V podzemí můžete spatřit krásně nazdobenou sochu sv. Sáry, která mohla být

V podzemí můžete spatřit krásně nazdobenou sochu sv. Sáry, která mohla být dcerou Ježíše Krista. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Za sv. Sárou míří do provensálského chrámu Romové i čtenáři Dana Browna

  • 8
Máte rádi šílené teorie? Tak dávejte dobrý pozor. Jedna z nejneuvěřitelnějších spekulací se váže k malému provensálskému městečku Saintes Maries de la Mer. V podzemní kryptě zdejšího románského kostela uchovávají záhadné ostatky, které údajně patří dceři Ježíše Krista a Marie Magdaleny.

Tak zní jedna z nejskandálnějších teorií, kterou církev sice po staletí tutlala, ale spisovatel Dan Brown na ní vystavěl svou veleúspěšnou Šifru mistra Leonarda.

Romská madona

Tajemná světice Sára už po staletí přitahuje tisíce Romů z celé Evropy. V jejich řadách je stejně slavná, jako pražské Jezulátko. Proč zrovna Romy? To nikdo pořádně neví.

"Nikdo už asi nezjistí, kdy se mezi Romy rozkřiklo, že u nás v St. Maries mají svou Madonu, která jim pomůže z obtíží. Ale jisté je, že k nám jezdí už déle než 150 let. A my jsme pyšní, že máme nejslavnější romský kostel světa. Ovšem v posledních letech k nám přijíždí také spousta milovníků spikleneckých teorií, kteří se chtějí poklonit dceři Ježíše Krista," vypráví průvodkyně Marie-Claire, prodávající vstupenky na střechu kostela. Zdejší chrám má totiž ještě jednu atrakci a tou je opevněná a zpřístupněná střecha, odkud je mimořádný výhled na celé městečko a okolní, bažinatou krajinu. 

Na střechu a do krypty

St. Marie de la Mer totiž leží v romantické divočině Camargue. Střídají se tu obrovská jezera, bažiny, vodní kanály a značně prosolené pastviny, na nichž se pasou vyhlášení černí býci, určení pro zápasy, a také překrásní bílí koně, patřící k jedněm z nejcennějších v Evropě. Mimochodem, nedaleko kostela stojí aréna, v níž se pravidelně týden co týden odehrávají býčí zápasy.

Svým způsobem je to krajina jako stvořená pro kočovníky. A gitans, jak Francouzi říkají Romům, sem také hojně jezdí. Důvodem jejich návštěvy je ovšem podzemí chrámu.

První dojem je impozantní. Všude hoří stovky svící a socha černé madony je oblečená do nádherných, pestrobarevných šatů. A kolem dokola leží stovky fotografií, proseb či poděkování, včetně různých předmětů, které zde Romové zanechali po svém vyléčení či vyslyšení.

Plavba svatých Marií

Ale pojďme už k samotnému příběhu. Stará provensálská legenda je totiž mimořádně zajímavá. Podle ní kolem roku 42 našeho letopočtu vyplula z Alexandrie zvláštní loď.

Na palubě bylo několik velmi významných osob, které prchaly či byly vyhoštěny ze svaté země. Především dvě svaté Marie, tedy Marie Salome a Marie Jakobova. Mezi dalšími cestujícími byl svatý Lazar a také Marie Magdalena, zřejmě vůbec nejzajímavější osobnost z Ježíšovy družiny. Poslední osoba je nejzáhadnější. Černá služebnice Marie Magdaleny se jménem Sára totiž mohla být někým úplně jiným.

Loď s Mariemi přistála u břehů Provence a díky tomu nese malé město jméno Svatých Marií z moře.

V St. Maries de la Mer mohou turisté vylézt i na střechu kostela.

Nevěsta, nebo nevěstka?

Taková je oficiální legenda. Milovníci tajemných a spikleneckých teorií ovšem čtou mezi řádky a vychází jim úplně jiný příběh. Vycházejí především z apokryfů a dalších zlomků biblických dějin. Ty o Marii Magdaleně mluví jako o nejbližší a nejoddanější Kristově učednici, často také bývá nazývána apoštolem apoštolů. Ostatně právě ona na rozdíl od apoštolů byla přítomna i Kristově popravě.

A přestože z ní církev a její odvěký nepřítel svatý Petr udělali nevěstku, na což však neexistují žádné hodnověrné důkazy, mohla být spíše Kristovou nevěstou a matkou jeho dětí. Ostatně právě Kataři sídlící ve středověku v Provence a Languedocu běžně tvrdili, že Marie Magdalena byla Kristovou manželkou a právě kvůli této teorii proti nim byla vedena brutální a zničující křížová výprava. Ovšem to stále zůstáváme v rovině nepodložených spekulací...

V podzemí můžete spatřit krásně nazdobenou sochu sv. Sáry, která mohla být dcerou Ježíše Krista.

Okolí romské madony je plné prosebných dopisů.

Kristova dcera s černou tváří

Ať tak či tak, svaté Marie žily společně se Sárou v krajině Camargue a byly pohřbeny ve zdejší kapli, která byla později přestavěna na kostel. Ostatky svatých žen byly odhaleny v kryptě v roce 1448 a naštěstí bez větší úhony přestály i bouřlivé časy francouzské revoluce.

Zatímco Marie tak trochu upadly v zapomnění, svatá Sára se už v 19. století stala magnetem přitahující romské poutníky z celé Evropy. Hlavním důvodem je její tmavá barva pleti, ostatně Romové jí říkají Sára-la-Kálí, tedy černá Sára, což vzdáleně připomíná slavnou indickou bohyni smrti Kálí, také tmavé pleti.

A že vám černá tvář Sáry moc nezapadá do teorie o dceři Ježíše Krista a Marie Magdaleny? Tak tady máte poslední střípek "brownovské" spekulativní mozaiky: Marie Magdalena byla ve Francii mnohokrát zpodobena jako černá madona. Pocházela zřejmě z Etiopie a tak je možné, že i Kristova dcera by mohla být snědá či téměř černá.

, pro iDNES.cz