Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zámek, který měl být sídlem Hitlera i Jantarové komnaty

aktualizováno 
Tenhle zámek se měl nejspíš stát hlavním Hitlerovým sídlem. Oblíbil si ho i říšský vůdce SS Himmler a nacisté se v něm prý chystali instalovat Jantarovou komnatu. Zveme vás na zámek Ksiąz do polského Walbrzychu, ležícího necelých 20 kilometrů od Adršpašských skal.

Mnozí polští badatelé jsou přesvědčeni, že zámek Ksiąz se měl stát hlavním sídlem Adolfa Hitlera | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Zámek Ksiąz se právem nazývá perlou Dolního Slezska. Leží na okraji Walbrzychu, průmyslového města s uhelnými doly.

Okultismus, nebo hlavní stan?

Hledání Jantarové komnaty zaměstnává lovce pokladů i seriózní badatele již od konce druhé světové války. Kam rozebrané kusy vzácného pokladu chtěli Němci odvézt?

Existovaly dvě možnosti. Mohla skončit ve sbírkách říšského maršála letectva Gőringa, který se více než o válku staral o loupení všeho cenného po celé Evropě. Nebo, a to je pravděpodobnější, byla zamýšlena jako dar Hitlerovi, jenž měl ve výběru uměleckých předmětů přednost. Nacistický vůdce chtěl po válce zbudovat muzea s rozsáhlými sbírkami.

Řada polských badatelů se domnívá, že Jantarová komnata byla určena právě pro polský zámek Ksiąz, německy nazývaný Fürstenstein, z něhož mělo být zbudováno Hitlerovo sídlo.

Třetí největší polský zámek pro to měl řadu předpokladů. Ležel ve Slezsku, zcela stranou všech válečných událostí, z jihu byl navíc "jištěn" klidným územím protektorátu Čechy a Morava.

Zámek Ksiąz v Polsku

Ksiąz se zalíbil i říšskému vůdci SS Himmlerovi, který v něm "rozpoznal" místo důležité pro jeho "černý řád". Himmler si potrpěl na mystiku a okultní vědy a síly, které vyvěraly ze skály pod zámkem, mu prý dávaly inspiraci.

Další, co podporuje teorii o možném budoucím sídle Hitlera, je zhruba 15 km vzdálený rozsáhlý podzemní komplex Riese (Obr) v Sovích horách, s důvodem jehož existence si odborníci dodnes lámou hlavu. 

Polští historici také spekulují o tom, že se zámek mohl stát Hitlerovým hlavním stanem, ze kterého by řídil boj s Rusy, kdyby se podařilo podepsat separátní mír se Západem.

Polsko, zámek Ksiąz
Vnitřek zámku

Téměř kilometr tajných chodeb pod zámkem

Zámek Ksiąz vznikl v letech 1288-1292 na rozkaz knížete Bolka I. Chránil důležitou obchodní stezku z Česka do Slezska, proto ho nazývali "klíčem ke Slezsku". V období husitských válek, v letech 1428 až 1429, byl dobyt husity a částečně zničen. Zrestaurován byl v 90. letech 18. století, později pak v letech 1908 až 1923.

Němci si ho začali všímat až v roce 1941, zato velmi intenzivně. Okamžitě ho zabavili, majitele vystěhovali spolu s veškerým zařízením. Do obehnaného území kolem zámku byli nakomandováni vězni pracující pro Todtovu organizaci (zvláštní vojenský útvar, který v okolí zajišťoval všechny mosty, aby byly připraveny pro ústup německé armády). Bylo to nejstrašnější  období historie zámku.

Všechna cenná umělecká díla, nábytek i hradní knihovna byly odvezeny pryč. Mnoho místností bylo zničeno - odstranilo se dřevěné obložení, zničily freskové stropy, štuky... Počátkem roku 1943 byly do skály pod zámkem vyraženy tunely, jejichž celková délka dosáhla do konce války 900 m. Chodby probíhaly v hloubce 55 metrů pod nádvořím.

Zámek Ksiąz v Polsku
Podzemní komplex v Sovích horách v Polsku je obklopen bunkry. Tento komplex byl nejspíš propojen s chodbami pod zámkem Ksiąz

Zámek Ksiąz v Polsku
Pod zahradami zámku Ksiąz jsou vybudovány chodby v délce 900 m

Poblíž hlavního vchodu a asi 5 metrů od hlavní fasády byla vyvrtána šachta přes 40 metrů hluboká, s průměrem 5 - 8 metrů. Dodatečně byly vyvrtány další tři šachty vedoucí do podzemních průchodů. Bylo vyhloubeno také několik místností, které se v podzemí protínaly pod pravým úhlem.

Od hlavní šachty v 15 metrech pod zemí odbočuje několik betonových předsíní, vedoucích do hradních sklepů. Tyto předsíně byly výtahy spojeny s barokní částí  zámku. Nabízí se vysvětlení, že předsíně měly sloužit jako protiletecké bunkry. 

Na práci byli použiti vězni z koncentračního tábora Gross Rosen z nedaleké Gluszyce, ti také budovali podzemní komplex Riese v Sovích horách. Práce zde probíhaly až do 8. 5. 1945.

