Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za prací šel s batohem a kytarou

  8:05aktualizováno  8:05
Malenovice - Téměř skryt zrakům těch, kteří jen spěchají k nedalekému Zlínu, na malebném návrší nad městečkem Malenovice, stojí hrad. Jeho kastelánem je už osm let Luděk Bubeník. I když pochází z Hradce Králové a vyučil se v Novém Městě nad Metují, natrvalo se usadil až ve zdejším kraji. Přišel sem po vojně s batohem na zádech, kytarou a rozhodnutím najít si ve Zlíně práci a bydlení. Nakonec našel nejen práci, ale také se tady oženil. V té době jeho paní pracovala jako průvodkyně v nedalekém vizovickém zámku a on nastoupil jako aranžér na zámku ve Zlíně.

Tento objekt, stejně jako malenovický hrad, spravuje zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy. Před osmi lety byl v konkursu na správce Malenovic vybrán právě Luděk Bubeník a usadil se i s rodinou na hradě. "Když jsem sem přijel, tak mi hrad připadal jako obrovská zaoceánská loď. Měl jsem obavy, že si tady manželka nezvykne. Dnes jsme tu maximálně spokojení, protože hrad nám poskytuje soukromí a zároveň máme blízko všechny vymoženosti civilizace," vzpomíná.

Malenovický hrad

Zbudován byl za vlády moravského markraběte Jošta v posledních desetiletích 14. století. Posledním majitelem hradu byl Jaroslav Šternberk z rodu Šternberků, který v únoru 1943 zemřel. Po válce se komplikovalo dědické řízení a v roce 1946 byl majetek zkonfiskován a využíván podle momentálních potřeb. Od roku 1951 je na hradě pracoviště zlínského muzea.
Poloha na pozadí romantické scenérie stromů a skal propůjčuje hradu zvláštní kouzlo a působivá je tato památka rovněž svou podobou. Zdejší hrad si dlouho udržel své obytné i správní funkce a postupně byl přebudováván či alespoň udržován v obyvatelném stavu. Dlouhá kontinuita vývoje mu vtiskla svébytný vzhled a každá doba tu zanechala svou stopu. Postupně přibývající a srůstající architektonické vrstvy dávají stavbě hodnotu cenné památky. Malenovický hrad tak může sloužit jako svérázná učebnice historických slohů od gotiky, přes renesanci a baroko až po rokoko.
Otevírací doba
duben a říjen: 10 až 16 hodin (soboty, neděle a svátky; úterý až pátek pouze pro předem objednané skupiny)
květen až září: 10 až 17 hodin (denně kromě pondělí).
Poslední prohlídka 1 hodinu před koncem provozní doby.
Vstupné
plné 25 Kč, snížené 15 Kč, děti 10 Kč, skupinové pro MŠ 5 Kč

Malenovický správce je původní profesí nástrojař. "V životě by mě nenapadlo, že budu jednou dělat kastelána," přiznává. Být v dnešní době kastelánem na hradě zahrnuje řadu činností, které se opakují v pravidelném rytmu. Správce v Malenovicích má na starosti vlastně všechny práce související s provozem objektu. Ze všeho nejdřív je potřeba každé ráno v každou roční dobu hrad otevřít. Sídlí zde totiž celá řada pracovišť zlínského muzea, archeologové, konzervátoři a také Ústav památkové archeologické péče.

Jednou z povinností kastelána je provádění návštěvníků, v hlavní sezoně mu vypomáhají ještě externí průvodci. Kromě toho se ve zbývajícím čase věnuje administrativním záležitostem a opravám a úpravám hradu. Řeže dřevo, čistí svah od křovin a seká trávu. S běžnou údržbou památky a jejího okolí mu vypomáhá ještě voják na civilní službě, a tak s opravenou venkovní fasádou hradu koresponduje i jeho upravené okolí. Opravou procházejí i vnitřní fasády. Při jejich rekonstrukci na vnitřním nádvoří byla před dvěma lety objevena zazděná gotická okna a freska svatého Kryštofa, která by v tom místě mohla dokládat existenci kaple. O tomto stavebním prvku neměl do té doby nikdo ani tušení.

I když je malenovický hrad poněkud stranou hlavních turistických tras a návštěvnost zde dosahuje počtu asi pěti tisíc lidí za rok, zdejší kastelán tvrdí, že začíná pomalu stoupat. "Jezdí sem už i hodně přespolních návštěvníků," říká. Na hosty na hradě kromě původních dochovaných interiérů čeká archeologická expozice věnovaná pravěku, výstava přibližující historii hradů na jihovýchodní Moravě, soubor dokumentů o posledních malenovických majitelích z rodu Šternberků a výstava starých řemesel. V budoucnu by tady v prostorách nad hradním vězením měla vzniknout dobová strážnice. "V té místnosti dříve stával model hradu, ale ohrožovala jej nadměrná vlhkost. Navíc strážnice tam kdysi historicky skutečně bývala," popisuje své záměry kastelán. Plánů, jak hrad dále zatraktivnit pro návštěvníky, má ještě spoustu. Jeho dalším snem je vybudovat ve sklepních prostorách hradu střelnici s kušemi a jeden ze sálů, v němž je umístěn depozitář, uvolnit pro pořádání přednášek.

K přiblížení památky návštěvníkům a k její popularizaci by měla přispět i řada kulturních akcí, které tu zdejší kastelán pořádá. Velkým lákadlem všech hradních podniků jsou představení skupiny historického šermu Revertar, která tady vystupuje už pět let a postupně se podle kastelána vypracovala k profesionálním výkonům. Tradiční akcí na malenovickém hradě je Dětský den, který se letos uskuteční 9. června. S velkým úspěchem se setkávají noční prohlídky, na něž se hosté mohou letos těšit 30. června, 28. července a 18. srpna. Do akce se osobně zapojuje i kastelán, který chodí po střeše s lucernou a dělá Bílou paní. První zářijová sobota je pak věnována Hliněnému odpoledni, při němž si zájemci mohou vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu, zakoupit vystavenou keramiku nebo se pokochat hudebními a šermířskými vystoupeními. Asi nejúspěšnější akcí na zdejším hradě je Vánoční jarmark, který se letos uskuteční 8. prosince. V teple hradních interiérů mají návštěvníci možnost nakoupit rukodělné výrobky, napít se medoviny nebo obdivovat vystavený betlém. Velký úspěch má i zdejší vánoční pošta, kde děti mohou nejen odevzdat svá přání, ale také vyhrát drobné ceny.

K zájmům kastelána Luďka Bubeníka patří historie, především středověk a dějiny druhé světové války. Své historické vědomosti si chce nyní ještě rozšířit ve dvouletém kursu, který v Praze pro správce památek organizuje Státní památkový ústav. Kastelán se do hlavního města hodně těší, ale jinak opouští Malenovice a "svůj" hrad jenom nerad. Jezdí pouze jednou za rok na týden do Krkonoš. "Když jsem pryč, mám vždycky strach, aby se na hradě něco nestalo, a tak mě ani nelákají nějaké daleké cesty," tvrdí.

Kastelán malenovického hradu Luděk Bubeník se synem Matoušem

Autoři:




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.