Jak vzniká len
Na udusané hlíně leží sušený len. Moldavan Ilja bere do mozolnatých rukou nalámaný svazek a začne jej pročesávat na velkém kovovém hřebenu, aby stonky změkly.
"Pojď si to zkusit," vyzývá přihlížející průvodkyně Jitka, zatímco Ilja strká rozčesané vlasy lnu do košile za opasek a nejzvědavější tatínek přistupuje k otáčející se klice. Na ní se pomalu chuchvalce lnu mění v chlupaté, ale přece jen už docela pevné vlákno.
Dílničku tvoří malé dřevěné stavení oplácané směsí jílu a slámy. "Takhle se u nás v Moldávii na venkově staví dodnes," říká Ilja obstojnou češtinou.
"Kdo ještě si chce zahrát na provaznického tovaryše?" povzbuzuje návštěvníky Jitka a uvazuje jednotlivá vlákna zpracovaného lnu na háčky dalšího stroje. Ten má dvě části. Jednu pevnou a druhou pojízdnou, posazenou na desetimetrových kolejnicích.
Paní provaznice poodjede asi pět metrů a mezi napjaté chlupaté provázky vloží jakousi dřevěnou paličku s vroubky - léru. Pak se točí, točí, točí… A najednou je tu krásný, silný pětimetrový provaz, který si pevností a kvalitou s tím z obchodů v ničem nezadá.
|
Vydejte se na burčák a countrybál do Mělníka |
|
Tip na výlet si vyberte v kalendáři |
Zapojte vlastní ruce
"A teď vám ukážeme něco, co zvládnou i malé děti," říká Jitka. Vede turisty do výrobny svíček. Z obrovské kádě se line pronikavá vůně včelího vosku. Jitka ukazuje, jak funguje jednoduchý stroj, kterému se říká kývající se oslík. Pak otáčí důmyslným dřevěným kolem se zavěšenými namočenými knoty, na kterém svíčky pomalu osychají, aby se znovu nořily do horkého vosku a postupně nabývaly na objemu.
"Než je svíčka hotová, musíte ji potopit průměrně šedesátkrát," vysvětluje průvodkyně.
A jde se dál kolem ohrady s ovcemi po kamenných schodech do dalších dílen, kde si můžete podobně zkusit práci kameníků, řezbářů, dráteníků či si vytočit vlastní hrnek na kruhu u hrnčíře.
Avšak ani to ještě není všechno. Vútulném voňavém domečku s doškovou střechou poznáte vlastnosti mnoha bylin. Mladík "dědek kořenář" v dobovém oblečení vám ukáže, jak se zpracovávaly, jak se z nich dělaly léčivé výtažky či mýdla, která si tu můžete i sami vyrobit.
Celý den v zahradě
Projděme kolem kameníků malou brankou do velkého království rostlin.
Je tu jezírko, ve kterém si Ilja namáčí pruty na výrobu proutěných stěn. Jsou tu záhony, v nichž každá bylinka má na cedulce svůj latinský název. Jsou tu květiny, ovocné sady, zeleninové zahrady, políčka obilí, kulinářský koutek i parčík se sbírkou čínských rostlin.
Můžete se tu procházet hodiny a pozorovat tu přírodní krásu i lidi, kteří pracují ručně, neboť jinak to ani v ekologických zahradách nejde. Mladé dívky vážou snopce pšenice do nádherných kytic. O kus dál se sklízí ovoce na marmelády, zelenina na výrobu chutney i rostliny pro extrakty do voňavých mýdel.
Chcete si nějaké koupit? Tak zpátky přes kamenný mostek do Staré Ostré, kde si na středověkém tržišti můžete vybrat. Mají tu hromady medových svíček, dřevěné a kamenné nádoby, sirupy, medovinu, sušené byliny, bylinná mýdla, proutěné koše, vlnu a výrobky ze dřeva… Ale pozor! Koruny, eura ani dolary tu neplatí. Ve Staré Ostré je musíte vyměnit za groše.
Něco na ochutnání
Se starodávnými groši se dobře pomějete také v hodovně, ze které voní středověké pečené kuře, placičky Václava IV., květinové saláty nebo keltské palačinky.
Z jeviště vás potěší zpěv hudců, tanec a šprýmy kejklířů, zahřejete tělo medovinou či kořeněnými víny a ochutnáte středověkou krmi, připravovanou z čerstvých surovin, pěstovaných na rozlehlých pozemcích panství Botanicus.
|
Může se hodit Otevřeno: duben-září, denně kromě po 10-17 hod. |
 Ve Staré Ostré vás překvapí i rozlehlé, překrásně udržované zahrady, v nichž se můžete procházet celý den |
 Nedaleko Lysé nad labem v Ostré najdete malebnou hisorickou vesničku, kde můžete vidět, jak se v Čechách po staletí pracovalo, a jednotlivá stará řemesla si i sami vyzkoušíte. V sobotu 20.9. čeká návštěvníky Slavnost Zbraní a zbrojů, o týden později Slavnost piva a vína. |
