Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za pozůstatky po těžbě stříbra v Jiřetíně

  11:57aktualizováno  11:57
Jiřetín pod Jedlovou leží na severním svahu Jedlové a je známý svojí rozhlednou, lyžařským střediskem a nyní také naučnou stezkou o dolování stříbra. To započalo okolo hradu Tolštejna již ve čtrnáctém století. Turistická naučná stezka má jméno Milířka podle stejnojmenného potoka, který protéká oblastí štol. Její začátek je na počátku údolí Milířky, asi dva kilometry východně od středu Jiřetína. Má délku čtyři a půl kilometru a převýšení 250 metrů. Na sedmi zastaveních jsou tabule, jež informují o historii jednotlivých štol.

ZASTAVENÍ 1

Štola U Knížecí studánky sloužila asi k odvodňování jiných štol a je dlouhá 208 metrů. Při jejím odkrytí roku 1999 objevitelé nalezli kostru člověka. Pravděpodobně šlo o Johanna Breita z Dolního Podluží, který roku 1900 beze stopy zmizel.

ZASTAVENÍ 2

Mírným stoupáním dojdete ke štole Milířka, která leží asi 120 metrů nalevo od cesty poblíž potoka. Na její délce 192 metrů se asi nedobývalo. Buď sloužila jako odvodňovací, nebo tu žádné stříbro nebylo. Dnes v ní zimují netopýři. Cesta dále stoupá po značce, která má tvar bílého čtverce dělený zeleným úhlopříčným pruhem.

ZASTAVENÍ 3

Na spojnici značky naučné stezky a modré přicházející zleva býval asi největší důl na stříbro v údolí Milířky - dobývací důl Berghaus. Svědčí o tom velká halda hlušiny, kterou si potok za staletí prorazil cestu. Začátek těžby na tomto místě spadá asi do roku 1509, kdy se ve velkém dolovalo i v okolí Křížové hory nad Jiřetínem. To byl zřejmě i podnět k založení Jiřetína pod Jedlovou.

ZASTAVENÍ 4

Stojíte u lomu Bergwerkloch. Na svém putování jste se přiblížili k vrcholu stezky. Napravo je velká rýha v délce asi 240 metrů, kde se těžil křemen, který byl důležitou surovinou pro nedalekou sklárnu. V haldách byly nalezeny kusy hornického nářadí. Po několika stech metrech dojdete na křižovatku červeně a modře značené cesty pod Ptačincem, nedaleko hranice s Německem. Zde ve výšce 650 metrů nad mořem se s modrou rozloučíte. Bílo zelená značka se naopak spojí s červenou a po asfaltové silničce zamíří směrem k Jedlové. Cestou lesem se vám nakrátko ukáže vrchol Jedlové. Asi po kilometru značky odbočí doprava na lesní cestu a začne sestup.

ZASTAVENÍ 5

Jste na Čertově pláni, kde je nezvykle dlouhý pískovcový lom. Měří sto padesát metrů a leží vpravo do cesty. Lom je údajně od konce devatenáctého století opuštěný. Zmínka o něm je v zakládací listině osady Lesné, která leží dole v údolí, kde byl Lesní mlýn.

ZASTAVENÍ 6

Jste v nadmořské výšce 350 metrů, končí tu Čertova pláň, červená odbočuje vlevo do Lesné a naše zelenobílá se pomalu vrací do výchozího bodu naučné stezky. Na tomto místě prochází takzvaný Lužický přesmyk. Setkává se tu jižní cíp lužické žuly s pískovcovou druhohorní tabulí. Během mnoha let byla žula vyzdvižena z hlubin nad pískovec. Přesmyk vede od Brtníků na Šluknovsku až ke Světlé v Podještědí.

ZASTAVENÍ 7

Poslední stanoviště se nachází na Kozím hřbetě, kde je asi deset metrů hluboká šachta, která zřejmě vedla k dobývacím prohlubním v okolí šachty. Jste asi pětapadesát metrů výše, než je Knížecí studánka. Zbývá jen sestoupit a jste na začátku stezky. Nástup na stezku je v Jiřetíně pod Jedlovou. Přes křižovatku Mýto se kolem benzinové pumpy a "šnekárny" dostanete do údolí Milířky. Možné je také vyjít z Lesné, kde se poblíž chaty Loko-depo napojíte na červenou, jež se ve svahu pod Čertovou plání spojí s naučnou stezkou. V informačním středisku u kostela v Jiřetíně je možno zakoupit skládačku s popisem a mapkou celé stezky.

Autoři:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.