Propojení Ksiązu s Obrem

Některé indicie naznačují, že zámek Ksiąz mohl být propojen s podzemním komplexem Riese v Sovích horách. Ve skalách u Walbrzychu měl být údajně hlouben tunel jako úkryt pro Hitlerův speciální vlak Brandenburg. Ze zámku do podzemí ve Walimi v Sovích horách je to nakonec vzdušnou čarou jen 15 kilometrů.

Podzemní komplex v Sovích horách zůstává také záhadou. Chtěli se tu ukrýt pohlaváři německé Třetí říše? Měl být komplex Riese budován pro samotného Hitlera? Nebo šlo o podzemní továrnu na výrobu tajných zázračných zbraní, které měly spasit Třetí říši?

Jedno je jisté, na stavbě pracovaly desítky tisíc zajatců z tábora v Gross Rosen (vězni ze stejného tábora hloubili chodby pod zámkem Ksiąz). Projekt byl přísně tajný, všude byly stráže SS. Některé chodby se sbíhají, jiné jsou částečně vybetonované. Podle záznamů, kolik bylo vyvezeno horniny, je ale jasné, že objevena a prozkoumána je zatím jen část podzemí.

Polsko - podzemi Walimi v Sovích horách

Hledání válečných pokladů

Po skončení války všechny spojenecké armády pátraly s týmy odborníků po věcech ukořistěných během války. Tak bylo objeveno hlavní říšské skladiště uloupených předmětů v solném dolu u Alt–Aussee, v Mnichově, na  pevnosti Königstein u Drážďan a jinde. Zabaveny byly i předměty v soukromých sbírkách nacistů, velká část z nich patřila právě maršálu Göringovi

JANTAROVÁ KOMNATA, nejhledanější poklad 

Jantarová komnata (dar pruského  krále Bedřicha Viléma I. caru Petru Velikému) zůstává nejhledanějším pokladem světa. Podle některých odborníků mohly být exponáty z Jantarové komnaty uloženy například v šachtě solného dolu ve Volpriehausenu, nacházejícího se jižně od Hannoveru. Tento důl skutečně říšská vláda od roku 1944 používala jako skladiště své kořisti uměleckých předmětů a nejrůznějších nacistických archivů.

Před 60 lety, v létě roku 1945, zahájily britské okupační úřady spolu s dalšími odborníky průzkum Volpriehausenu. Ukázalo se, že v hloubce asi 660 metrů se skrývají poklady o obsahu zhruba 24 železničních vagonů. Na povrch byly vyzvednuty bedny s knihami, archivy a dvě bedny s věcmi z Jantarového muzea Královské univerzity. Šachtu však 29. září 1945 po mohutném výbuchu  zaplavila voda, a tak se nepodařilo potvrdit, zda Jantarová komnata v dole skutečně je.

Podle jiných verzí leží Jantarová komnata na dně Baltského moře, mohla být potopena najetím lodi na minu nebo i ruskou ponorkou. Ta se postarala o největší námořní masakry, při nichž zahynulo až 20 tisíc lidí.

Replika Jantarové komnaty byla před pěti lety znovu zpřístupněna veřejnosti v Puškinu. 


Může se hodit

Zámek Ksiąz
V současnosti je kromě prohlídkové trasy a exkurze do části přístupného podzemí na zámku luxusní hotel. Kolem objektu jsou nádherné terasy, nedaleko hřebčín a jízdárna, můžete si tu vyzkoušet řízení koňských spřežení. V rozsáhlém zámeckém parku je pavilon palem, kde se pěstují i květiny na výzdobu zámku.
Doprava
Nejlépe autem - Walbrzych je asi 45 kilometrů od Náchoda. Popřípadě se dá využít také přechod v Broumově nebo Žacléř – Lubawka.
Užitečné weby 
www.ksiaz.walbrzych.pl


Práce tu byly na konci roku 1944 zastaveny, po Vánocích ale znovu obnoveny v plném rozsahu, prý na příkaz Hitlera. Rubalo se až do poslední chvíle, dokud nebyli Rusové na dostřel. Ti prý byli zcela ohromeni rozsahem prací. Zajistili objekty, část rozkradli, část zdemolovali. Rozluštění záhady může být v dokumentech, které po dobytí Berlína odvezla NKVD do Moskvy. Ruské archivy ale nejsou přístupné.

Autoři:




Nejčtenější

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Letovisko u Mrtvého moře Ein Bokek.
Někdo to rád horké. V Mrtvém moři se nezchladíte, ale relax je parádní

Je sice asi třicet nad nulou, ale kolem to vypadá, jako by napadl sníh. Projíždíme po silnici podél Mrtvého moře, zářivě bílé krystaly soli se v širokých...  celý článek

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...
Římu došla trpělivost. Ve fontáně di Trevi se smočíte za 240 eur

Věčnému městu došla trpělivost s neukázněnými turisty. Ti, kteří si budou chtít v parném dni ochladit nohy nebo se dokonce koupat v některé ze slavných...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.