova držel hrad v době, kdy byl již opuštěný," uvádí Radim Vrla v knize Horní Lhota. Dnes je hrad nejčastěji znám jako Sehrad.

ENGELSBERK, VÝZNAMNÁ PEVNOST

Archeologický výzkum Jiřího Kohoutka v roce 1983 ukázal, že hrad se skládal z dřevěného předhradí a kamenného jádra. Nechyběl ani systém obranných valů a příkopů. Tento archeologický průzkum mimo jiné prokázal, že hrad byl ve čtrnáctém století poškozen a znovu obnovován. V dalším století ho majitelé nechali rozšířit a Engelsberk spolu s nedalekým Starým Světlovem představoval významnou pevnost. "Do hradního komplexu snad už tenkrát patřilo dodnes dochované Jezírko," dodává Radim Vrla. Na začátku 16. století už byl Engelsberk opuštěný. ;Snad ho i poškodili vojáci při česko-uherských válkách. Každopádně byl ale přičleněn k velkému světlovskému panství s novým centrem nad Bojkovicemi, hradem Nový Světlov.

OBYVATELE VYHNALI DUCHOVÉ

Radim Vrla ve své knize upozorňuje na zajímavý doklad z osmnáctého století, který je součástí fondu Lenního dvora Kroměříž. Vypovídá totiž o pohledu našich předků na mohutné zříceniny hradu před dvěma staletími. Aktový fond Lenního dvora Kroměříž obsahuje "...určení polohy zaniklého hradu Sehradu, výpovědi starých pamětníků o hradě, že tam obyvatelé skrze duchy a strašidla nemohli bývati." Pověsti o hradních strašidlech se v roce 1892 objevují i v knize Eduarda Pecka. "Běhají tam ohniví psi a střehou pokladů v zasypaných sklepích. Jezero u hradu nemá prý dna a zasypaná studně blíže jezera byla tak hluboká, že kačena s hrklávkou, jíž do ní spustili, vyplavala až u Hradiště z Moravy. Starý uhlíř viděl na své oči vodníka, jak bral divoké svini mladé a házel je do jezera. Podobných pověstí koluje mezi lidmi více," píše Eduard Peck. Obecní kronika Horní Lhoty zaznamenává podle Radima Vrly další pověst o ženě, která na Velký pátek viděla v hradních sklepích plné bečky zlata. "Ani hradní strašidla však neuchránila opuštěný hrad před jeho rozebráním na stavební materiál. Dnes je hradní areál dochován ve formě výrazných terénních útvarů, ze kterých jen místy vystupuje kamenné zdivo," připomíná Radim Vrla. Tajemství Sehradu se na začátku šedesátých let snažili odhalit amatérští kopáči, kteří na hradě odkryli asi pětimetrovou část vnější hradby zasypanou zřícenými zdmi. Dál kopali do hloubky tří metrů a našli množství keramiky z třináctého až patnáctého století a několik kovových předmětů. Amatérské výkopy však byly brzy zastaveny, takže hrad nebyl vážněji porušen. Většina nálezů je dnes podle Radima Vrly nezvěstných. Při zmiňovaném oficiálním archeologickém výzkumu, který v roce 1983 vedl Jiří Kohoutek, byly nalezeny další zlomky keramiky, soubor železných předmětů, mezi nimiž převažovaly hroty šípů do kuše. Nejčastěji zmiňovaný byl nález středověkého visacího zámku a už dříve objeveného meče s rytými znaky Božího hrobu a kříže.

POD HRADEM SE SEŠLI UMĚLCI

Poměrně rušno bylo v okolí hradu taky na začátku dvacátého století. To sem ale nezavítali ani turisti, ani archeologové. V dřevařské boudě s vysokou jehlancovou střechou, která stála na výletišti u Jezírka, se sešly významné osobnosti českého a slovenského umění. Tuto událost popsal profesor František Lysý. V létě 1918 se k Jezírku vydali luhačovičtí lázeňští hosté doktor Pavol Blaho, zpěvák Karel Hašler, ředitel lázní Luhačovice Holuby a další. V boudě u jezera sepsali tito lidé společnou vlasteneckou přísahu. Její text zaznamenali na jednom prkně na čelní stěně boudy a všichni ho slavnost podepsali. "Bylo to ještě téměř čtyři měsíce před převratem. I když v rakousko-uherské monarchii již mnohé skřípalo nebo vypovídalo službu, úřady takové akce ještě stíhaly a perzekuvovaly. I tento případ by byl hodnocen jako velezrada," poznamenává František Lysý. Památný nápis v boudě u jezera pod zříceninou hradu Sehrad se však dlouho neuchoval. Už ve dvacátých letech snaživý místní hajný vylíčil celou srubovou stavbu na bílo.

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.