Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žalostný stav kanadské armády

  8:51aktualizováno  8:51
Když jsem v roce 1995 hovořil s důstojníky čs. armády, dlícími v té době v rámci tehdejší přípravy čs. armády ke vstupu do NATO na školení u kanadských ozbrojených sil, řekli mi, že největším tehdejším problémem bylo přetahování nejschopnějších armádních kapacit do civilního sektoru zejména zahraničními firmami. Dozvěděl jsem se, že mladý absolvent čs. vojenské akademie ovládá kromě odborných znalostí ještě minimálně jeden,většinou však dva světové jazyky.
Sea King

Sea King | foto: archiv

 

Peníze, které tehdy mohla armáda nabídnout těmto začínajícím důstojníkům, nemohly ani v nejmenším konkurovat nabídkám soukromých firem, jež za ně rády zaplatily i výdaje za studia. A tak se s trochou nadsázky pohledu dělo to, že v armádě zůstávali v podstatě jen ti, kterým zmíněné nabídky nepřišly. Jeden z těchto důstojníků, se kterým jsme se spřátelili, byl velitelem útvaru, mající zodpovědnost za několik set podřízených vojaků, si posteskl, že jeho gáže plukovníka je nižší, než plat desátníka kanadské armády.

Nevím, do jaké míry se situace od té doby v české armádě změnila, ale tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se za pět let dozvím o velmi podobných (kromě jiných)  problémech v kanadské armádě. Několik desítek let trvající trend snižování výdajů na obranu, proti čemuž vláda obdrží stran široké veřejnosti nejmenší odpor, způsobuje značnou devastaci jak v kádrovém, tak i v technickém směru. V současné době, jak několikrát upozorňovaly torontské deníky, odborné kapacity, má zájem na kariéře v armádě vesměs třetí garnitura vojáků.

Vůbec největší kapacity (téměř ve všech profesích) odcházejí do sousedních USA za mnohem lepšími platovými a hlavně daňovými podmínkami (viz článek Problém zvaný Brain Drain). Ale i ti, kteří přijmou nabídky v civilním sektoru v Kanadě, jsou na tom podle dostupných informací lépe než příslušníci armády. Není tedy divu, že nábor do kanadské armády má v posledních letech, kdy ekonomie prožívá jeden z největších poválečných boomů, značné problémy.

Za posledních více než sedm let federální vlády levicových liberálů a jejího premiéra Jeana Chretiena, o jehož nekompetentnosti nemají pochybnosti ani mnozí příslušníci jeho vládního kabinetu, se odehrává jedno pravidlo: o co méně finančních prostředků jde na obranu, o to více mezinárodních závazků a povinností je nakládáno na armádu. Pro Chretiena má z propagandistického hlediska mnohem větší cenu jeden kanadský voják v modré přilbě OSN  na televizní obrazovce, než elitní pluk vybavený nejmodernější technickou a schopný efektivně zasáhnout ve skutečné bojové akci. Dokladem toho může být Chretienovo rozhodnutí na hranicích zdravého rozumu, které učinil před několika lety.

Podle mnoha vojenských odborníků nejefektivnější částí kanadské armády byla paradesantní jednotka, nasazená v rámci mírových sborů OSN v Etiopii. Došlo zde však k několika neprofesionálním aktům -  včetně usmrcení civilisty ve zmíněné zemi. Několik vojáků pochopitelně skončilo před vojenským tribunálem a aktéři byli odsouzeni k několika letům vězení. Jean Chretien namísto toho, aby provedl patřičné kádrové změny, celou jednotku zrušil, aniž by se zabýval otázkou, zda nebude nejkvalitnější oddíl v kanadské armádě chybět. Celou věc ještě poněkud furiantsky komentoval slovy: “S tímto rozhodnutím nemám vůbec žádné problémy…”

Devastace armády, způsobená v prvé řadě nedostatkem finančních prostředků, se projevuje pochopitelně i na vojenské technice. Před několika měsíci např. přinesly kanadské deníky šokující zprávy o stavu těžkých nákladních automobilů, z nichž jich 2815 muselo být staženo z provozu, neboť byly z těch či oněch důvodů neprovozuschopné. U některých se objevily závady na motorech, převážná většina jich bylo zrezivělých a některé za jízdy ztrácely rezervní kola.

Na důkaz toho, že dilentatismus premiéra Chretiena v otázkách armády nemá obdobu, může být fiasko s objednávkou a zrušením hlídkových helikoptér pro kanadské pobřežní hlídky. V roce 1992 Kim Campbellová, tehdejší ministryně obrany (později krátce i federální  ministerská předsedkyně, poražená ve federálních volbách 1993 Jeanem Chretienem) objednala nové supermoderní helikoptéry, které měly nahradit velmi nespolehlivé a zastaralé (z roku 1958) vrtulníky Sea Kings. Počátkem 90. let v probíhající celosvětové krizi a v době, kdy se Kanada potýkala s vysokou nezaměstnanostíi to sice bylo velmi nutné, ale s ohledem na situaci pochopitelně nepopulární rozhodnutí. Chretien tehdy vycítil, že po pádu komunismu a ukončení studené války bude veřejnost jeho slibu o zrušení objednávky helikopter silně nakloněna. A skutečně. Objednávka byla zrušena a kanadští daňoví poplatníci zaplatili penále 500 miliónů (slovy pět set miliónů!) dolarů.

Krátce po Chretienově prvním zvolení  v roce 1993 měly zastaralé Sea King několik havárií se ztrátami na životech. Média se začala problémem vrtulníků blíže zabývat a na povrch vyplavaly velmi zajímavé a šokující informace. Analýza ukázala, že tyto stroje, jejichž každá letová hodina  si vyžádala neúměrné množství času na údržbu, a jejich samotný provoz je ve všech směrech životu nebezpečný. Pod tlakem  médií a objevených skutečností pouhých několik měsíců po zrušení původní objednávky premiér Chretien vítězoslavně oznámil, že je třeba v rámci bezpečnosti inovovat tento letecký park a představil objednávku nových typů vrtulníků, technickými parametry téměř stejných jako typy, které objednala Kim Campbellová, a které on sám v rámci předvolební propagadny zrušil a odřel tak daňové poplatníky o půl miliardy dolarů. Tolik ke kredibilitě kanadského federálního premiéra Jeana Chretiena a jeho starostlivosti o obranu země. Dnešní stav kanadské armády je s ohledem na skvělou militaristickou historii této mladé země, která se enormně zasadila o vítězství v obou světových válkách a v každém svém nasazení ve všech koutech světa stála na straně demokratického tábora, velmi potupný.

Z ontárijského Bramptonu své čtenáře srdečně zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com





Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.