Archivní snímek ze 70. let 20. století, kdy děčínský zámek obývala sovětská armáda. Průčelí nad hlavním vchodem tehdy „ozdobila“ rudá hvězda.

Archivní snímek ze 70. let 20. století, kdy děčínský zámek obývala sovětská armáda. Průčelí nad hlavním vchodem tehdy „ozdobila“ rudá hvězda. | foto: Petr Joza

Zámku v Děčíně říkali Sověti žumpa, jeho oprava už trvá dvacet let

  • 48
Zámek v Děčíně se o víkendu otevře návštěvníkům. Naposledy si všechny prostory mohli projít před dvaceti lety, kdy ze zámku odešla sovětská posádka. Nyní budou moci porovnat, jak se zámek proměnil. Mladším tehdejší stav památky připomenou dobové fotky a filmy.

"Lidé se řadu zajímavostí dozvědí i od průvodců, kteří tehdy u otevření byli. Bude zde například Hana Slavíčková, která má velkou zásluhu na prvním otevření zámku. Napsala o něm i první publikaci," uvedl kurátor zámku František Šuman.

Když se obyvatelé Děčína před dvaceti lety na zámek nad městem dostali poprvé po odchodu sovětských vojsk, byli zděšení. Takovou devastaci klasicistní památky nečekali.

Vojenský zámek

Thunové museli z finančních důvodů zámek prodat v roce 1932 československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna.

 Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, československá a v letech 1968 -1991 sovětská armáda.

Když se třeba vojákům rozbily klasicistní dveře, nahradily je kovové, fresky byly přemalovány, skleníky v jižních zahradách srovnány se zemí a místo nich zde vyrostlo betonové nástupiště a garáže, odkud tekl olej. K čínskému pavilonu se vyhazovala stará munice, sklo i motory, v glorietu byl sklad čehosi, po čem je dodnes prosolený a odborníci netuší, co s tím.

"Například ještě v 60. letech měla horní brána krásnou klasicistní mříž. Když se zavřela, tvořila motiv slunce. Tu vojáci vybourali, protože jí nemohly projet transportéry," popsal kurátor.

Zaměstnanci zámku roky bojovali se sklepy napěchovanými odpadky. Vojáci v nich nechávali nejen mour, ale házeli sem i odpad z kuchyně, nepotřebný rozbitý nábytek, nástěnky.

Do soch vojáci stříleli, záchody vytrhali

Některé sochy před průčelím zámku zase sloužily jako terč. "Když se restaurovaly, zjistilo se, že jeden obličej je profesionálně opraven, pod tím ale byly kulky střel. Když ovšem takový odborník zrovna do sovětské armády odveden nebyl a náhodou na zámku nesloužil, uražené ruce třeba nahrazovali lidé z posádky betonem. A aby to nebylo poznat, sochu Sověti natřeli bronzovou barvou," popisuje Šuman.

Zámecká knihovna - tělocvična (rok 1991).
Vstup do jižního křídla (rok 1991).
Jihovýchodní nároží (rok 1991).

Nejdivočejší éra přišla při odchodu vojáků. "V tom momentě se začali chovat bez skrupulí. Co do té doby fungovalo, to se zničilo, vytrhalo, vyrabovalo. Přišla naprostá devastace," líčí Šuman.

O pobytu ruské armády na děčínském zámku kolují celé legendy. "Říká se, že když odtud v roce 1968 odcházela československá armáda, tak aby si tu okupanti užili, zabetonovala jim prý odpady. Už se to ale nedá dokázat," podotkl kurátor.

Voják z Litvy, který na děčínském zámku sloužil v letech 1968 a 1969, si každopádně do dochovaného deníku zapsal: "Zámku říkáme žumpa, protože to tady neuvěřitelně smrdí."

Toalety v jižním křídle zámku (rok 1991).
Kašna před vstupním východním křídlem zámku (rok 1991).
Hvězda z východního průčelí zámku.

Jenže za smrad si mohli Sověti, tedy vojáci různých národností z Východu, sami. "Vojáci chodili močit k jedné zdi, na záchody nebyli zvyklí, vždy je rozbili a nechali místo nich ty své díry v zemi," tvrdí pamětník Michal Novotný.

Oprava zámku stála do dnešního dne 600 milionů korun.