Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zakázané Brdy. Vojenský prostor v nitru nedotčené přírody na vlastní oči

aktualizováno 
Nedávno jsme exkluzivně zveřejnili několik fotek z vojenského újezdu Brdy. Nyní vám přinášíme podrobnou reportáž z míst, z nichž některá se možná za dva roky otevřou. Nahlédněte do oblasti, která se rozkládá na 26 tisících hektarů a přitom tam stále žije pouhých 26 obyvatel.

Vojenský újezd Brdy - bunkr Jordán | foto:  Dan Materna, MAFRA

Co může mít na práci nevoják v Brdech? "Počítám raky," směje se ekolog Karel Urban.

A teď vážně, prosím. "Vždyť vám to říkám. Počítám kamenáče na Klabavě."

Jak se to dělá? "Nazuju gumáky, vlezu do vody a obrátím na dně každý kámen."

Fotogalerie

Kolik jich tak najdete? "Slušný stav jsou dva raci na metr toku. Ten se nám zpravidla daří držet."

A za to vám vážně někdo platí? "Nemyslete si, raci jsou ukrutně rychlí a mají ostrá klepeta. Občas je to adrenalin."

Ale to už se Karel Urban zase směje. I když lze věřit tomu, že raky tu a tam skutečně ve svém revíru počítá, pracuje pro armádu na Správě vojenského újezdu v Jincích, a tak se asi ani nemůžeme dozvědět o jeho úkolech vše. Podstatné je, že i díky jeho vstřícnosti s vyřizováním nezbytných povolení jsme se dostali s fotoaparátem do zakázaných prostor a vy si můžete prohlédnout exkluzivní, legálně pořízené záběry ze zapovězených lokalit vojenského újezdu.

Pozor, tady jde o život!

Tady je na místě varování. Ačkoli některá místa, jako například Padrťské rybníky, byla už před pár roky zpřístupněna, smí se tam pouze o víkendech či svátcích a výhradně po vyznačených (cyklo)trasách. Nejpopulárnější z nich má číslo 2273 a vede úzkými vojenskými asfaltkami z Trokavce, poblíž kterého měl stát americký radar, mezi dvěma rybníky a pak brdskými lesy k Nepomuku (přehlednou mapu aktuální přístupnosti Brd najdete na www.idnes.cz/brdy).

Lidé si však ze zákazu vstupu mimo víkendy vrásky nedělají. Takto vypadá pracovní den v Brdech na jaře 2014: je slunný březnový čtvrtek, projíždíme oblastí Padrťských rybníků a nejen z náramné vyhlídky nad nimi, z vrchu Kočka, pozorujeme cykloturisty, kteří by tu správně neměli co pohledávat.

Vojenský újezd Brdy - vrch Houpák

Vojenský újezd Brdy - vrch Houpák

"Vrchol Kočka dostal název podle divokých koček, které tu dřív žily. Dnes už tu potkáte leda divoké cyklistky. Koledují si o průšvih, ale před vámi si nebudu honit triko," mává rukou náš průvodce Urban a nechává výletníky jet.

V západní části Brd se už pár let nestřílí. Může se tedy vážně zdát, že jsou tu návštěvníci docela v bezpečí. Je to však jen zdání. Hrozbou v odlehlé krajině bez mobilního signálu se mohou stát všudypřítomné zmije, nevyzpytatelní divočáci, ale hlavně munice. Té se všude okolo povalují tuny. V neprostupných travinách někdejších dělostřeleckých cílových ploch nad rybníky zrovna operují pyrotechnici. Pár metrů nad nimi manévruje policejní helikoptéra a pod ní visí na laně ostří hoši v tmavých overalech.

Vojenský újezd Brdy - nevybuchlá munice, dopadová plocha Jordán

Vojenský újezd Brdy - nevybuchlá munice, dopadová plocha Jordán

Vojenský újezd Brdy - cvičná betonová munice na dopadové ploše Jordán

Vojenský újezd Brdy - cvičná betonová munice na dopadové ploše Jordán

Linie oddělující předpokládanou civilní a vojenskou část by v budoucnu měla vést po armádní silnici spojující Obecnici na jihu s Neřežínem na severu. Napravo od této komunikace, na opačném konci Brd, než leží Padrťské rybníky, se v den naší návštěvy zrovna střílí. Z lesa nad obcí Jince se ozývají výstražné sirény a přístupové silnice do oblasti jsou uzamčené těžkými bílo-červenými závorami, od nichž nemá klíč ani zaměstnanec Správy újezdu Urban. "K čemu taky? Byla by sebevražda vlézt vojákům do střeleb."

