"Cíle jsme dosáhli. Bojovali jsme o to, aby toto naleziště bylo chráněno a aby konečně skončilo to, co se dělo v posledních 25 letech," vysvětluje paleontolog José María Bermúdez de Castro, jeden ze tří vedoucích vykopávek v Atapuerce.
Zapsání naleziště na seznam světového kulturního dědictví rovněž umožní vytvořit z Atapuerky turistickou atrakci a zároveň přírodní rezervaci, "protože sierra (pohoří) Atapuerca je krásné místo s nádhernými vyhlídkami, kudy vede cesta zejména do
Santiaga de Compostela".
"Vzhledem k tomu, jak práce postupuje a jaké jsou geologické a magnetické údaje, které máme z prvních sond, bude trvat čtyřicet až padesát let, než prozkoumáme ta naleziště, která nyní známe, tedy jeskyni Mirador a vstup do Velké jeskyně," zdůrazňuje vědec, který je členem španělské Nejvyšší rady pro vědecký výzkum
(CSIC). Podle Bermúdeze de Castra "jsou kromě těchto míst ještě další naleziště, o nichž víme, ale která jsme ještě nezačali zkoumat. Je totiž velmi pravděpodobné, že v oblasti jsou stovky nalezišť".
Hlavní jeskyně v Atapuerce skrývá nápisy z 15. století, ale její zásadní vědecký význam se ukázal teprve koncem 19. století, když tady španělsko-britská společnost "The Sierra Company Ltd" začala v roce 1898 stavět železnici a jeden její úsek umožnil objevit značný počet prehistorických nalezišť. První pravěký nález však přišel až v roce 1976 a ty hlavní až v 90. letech.
Podle Bermúdeze de Castra je Atapuerca mimořádná ze tří hledisek. Za prvé to je jediné naleziště v Evropě, kde "je na jednom místě postupně zachycen vývoj lidstva z období před více než miliónem let až do současnosti".
Za druhé "naleziště Sima de los Huesos (propast kostí) je pro paleontologa snem, který se stal skutečností. V této jeskyni bylo nalezeno více než 3000 zkamenělých kosterních pozůstatků heidelbergského člověka (Homo heidelbergensis) z doby před
300.000 lety, což je 95 procent všech takových fosilií nalezených v Evropě. To zjevně umožňuje neuvěřitelné biologické studium tohoto druhu".
"Za třetí je Atapuerca mimořádná objevem lidských ostatků v nalezišti Gran Dolina starých kolem 800.000 let, s nástroji z opracovaného kamene, s pozůstatky zvířat a s jasnými známkami kanibalismu," zdůrazňuje vědec. "Jde o první známý případ kanibalismu ve vývoji člověka," tvrdí. "Navíc to jsou nejstarší lidské nálezy v západní Evropě. Je to zcela nový druh, který přišel z Afriky, a dali jsme mu název Homo antecesor. Je to zřejmě předek heidelbergského člověka a dnešní populace (Homo sapiens)".
Bermúdez de Castro z toho vyvozuje, že Atapuerca bude "místem vědecké práce po mnoho let, pro příští generace archeologů a paleontologů". Jeho tým dnes tvoří na padesát vědců, většinou velmi mladých Španělů. "Výzkum vývoje člověka byl ve Španělsku za Frankovy diktatury ochromen," vysvětluje. "Bylo to tabu: církev byla proti takovému druhu výzkumu."
 Unikátní nález ve španělských jeskních. |
