Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z krásného zámku udělali za totality slepičárnu. Teď vstává z trosek

aktualizováno 
Ještě na konci minulého století to vypadalo, že zkázu unikátního severočeského zámku Libouchec nikdo nezastaví. Teď se ale výjimečné stavbě, ležící asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem, přece jen vrací šlechtický lesk.

Severočeskému zámku Libouchec hrozila zkáza, teď se mu vrací šlechtický lesk. | foto: Ondřej Černil

Obnova zámku se loni dokonce stala součástí putovní výstavy "Má vlast cestami proměn", která každoročně přibližuje proměnu opomíjených a zanedbaných míst v místa příjemná pro život.

Kdo znal zámek Libouchec ještě v 90. letech, možná by ho dnes ani nepoznal. Je to jako proměna z pohádky. Z šedivé ruiny, jejíž totální zkáza byla jen otázkou relativně krátkého času, zase začíná zářit ve své výjimečnosti.

Fotogalerie

Objekt, který leží jen pár kilometrů severně od centra Ústí nad Labem, je cennou ukázkou renesančního hospodářského dvora se zámeckou obytnou částí. Byl vybudován ve stylu saské, nebo také severské renesance v druhé polovině 16. století.

Jeho devastace odstartovala ale až mnohem později - v druhé polovině 20. století.

"Začala v 80. letech a pokračovala až do roku 2003," řekl iDNES.cz Ondřej Černil, předseda představenstva společnosti Polesí Střekov, která je současným majitelem zámku a už víc než deset let ho dává do pořádku.

Zámek jako skládka

Po válce se majitelem zámku stal státní statek. "Zámek sloužil jako slepičárna, ovčárna, kravín a dílny," vyjmenovává Černil. V roce 1990 se ale areál znovu vrátil do soukromých rukou. Jenže pro cenný historický objekt to žádná výhra nebyla.

"Když v roce 1989 prohlásil stát objekt renesančního zámku za národní památku, nebyl jeho stav natolik kritický," uvádí na svých stránkách obec Libouchec. Manželé, kteří objekt získali, vypracovali rozsáhlý projekt na rekonstrukci. Ze zámku mělo vzniknout společenské centrum hotelového typu.

Libouchec

Zámek Libouchec leží v údolí Jílovského potoka mezi svahy Východních Krušných hor, Českého středohoří a Labských pískovců. Je vzdálen asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem a asi 2,5 km od dálnice D8.

"Nakonec z projektu zbyly jen plané sliby a zdevastovaný zámek," uvedla libouchecká radnice. Areál chátral a dokonce přišel o nejcennější část - renesanční palác.

"Z objektu se prakticky stala skládka pro vše nepotřebné a nepohodlné, a to přímo ve středu obce," uvedla radnice, která nakonec zámek získala a poté prodala právě Polesí Střekov.  

"Rekonstrukce začala ihned poté, co jsme zámek získali do vlastnictví, tedy v roce 2003," řekl Černil. Dodal, že společnost areál opravuje z výsledků své provozní činnosti.

Zatím si rozsáhlé opravy vyžádaly miliony korun a přispělo na ně i ministerstvo kultury a Ústecký kraj. Opravy ale ještě nejsou zcela u konce.

Nejprve vznikla tvrz

Libouchec dostal své české jméno po místním potoku, připomínaném již ve 12. století. Původní tvrz založil v druhé polovině 16. století Günter z Bünau. Až později se začala nazývat zámkem. K obytným účelům sloužila do roku 1627.

Později koupil areál Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. století. Zámek byl poté využíván jen k bydlení zaměstnanců. Roku 1872 sice vyhořel, ale byl obnoven.

Svou původní renesanční podobu neztratil díky tomu, že ho majitelé nevyužívali přímo pro svou potřebu. Pouze ho udržovali, ale nijak nepřestavovali.

Po roce 1945 zámek převzal státní statek, který jej však neudržoval. V 80. letech se zřítila část typického štítu a později i střecha věže.

Teď už to ale vypadá, že špatné zprávy skončily a zámek Libouchec se probouzí do lepších časů.

MAPA: Libouchec
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Jeden z nejkrásnějších pohledů na Rovinj
Naháči a šusťákovky jsou pryč. Z Istrie se za 10 let stala perla Jadranu

Chorvatsko v roce 2016 ohlásilo rekordní turistickou sezonu. Co se týče počtu návštěvníků, vyhrála právě Istrie s 3 763 200 turistů. A Češi se sem po...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.