Právě tady, v okolí 773 metrů vysokého vrcholku Brda, by měla armáda každopádně zůstat i po zvažovaném zpřístupnění většiny újezdu. "Je to nejhezčí část Brd," tvrdí Urban. "Je tu všechno: lesy, rašeliniště, vřesoviště, borůvčí i holé plochy od lokálních požárů po střelbách."

Vojenský újezd Brdy - Valdek, dříve ubytovna Svazu českých turistů, nyní vojenské školící zařízení

Vojenský újezd Brdy - Valdek, dříve ubytovna Svazu českých turistů, nyní vojenské školící zařízení

Jak se v Brdech neztratit

A houby, které do Brd v sezoně táhnou tolik lidí? "Pozor! Houby jsou tady plné těžkých kovů."

Mapa

Podrobnou mapu vojenského újezdu Brdy si mohou zájemci stáhnout ZDE.

Že by munice až tak škodila? "Kdepak, to jsou pozůstatky železáren, které tady v okolí v minulosti fungovaly na každém kroku. I dávno zaniklá obec Padrť u víc jak čtyřsetletých rybníků bývala centrem železářství."

A sbíráte tedy houby vy sám? "Ale jo. Chutnají skvěle. Když se nestřílí a zrovna rostou, občas si pár křemenáčů k večeři pod břízkami nasbírám," přiznává Urban. "Břízy jsou to první, co se na ploše po střelbách uchytí. Vyrostou rychle a kdekoli."

Krásně je to vidět v oblasti cílových střeleckých prostorů Jordán a Tok, kde břízy během pár let bojového klidu střelhbitě obsadily veškeré volné plochy. Mezi bílými kmeny a hlubokými krátery trčí z terénu jako v nějakém apokalyptickém filmu orezlá torza cvičných raket, výhrůžně zapíchnutá pod nejrůznějšími úhly šikmo do podrostu. Jen kousek odtud stéká z brdských vrcholků jeden z bezpočtu potoků. Bystřinu náhle přetíná nízká hráz. "To je požární nádrž pro hašení lokálních požárů po střelbách," vysvětluje Urban. "Cílové plochy jsou ohraničeny požárními cestami, aby se oheň nešířil dál do lesa, a v blízkém okolí je spousta zásobáren pro hasiče."

Vojenský újezd Brdy - pomník zastřelených partyzánů v 2. světové válce

Vojenský újezd Brdy - pomník zastřelených partyzánů v 2. světové válce

Vojenský újezd Brdy - Bílý křížek

Vojenský újezd Brdy - Bílý křížek

Dnes už jsou tyto umělé tůně spíš nouzovými zásobárnami pitné vody pro zbloudilé poutníky, kteří se navzdory zákazům do Brd vydávají. A ještě jednu záchrannou funkci má voda v Brdech: "Pokud tady například houbaři zabloudí, jsou potoky nejlepší cestou, jak se z Brd vymotat. Potok vždycky člověka spolehlivě vyvede z újezdu ven," radí Urban.

Zabloudit by bylo tuze snadné. Lépe řečeno, nezabloudit by byl zázrak, nebýt Urbanova doprovodu. Desítky křižovatek v brdských lesích postrádají jakékoli značení, náš průvodce přesto štráduje terénem s absolutní jistotou. "Víte, já mám Brdy prolezlé. Dřív jsem býval 'ilegál' a vandroval tady. Co jsem nestihl pěšky, to později dohnalo služební auto. Až si občas říkám, jestli bych neměl za možnost dělat tuhle práci někomu platit."

Vida, to zní skoro jako pochopení pro "narušitele" vojenského prostoru. "Nejde ani tak o pochopení, ale spíš o to, že na čundráky mého ražení tady prakticky nenarazím. To jsou tiší a neviditelní lidé v zeleném, skrytí někde v lese. Ale když se novodobí 'trampové' na internetu chlubí pirátskou osadou v Brdech, načež si ji sami podpálí, nebo když někdo vyrazí po cestě v módních barvách a ani se nepokouší schovat před vojenským autem, tak si o problém sám říká. O bezohledných autoturistech nemluvě."

