Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za kamennými a ledovými jamami do Českého středohoří

  11:44aktualizováno  11:44
Po kamenolomech vznikají v Českém středohoří jizvy, které se zřejmě jen tak zacelit nepodaří. Lámat kámen zde přitom začali již Keltové, teprve průmyslová těžba však přinesla likvidaci celých vrcholů. Dnes vás zavedeme na čtyři místa, kde je nebo byl nerost dobýván - do České brány, na Plešivec, Trabici a Deblík. Východiskem výletu je vlaková zastávka v Libochovanech. Hned od vlaku se dáte proti proudu Labe po nábřežní cestě do soutěsky České brány (Porta Bohemica) se skalnatými stráněmi.

V jednom hlubokém zářezu nad tratí je dávno opuštěný porfyrový lom. Podél Labe dojdete až pod Kalvárii (Tři kříže), kam vás serpentýnovou cestou vyvede zelená značka. Projdete kolem někdejšího slovanského hradiště, kaple Nanebevzetí Panny Marie a přes kamýcké sedlo dorazíte až do obce Kamýk se stejnojmennou zříceninou hradu.

Kdo by chtěl, může se zastavit v místní hospodě, ale vaše cesta pokračuje s modrou až ke kapli Jana Křtitele. Vaším cílem nejsou mohutné duby, ale někdejší lom ve svahu Plešivce, jehož suťové pole skrývá neobvyklou zajímavost, ledové jámy.

V prohlubních, které jsou asi pozůstatkem lomové činnosti, se během zimy shromažďuje sníh, který zfirnovatí a v prohlubních vydrží dlouho do jara, některý rok až do poloviny května. Rozhlehlým suťoviskem vás modrá vyvede po kdysi upravené cestě až k vrcholu Plešivce, kde mezi čedičovými balvany rostou veliké a různě členité lípy. I když na velmi chudé půdě rostou pomalu, jsou stále zdravé.

Vrchol Plešivce po výhledu opustíte stále po modré směrem k Trabici, kde je další rozsáhlé lomiště. Modrá značka byla z tohoto důvodu přeložena z hřebene na levý svah. Vy značku opustíte a naopak zůstanete na hřebenové pěšině a dojdete na vrcholovou planinu. Ta je rozbrázděná odstraňováním zeminy i započatou těžbou kamene.

Serpentýnová silnice vám poslouží při sestupu. Na pravé straně budete mít podmanivý pohled na Labe u Brné, na levé straně pak lomové stěny. Ty se sice stále mění, ale různé jehly, skalní stěny, někde z tenkých sloupků nebo se sklářským pískem, to vše je v lomu na Trabici.

Celý svah je rozbrázděn těžkými bagry, které často stojí i na sestupné silnici. Pohledy jsou to zajímavé, ale deprimující. Cestu po silnici skončíte v Kostelním sedle, kde se setkáte opět s modrou. Ta vás dovede dolů do Sebuzína k městskému autobusu. Ale pro úplné poznání vystupte na vrchol Deblíku, cesta ani značka tam sice nevedou, ale terénem to zvládnete. Z horní lomové hrany je pěkný výhled do České brány a k Lovoši. Zda z tohoto místa bude výhled i za dvacet let, je ve hvězdách.

Po sestupu do Kostelního sedla sejdete s modrou dolů do Sebuzína. Kdo by chtěl sestoupit z Deblíku přímo k Labi, bude mít problémy, jelikož ve svahu dole jsou zahrádky a ploty. Ten kdo půjde na vlak, ať raději sleduje modrou okolo kapličky a následný půlkilometr k nádraží dojde po staré silnici. Trasa vycházky měří asi čtrnáct kilometrů, jediná hospoda je na Kamýku.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.