Zámecké parky : Kostelec nad Orlicí

Na opačných stranách Kostelce nad Orlicí stojí dvě zámecké budovy. Ve východní části města je takzvaný Starý zámek, o jehož předchůdci je zaznamenáno, že k němu patřily i dvě zahrady, zřejmě užitkového charakteru. Zámek však v roce 1777 vyhořel a obnovený objekt již zahradu nemá. Na západním okraji Kostelce je Nový zámek, jenž vznikl v letech 1829 - 1833 za hraběte Josefa Kinského.

Zámek typu empírové vily stojí při okraji výrazné terénní vlny a je ze všech stran obklopen přírodně krajinářským parkem, který představuje již modernější pojetí anglického parku než například park v sousedních Častolovicích. Ze sloupového průčelí zámku vychází k jihovýchodu hlavní průhledová osa překračující daleko hranice parku. Končí až na návrší se zříceninami bezmála deset kilometrů vzdáleného hradu Potštejna. V opačném směru průhled vrcholí dominantním, žlutou a bílou barvou zvýrazněným průčelím zámku. Výhled od sloupového portiku zámku k Potštejnu umocňují dva pod sebou zbudované betonové bazény, horní kruhový má i fontánu. Levou boční kulisu průhledu tvoří zalesněný klesající svah s pěšinou, pravá vznikla z vysázené aleje s cestou, dnes směřující k železničnímu nádraží a k silničnímu přejezdu přes trať. Cesta začíná nahoře u zámku a prochází rozsáhlým alpinem zřízeným ve srázném svahu již v roce 1927. Pod svahem vchází do aleje. Jižní okraj parku tvořilo koryto Divoké Orlice. Při stavbě železniční trati Hradec Králové - Letohrad v roce 1872 byly koleje vedeny po pravém břehu nivou Orlice a zabraly část parku. Aby byl umožněn přístup až ke břehu řeky, byly pod tratí zřízeny podchody. V této spodní části parku těsně pod svahem, kde je půda dost podmáčená, byly v období mezi světovými válkami vysazeny dovezené cibuloviny, hlavně bledule. Ty zde našly vhodné stanoviště, takže v časném jaru září ze suchého listí tisíce jejich květů. Při severním okraji parku u plotu při silnici do Častolovic byly takto vysazeny sněženky. Dřeviny v parku tvoří vcelku bohatý dendrologický soubor. Roste tam asi třináct druhů jehličnanů a třiadevadesát druhů listnáčů. Základ parku, rozkládajícího se na bezmála dvaceti hektarech, tvoří domácí dřeviny. Ostatní obohacují jeho barevnou škálu různými barvami - platan západní a tulipánovník světle zelenou, některé formy buku lesního nebo dubu letního vínově červenou, javor stříbrný šedou. Tvarovou neobvyklost s převislými větvemi zastupuje zajímavá forma jasanu ztepilého. Velice vzácným stromem v parku je soliterně rostoucí topol Wilsonův s rozložitou korunou. Zámek i s parkem jsou v soukromém držení rodiny Kinských, která prohlídku parku návštěvníkům umožňuje.