"Restaurování relikviáře bylo a je nesmírně náročné. Vyžaduje užívání dnes už zavržených technik. Jde o monumentální dílo románského zlatnictví a dosahuje vysoké umělecké kvality a hodnoty v technickém zpracování. Práce se už sice chýlí ke konci, avšak jako složitá se jeví příprava na jeho vystavení," vysvětluje ředitel Památkového ústavu v Plzni Karel Drhovský.
Při výrobě relikviáře užili románští zlatníci všechny známé techniky zpracovávání kovů - lití, lisování, cizelování i tepání a schránku ozdobili mnoha druhy drahých kamenů. Na zámku Bečov vznikla trezorová místnost, v níž bude relikviář uložen pod neprůstřelným sklem a v klimatizovaném prostředí. "Jako trezor jsme ovšem restaurovali před lety celý zámek. Nyní musíme před vystavením relikviáře veškerá bezpečnostní opatření prověřit. Navíc pro prezentaci relikviáře připravíme do čtyř místností příslušnou výstavu. Chceme představit zvětšeniny všech ozdob, dekorů a plastik, které cennou památku zdobí," říká Karel Drhovský.
Relikviář objevili kriminalisté zakopaný v bečovské hradní kapli v listopadu v roce 1985. Pod zem jej ukryli na konci druhé světové války příslušníci rodu Beaufortů, kterým zámek patřil. Jeho dřevěné jádro za čtyři desetiletí shnilo a obal ze zlaceného plechu se zhroutil. Pátrání po relikviáři začalo poté, kdy české diplomaty ve Vídni kontaktoval v roce 1984 americký obchodník s tím, že má zájem odkoupit starožitnost v hodnotě deseti milionů šilinků ukrytou na území našeho státu a která nemá vztah k českým dějinám.
Restaurování ostatkové schránky zatím stálo deset milionů korun a další dva miliony korun si vyžádalo bezpečnostní zajištění zámku Bečov. Relikviář je dlouhý 138 centimetrů, vysoký 64 a široký 42 centimetrů.
