Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za největší sbírkou obuvi ve střední Evropě

  16:16aktualizováno  16:16
Přemýšlíte, kam na výlet, když venku řádí podzimní plískanice? Obdivovatelé umění starých ševcovských mistrů mohou vyrazit třeba do zlínského Obuvnického muzea, které se nedávno po půlroční pauze opět otevřelo veřejnosti. Prohlédnout si tady budete moci třeba opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů.

Obuvnické muzeum ve Zlíně

Návštěvníci muzea se seznámí s historií i současností obouvání a s dějinami ševcovského řemesla. Základy sbírky vytvořili ve 30. letech minulého století nákupčí a prodejci firmy Baťa, kteří z cest po celém světě vozili exotické ukázky obuvnické výroby. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost.

Boty z pštrosa

Nejranější období je zachyceno prostřednictvím kopií podle dobových předloh. Pokud jde o nejstarší originály, ty pocházejí z konce 16. století. Je zde i kolekce obouvání cizích národů. Zajímavý je například soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce atamanských bot zakoupená v roce 1911 posledním majitelem buchlovského panství, dále soubor afrických sandálů a velká sbírka obuvi z Indie.

Součástí expozice jsou rovněž původní stroje a nástroje ševců. Sbírku doplňují například cechovní prapory, cechovní pokladna, verpánek, ale také fidlovačka, cvoky a další pomůcky starých ševců. Součástí je řada dokumentů o rozvoji obuvnického řemesla v celé zlínské oblasti včetně souboru modelů vyrobených ve firmě Baťa.


Bota závodníka formule F1

Mezi nejatraktivnější exponáty muzea, které je jedním z největších turistických taháků regionu, patří opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů, které mají stejnou patu a špičku. Zřejmě se používaly v centrální Austrálii k rituálním obřadům. Vtip spočíval nejspíš v tom, že jejich majitel se dal jen obtížně vystopovat – z otisků bot totiž nebylo zřejmé, kterým směrem vlastně šel.

Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí sbírkového fondu Obuvnického muzea je soubor obuvi z produkce firmy Baťa. Sleduje vývoj výroby od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1945, kdy byl obuvnický komplex znárodněn.

Součástí expozice Obuvnického muzea je i stará ševcovská dílna, která přitahuje hlavně děti.

Zájemci, kteří se do muzea vydají, by měli vědět, že expozice přesídlila z přízemí zlínského Baťova mrakodrapu do vstupní budovy baťovského areálu. Nové prostory ve vstupní budově jsou majetkem kraje a jejich oprava a úprava si vyžádala asi třímilionovou investici. V továrním areálu, v budově číslo 14 nebo 15, by časem měla vzniknout replika starého baťovského provozu na výrobu obuvi.

Další tip na výlet na Valašsku: Papučářská roubenka

Před rokem otevřeli ve Valašských Kloboukách zrekonstruovanou dřevěnici, která dříve patřila rodině místních ševců – papučářů. Dřevěnice stojí na místě, kde od konce 16. století sídlil rod Pivečků. Část rodiny se v roce 1860 přestěhovala do Slavičína na Zlínsku, kde založila koželužnu a později obuvnickou továrnu.


Pan Pivečka

Obytný dům, přibližně 150 let starý, je situován ve svahu u cesty z Valašských Klobouk do Brumova a je součástí valašskokloboucké městské památkové zóny. Jeho vnitřní členění odpovídá typu karpatského domu se síní, jizbou, komorou a dřevníkem, původně chlévem. Srub, štítově orientovaný, hledí malými okny k cestě.

Myšlenka na záchranu dřevěnky, kterou hodlal tehdejší majitel zbourat, vznikla v muzeu Valašské Klobouky. O její zachování se postarala nadace, kterou založil pokračovatel zdejšího rodu a legendární postava historie zdejšího kraje Jan Pivečka. V opravené roubence je dobový nábytek, který z větší části vyrobili studenti Střední odborné školy v Luhačovicích.

Ševcovská dílna je vybavena starými ševcovskými nástroji a zařízením, které bylo ve spolupráci s Městským muzeem ve Valašských Kloboukách sbíráno a vykupováno s pomocí grantu od nadace Partnerství od lidí z širokého okolí.

Může se hodit

OBUVNICKÉ MUZEUM
Návštěvní doba
v Obuvnickém muzeu: úterý–neděle: 10–12, 13–17 h. Poslední prohlídka dopoledne je v 11 hodin a odpoledne v 16 hodin. Návštěvy větších skupin (školy, kluby apod.) je nutné předem objednat.
Vstupné: základní 30 Kč, penzisté, studenti, vojáci 20 Kč, děti (6–15) 10 Kč. Expozice se nachází ve vstupu do bývalého průmyslového areálu Svitu, budova č. 1 (u podchodu na náměstí T. G. Masaryka).
Kontakt: www.muzeum.zlin.cz, tel.: 577 004 611, e-mail: info@muzeum-zlin.cz

PAPUČÁŘSKÁ ROUBENKA
Návštěva ševcovské roubenky ve Valašských Kloboukách je možná jen po domluvě s Nadací Jana Pivečky (tel. 577 342 822) nebo s organizací Českého svazu ochránců přírody Kosenka (577 320 145). Návštěvy o víkendech je třeba domlouvat předem!

 

Pan Pivečka v Papučářské roubence ve Valašských Kloboukách

Boty napříč staletími. Návštěvníci Obuvnického muzea seznámí s historií i současností obouvání a s dějinami ševcovského řemesla.

Pan Gřešák plní repliky pravěkých bot senem. K pozoruhodným exponátům Obuvnického muzea patří replika obutí Ötziho, muže z mladší doby kamenné.

K vidění jsou v Obuvnickém muzeu ve Zlíně i unikátní exponáty, například replika boty pilota F1.

Autoři: ,




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.