Tranzitní území
Zábřežskou vrchovinu, která tvoří přirozený předěl mezi Čechami a Moravou, zná většina lidí pouze z oken dopravních prostředků. Vede tudy totiž hlavní silniční i železniční tah z Prahy na severní Moravu.
Pověstný, zvláště v zimě, je silniční přejezd z Mohelnice do Moravské Třebové (nebo naopak) napříč Zábřežskou vrchovinou přes vysoko položenou a přiléhavě nazvanou obec Studená Loučka.
Vlak si pro změnu razí cestu romantickým údolím Moravské Sázavy mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě, kde se nyní buduje vysokorychlostní koridor a staví se nové železniční tunely. Většinou se tudy jenom "prosviští" a na zastavení není čas.
Památník a hrad nad Hoštejnem
Jedním z východisek do severních partií Zábřežské vrchoviny je vesnice Hoštejn v údolí Moravské Sázavy při železniční trati Česká Třebová – Zábřeh na Moravě.
Při jízdě vlakem na sebe upozorní zdaleka viditelným kamenným obeliskem na výrazném holém návrší. Jedná se o památník, vztyčený na počest dokončení železniční trati Olomouc – Praha v roce 1845. K tomuto památníku vede neznačený chodník z obce a přímo od něj se odkrývá hezký pohled do sevřeného údolí Moravské Sázavy.
Méně známá je skutečnost, že kamenný jehlan stojí na místě zaniklého středověkého hradu Hoštejna, po němž se zbyly jen nepatrné stopy. Jeho poloha nad údolím Moravské Sázavy byla velmi významná, neboť odtud shlížel na důležitou komunikaci, vedoucí z Čech na Moravu.
Hradní kopec s železničním památníkem
nad Hoštejnem
Z dnešního pohledu, kdy jsou zachovány pouze nepatrné zbytky zdiva, se Hoštejn jeví jako nevýznamný hradní objekt. Archeologické výzkumy terénních úprav však svědčí o tom, že hrad v minulosti dosahoval délku až 450 m, což je úctyhodný rozměr. Ve své době se tedy jednalo o hradní areál mimořádně rozsáhlý a významný. Nízký stupeň zachování je způsoben zejména brzkým zánikem a také používáním zdiva jako levného a snadno dostupného stavebního materiálu.
|
JAK SE DOSTAT DO HOŠTEJNA A OKOLÍ 1) Železniční spojení do popisované oblasti je velmi dobré. Územím prochází trať 270, jezdí tudy mnoho spojů směrem od Prahy, Pardubic, Olomouce a Ostravy. Chcete-li zvolit jako východisko Hoštejn nebo jinou zastávku v údolí Moravské Sázavy, musíte vysednout z rychlíku v Zábřehu na Moravě nebo v České Třebové a zde přestoupit na osobní vlak. 2) Autobusové spojení vesnic v oblasti Zábřežské vrchoviny obstarávají většinou linky, které začínají, resp. končí v Zábřehu na Moravě u vlakového nádraží. Poněkud méně linek jezdí z druhé strany od Lanškrouna. Četnost spojů o víkendech je pochopitelně nízká a je dobré jejich aktuální stav ověřit např. na www.jizdnirady.cz. 3) Autem přijedete do popisované oblasti zpravidla ze dvou směrů. Buď od východu směr Olomouc – Mohelnice – Zábřeh anebo od západu směr Pardubice – Česká Třebová – Lanškroun. |
Údolí Březné
Výlety do jarní přírody Zábřežské vrchoviny patří k nejkrásnějším v roce. Vychutnat kouzla těchto okamžiků je možno prakticky kdekoli, přesto však chceme vážným zájemcům o přírodu jedno místo poradit.
Je to údolí říčky Březné, které právě v těchto dubnových dnesch hýří probouzejícím se životem. Vlhké louky okolo říčky i okolní lesy pokrývají postupně různobarevné koberce květů. Postupně tady najdete sněženky, bledule, sasanky, jaterníky a petrklíče. Neobvykle hojný výskyt jarních květů je dán zdejšími specifickými přírodními podmínkami a má jenom málokde obdobu. Údolí je součástí Přírodního parku Březná.
Jako východisko k jarní procházce údolím Březné je nejlépe zvolit železniční stanici v Hoštejně mezi Zábřehem na Moravě a Českou Třebovou. Právě v Hoštejně říčka Březná končí svou pouť a vlévá se zleva do Moravské Sázavy.
Údolí, kterým protéká má z velké části velmi úzký a hluboký profil, neboť Březná prořezává napříč od severu k jihu severní část Zábřežské vrchoviny tvořenou poměrně odolnými a tvrdými horninami. Dnem údolí Březné vede úzká neznačená asfaltka, kterou lze asi po pěti kilometrech dojít do osady Drozdovská pila nabízející občerstvení v malé hospůdce.
Z osady lze pokračovat dále proti toku až do Štítů anebo odbočit doprava na žlutou značku směřující k Zábřehu.
Nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny
Pokud byste však chtěli proměnit jarní vycházku v hodnotnou túru, můžete použít červeně značenou trasu směřující přes zalesněný masív Cukrové boudy do rozptýlené horské obce Strážná (8 km), nad níž se vypíná jeden z největších turistických magnetů v této oblasti.
Jedná se o kopec Lázek (714 m), který je nejenom nejvyšším bodem vrchoviny, ale stojí na něm také turistická Reichlova chata a dřevěná rozhledna. Oba objekty mívají v létě většinou otevřeno, mimo sezónu zpravidla jen o víkendech.
Rozhledna a Reichlova chata na Lázku
Chata nabízí příjemnou možnost občerstvení, rozhledna na Lázku poskytuje pro změnu jeden z nejkrásnějších výhledů na česko-moravské pomezí. Lze odtud přehlédnout Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, jižní část Orlických hor a za dobré viditelnosti také rovinatou Hanou se Svatým Kopečkem u Olomouce.
Z Lázku směřují turistické značky do několika směrů a pro cestu zpět si lze vybírat.
K železnici je to nejblíže po zelené do Lanškrouna (10 km). Pokud však chcete dojít na Moravu, je nejvhodnější zvolit žlutou značku, která se vrací do obce Strážná a odtud klesá do hlubokého údolí říčky Březné k již zmiňované osadě Drozdovská pila (6 km). Značka pak pokračuje až do Zábřehu (asi 11 km), kratší variantu k vlaku však představuje neznačená silnička podél Březné do Hoštejna (5,5 km).
 Říčka Březná |
 Hradní kopec s železničním památníkem nad Hoštejnem |
 Květy jaterníku podléšťky |
 Rozhledna a Reichlova chata na Lázku |
 Zajímavé dutinky na skalisku pod Cukrovou boudou |