Vojenský újezd Brdy - tůně poblíž Padrtě

Vojenský újezd Brdy - tůně poblíž Padrtě

Otevřít? Nebo neotevřít?

Krajina působí dojmem, jako by dospěla k jakési oboustranně výhodné symbióze s vojáky. "Se střelbami si příroda celkem hravě poradí. Dnes v Brdech zůstávají největší škody po lovcích trilobitů," ukazuje Urban rozkopanou stepní louku ve svahu nad Jincemi, kterou dobyvatelé kamenných otisků pravěkých živočichů proměnili v suťové pole. Jako někde v Alpách.

"Přitom pro tyhle kšeftaře, co pak kámen prodají za tři čtyři tisíce, je lokalita na okraji vojenského prostoru vlastně požehnáním. My je odtud nanejvýš vyženeme, ale teprve jestli tu vznikne chráněná oblast, budou jim hrozit desetitisícové pokuty."

Hranice vojenského újezdu Brdy

Hranice vojenského újezdu Brdy

Vojenský újezd Brdy - Valdek, hájovna

Vojenský újezd Brdy - Valdek, hájovna

Největší předností Brd, které se rozkládají na ploše téměř 83 tisíc hektarů, je jejich prázdnota. Vojenské území přitom zabírá 26 tisíc hektarů, na něž připadá pouhých 26 stálých obyvatel a hrstka staveb. Z těch viditelných jsou nejznámější zřícenina hradu Valdek, zámeček Tři trubky nad Strašicemi a pár obydlených domků jediné přeživší osady Kolvín nedaleko Padrťských rybníků.

Pak jsou tu samozřejmě ještě neviditelné armádní objekty, jsme přece ve vojenském prostoru. "Tady sídlí němí," máchne kdesi v hloubi Brd rukou do lesa Urban. Proč němí? Jsou to prý vojáci, kteří vám ani neřeknou, jak se jmenují.

"Sami vidíte, že tu vlastně nic není," komentuje Urban nekonečné lesy, zatímco nás vozí po překvapivě kvalitních lesáckých silnicích. Na nich by snad brzy mohly přibýt další kilometry značených cyklostezek. Nebo ne? "Ale proč ne. Rozumnému turismu se, myslím, nikdo nebrání," uvažuje Urban.

"Problém je v tom, že takřka panenské krajině hrozí stavební boom. Pod správou vojenského újezdu bylo pět katastrů, které jsou už rozdělené do sedmadvaceti, jež si rozeberou okolní obce. Přitom právě pro ně by bylo nejlepší, kdyby se turistická infrastruktura soustředila do nich a Brdy zůstaly vcelku, jak jsou." Ne kvůli tomu, aby Karel Urban mohl v pracovní době počítat kamenáče v Klabavě a po šichtě sbírat pod břízami trofejní houby na večeři, ale abychom náhodou nebyli poslední generací, která měla šanci ty raky a křemenáče v přírodě spatřit.

Vojenský prostor Brdy z výšky. Záběry, které pořídila Armáda ČR:

Může se hodit

Doprava
Do nitra uzavřených Brd veřejné linky logicky nevedou. Ani v okrajových obcích to s hromadnou dopravou není kdovíjaká sláva. Vlakem, do něhož naložíte i kola, jsou dostupné Jince a Příbram na východě (obě stanice leží na trati Praha– Písek – České Budějovice, z níž odbočuje v Březnici ještě sporadický motoráček do Rožmitálu pod Třemšínem na jižním úpatí Brd) a Mirošov nebo Příkosice na západním okraji (sem jezdí motoráky z Rokycan od rychlíkové trasy Praha - Plzeň).

Ubytování

Na Příbramsku nabízejí výhodné nocování od 350 korun za osobu na noc například penziony Kunc (www.penzionkunc.cz), v Mirošově lze přespat v tříhvězdičkovém hotelu Na Statku za 1 300 korun za dvoulůžkový pokoj (www.hotelnastatku.cz).

Stravování

Vyhlášenou brdskou zastávkou je Gril Míšov. Bouda s klobásami, sekanou a pivem na jihozápadním úpatí Brd při hlavní silnici Plzeň - Příbram se pyšní z dob jednání o americkém radaru fotogalerií hostů z řad politiků a dalších osobností. V samotných Brdech stánky ani obchody nenajdete.

Užitečné weby

www.vojujezd-brdy.cz

www.brdy.org

www.brdy.net 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.