Dodnes mi vrtá hlavou záhada, kterou nám předvedli přátelé v Polsku při naší poslední návštěvě. Vraceli jsme se autem z výletu na zajímavou elektrárnu na řece Sola. Ne, nelítali jsme. Pouze v jednom místě silnice přítel Romek zastavil auto. Silnice viditelně klesala. Vypnul motor, vyřadil rychlost, odbrzdil - a my, místo abychom jeli dopředu, začali jsme couvat zpátky do kopce! Zpočátku pomalu, pak rychleji, a pak zase pomaleji, až jsme se zastavili. Na trase asi 25 až 30 metrů jsme jeli v plně obsazeném autě bez motoru do kopce! Přiznávám, že jsem zíral! Abychom se dostali zpět do výchozího bodu, musel přítel Romek nastartovat a zařadit rychlost. Vystoupil jsem z auta a několikrát opakovaně sledoval tento úkaz. Přitom silnice vedla opravdu z kopce, o čemž svědčily ižlaby odvodnění vedle silnice. Neviditelná síla tu prý dokáže posunovat zpět i plně naložený autobus. Ale to jsem neviděl. Jsem technik, na nadpřirozené úkazy nevěřím. Takže mne napadá jediné vysvětlení - že nějaká magnetická anomálie přitahuje kovové předměty a že shodou okolností výslednice sil působí právě tak, že auta posouvá do kopce. Kdo nevěří, ať se tam zajede podívat. Místní mu rádi uvedený úsek silnice ukáží.
- úterý 5. října 1999
