Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za Kelty na Zbraslav

aktualizováno 
- Dávno předtím, než Libuše věštila slávu města velikého, se na ostrohu nad Vltavou nedaleko dnešní Prahy rozkládalo jedno z největších evropských keltských hradisek. Málokdo však ví, že za Kelty na Zbraslav se lze vydat i dnes.
Z celkem devítikilometrového opevnění a 170 hektarů rozlohy oppida se do dnešních dob dochovaly základy domů a valů na dvou místech nad Zbraslaví - na kopcích Závist a Točník. K nim se dostaneme celkem jednoduše: po modré turistické značce ze zbraslavského náměstí směrem k Břežanskému dolu. Ještě než vyšplháme na strmý sráz nad řekou, mineme po pravé straně malý zookoutek a ve stráni nad silnicí pomník Vítězslava Hálka, který byl na konci minulého století poutním místem vlasteneckých spolků a krajanů. Zhruba po půlhodince chůze se zadýchaní ze strmé pěšinky rázem ocitneme o dva tisíce let zpátky.
Oppida, jako je toto u Zbraslavi, bývala v dobách keltských (tedy zhruba tři sta let, počínaje druhým stoletím před naším letopočtem) opevněnými hradisky, ve kterých se čile obchodovalo, kde bujela řemesla a kde se prováděly náboženské obřady. Keltové nikdy netvořili státy, ale svá oppida zakládali téměř po celé Evropě.
V zemích českých se jich dochovalo několik - Závist nad Zbraslaví, která nemá u nás obdoby, má na protějším kopci navíc svého dvojníka - hradiště Šance.
Abychom se dostali k druhému oppidu, musíme nejprve sestoupit po značce zpátky ke Zbraslavi. Vrátíme se k Hálkovu pomníku, od něhož se pro změnu dáme po zelené turistické značce, a ta nás dovede roklinou ke vsi Točná na kopci, nad nímž se točil vítr.
Na návsi musíme zahnout vlevo mezi zahrádky a domky a dostaneme se ke žluté turistické značce. Opět nás čeká výšlap lesem na kopec, opevněný mohutným valem a příkopem. Po jeho zdolání se před námi otevře pohled na akropoli prehistorického hradiště Šance, které bylo obývané již v době bronzové a v prvním století po Kristu se stalo součástí keltského oppida na protějším kopci. S ním bývalo dokonce spojeno dodnes patrnými náspy přes Břežanský důl. Z místa, kde dřív stála brána, se nám potom nabízí krásný výhled do údolí Vltavy. Po žluté značce se odtud dostaneme zpátky na silnici ke Zbraslavi.
Zbraslav bychom však rozhodně neměli opouštět, aniž bychom jí věnovali pozornost. Právě v tomto městečku se odehrává Rozmarné léto Vladislava Vančury, který tu jako lékař působil v letech 1921 až 1942.
V prostorách barokního zbraslavského zámku byly po dlouhé rekonstrukci nedávno zpřístupněny asijské sbírky Národní galerie (úterý až neděle od 10 do 18 hodin). Právě tento areál hrál v našich dějinách významnou roli. Na místě, kde původně stával lovecký hrádek, nechal Václav II. založit klášter cisterciáků, v němž byli pohřbeni poslední Přemyslovci. Roku 1330 zde zemřela královna Eliška.
Zbraslavští opati měli velký politický vliv a zasloužili se mimo jiné o to, že byl do Čech z Lucemburska povolán Jan Lucemburský. Jeho synu Karlovi pak pomáhali v prvních krůčcích ke trůnu. Toto období ostatně zachycuje i známá Zbraslavská kronika z pera opata Petra z Žitavy. Po vypálení husity a posléze zničení Švédy ve třicetileté válce byl klášter na konci 18. století zrušen a přeměněn na cukrovar, jeden z prvních v Čechách. Od roku 1954 v něm byly instalovány sbírky českého sochařství 19. a 20. století Národní galerie, nyní též asijské sbírky.

JAK SE TAM DOSTAT: Na Zbraslav se dostaneme hned několika městskými autobusy z pražského Smíchovského nádraží. Asi kilometr od městečka se nachází i vlaková zastávka. Ubytovat se můžete v hotelích Regia nebo Slavoj a po výšlapu za Kelty si dopřejte oběd buď v Zámeckém pensionu nebo v restauraci Bílý beránek přímo na náměstí
Autor:


Témata: Lucembursko, Peru, Vltava


Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.