Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za NEJ výhledy Českého středohoří na Hazmburk

  7:00aktualizováno  7:00
V Českém středohoří je řada míst, odkud jsou krásné rozhledy. K těm nezapomenutelným ale patří výhledy z Hazmburka a Košťálova. Během výletu na tyto zříceniny hradů uvidíme i zámek Libochovice a největší český granát v Muzeu českého granátu.

Západ slunce nad Českým středohořím | foto: Filip LaureysiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Libochovice, malebné městečko, v němž započneme výlet, leží v severních Čechách, asi padesát kilometrů na severozápad od Prahy.

Dominantou obce je zámek, jemuž místy odloupaná narůžovělá omítka propůjčuje romantickou patinu. Stavba je obklopena rozsáhlým parkem, který je výsledkem směsi francouzského a anglického vkusu někdejších majitelů – rodin Dietrichsteinů a Herbersteinů. Chcete-li fotografii jako z pohlednice, sejděte po asfaltové cestě k malému rybníčku. Zámek se v něm krásně zrcadlí.

Pohled na zámek Libochovice z parku

Uvítání krokodýlem a sklepení se strašidly

Prohlídka libochovického zámku, jež získal dnešní podobu v 17. století, je nezapomenutelná už proto, že vás na ni přivítá krokodýl. Lovecká trofej někdejšího majitele zámku Josefa Herbersteina leží v atypických prostorách propojujících nádvoří se zámeckou zahradou. Krom stěn vykládaných škeblemi ji obklopují plastiky mořských oblud.

Místnosti, vybavené mobiliářem a doplňky příznačnými pro tu kterou dobu, jsou seřazeny chronologicky, a tak nás provází vývojem zámeckého bydlení od renesance až po 20. století. Zajímavá je zdejší sbírka kachlových kamen a expozice věnovaná životu Jana Evangelisty Purkyně, jenž se v libochovickém zámku narodil. Vydáte-li se na výlet ve správný čas, budete se moci zúčastnit výpravy za strašidly. Ta prý obývají sklepení, které zde zbylo po někdejším renesančním zámku, zničeném požárem.

Zámek Libochovice

Dvě věže a tragické pátky

Jakmile vyjdeme z Libochovic a vydáme se podél asfaltové cesty směřující na sever (červená turistická trasa), vyhoupnou se před námi dvě věže majestátního Hazmburku. Hrad ze 13. století, jehož silueta je notoricky známá, však ukrývá také pozůstatky věže třetí. Její ruiny jsou dnes schované v houští a nikdo se nemá k tomu zjistit, za jakým účelem byla vystavěna.

Asi po půl kilometru odbočuje stezka doprava, avšak nevýraznou značku není těžké přehlédnout. Při výstupu na Hazmburk nás čeká převýšení více než 200 metrů – trocha námahy však stojí to za to!

Výše postavená Bílá věž dnes funguje jako rozhledna a za symbolické vstupné z ní můžeme shlédnout severočeské lány, které se v dálce krabatí v České středohoří a naznačují směr další cesty. Na opačné straně vyrůstá ze zlatavých polí Říp.

Kromě dvou věží, mezi nimiž prý po nocích bloudí duch dívky, které žalem za vyhnaným milencem puklo srdce, se toho na Hazmburku mnoho nezachovalo. Už roku 1586 měla pevnost, tehdy uváděná jako pustá, dobu své největší slávy za sebou.

Vrch Klapý se však nechvalně zapsal do historie ještě na přelomu 19. a 20. století, kdy zde došlo k sesuvům půdy. Na Velké pátky v roce 1898 a 1900 zde masy horniny pohřbily v podhradí desítky stavení.

Bílá věž na Hazmburku
Bílá věž na Hazmburku

Pohled na Hazmburk od přístupové silnice (přes obec Klapý)
Pohled na Hazmburk od přístupové silnice (přes obec Klapý

Hazmburk: výhled z Bílé věže na věž Černou, v dálce Říp
Hazmburk: výhled z Bílé věže na věž Černou, v dálce Říp

Největší český granát

Sestup z Hazmburku a další cesta na sever je asi nejkrásnějším úsekem výletu. Procházíme polními cestami, míjíme vesnické domky a na mezích si dopřáváme odpočinku a krásných výhledů. Červenou značku není třeba příliš sledovat, protože směr cesty určují stále se blížící kuželovité kopce Českého středohoří.

V Třebenicích, z nichž je to na zříceninu hradu Košťálova co by kamenem dohodil, se však ještě vyplatí zastavit v Muzeu českého granátu. Neobvyklá expozice, věnovaná historii Třebenicka a dějinám těžby a zpracování českého granátu v tomto kraji, je umístěna v bývalém luteránském kostele.

Nejzajímavějším kamenem, který uvidíte, je dozajista pyrop – největší český granát. Za pozornost stojí také kolekce šperků Ulriky von Levetzow, poslední lásky Johanna Wolfganga Goetha.

Interiér Muzea českého granátu v Třebenicích

Zapomenuté ruiny a rozloučení s Hazmburkem

Nad Třebenicemi se zdvíhá zalesněný vrch ozdobený volně přístupnou zříceninou středověkého hradu. Košťálov, tedy "hrad Košálův", založil podle pověsti Košál, jehož stádům přestaly stačit pastviny v okolí pevnosti Bílina, na které žil se svou ženou Bělou...

Kde přesně začínají dějiny hradu doopravdy nevíme, dnešní Košťálov si však jako kdysi slavné šlechtické sídlo představíme stěží. Zachovalo se jen obvodové zdivo Horního hradu, z nějž je však nádherný rozhled na České středohoří. Na jih se rozprostírá rovinatá krajina, z níž se v mlze zdvíhá vrch korunovaný věžemi Hazmburka. 

S majestátním hradem se tu můžete symbolicky rozloučit. Poslední úsek cesty, jež nás zavede až do Lovosic, vede lesem. Vyplatí se vzít si s sebou mapu, protože značení lze snadno přehlédnout. Nicméně od Vchynic, kde navážeme na modrou turistickou trasu, jsou už lovosické tovární komíny nepřehlédnutelné.

Z Košťálova se do dnešních dnů zachoval jen Horní hrad
Z Košťálova se do dnešních dnů zachoval jen Horní hrad

Zřícenina Košťálova

Může se hodit

Jak se tam dostat
V Lovosicích staví většina rychlíků jedoucích na trase Praha – Ústí nad Labem. Právě zde přestupte, jedete-li vlakem až do Libochovic. Je také možné využít autobusového spojení (do Třebenic s přestupy). Jedete-li autem, pak z Prahy po silnici E55, a pak po silnici číslo 246 do Libochovic nebo přímo do Lovosic, příp. v Lovosicích odbočit na silnici číslo 15 do Třebenic.

Parkování
Parkoviště se nacházejí v Libochovicích přímo před zámkem, pod Hazmburkem v obci Klapý, v centru Třebenic i na vrchu Košťál asi 0,5 km od zříceniny.

Užitečné weby
Zámek Libochovice
Hrad Hazmburk
Třebenice
Web autorky článku: http://www.myshaweb.cz/
Web autora fotografi: www.laureys.cz

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.