Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za kalhoty do vězení. První cestovatelky musely zápasit i s módou

aktualizováno 
Když v roce 1895 Američanka Annie Smith Pecková vystoupila na Matterhorn, vyvolala značnou senzaci. Poprask ovšem vzbudila zejména tím, co měla na sobě: dlouhý svetr, lezecké boty a... kalhoty! Tehdy ženám v nich leckde hrozilo i zatčení. Přinášíme vám závěrečný díl našeho miniseriálu o cestovatelkách z historie.

Když v roce 1895 Američanka Annie Smith Pecková vystoupila na Matterhorn, vyvolala značnou senzaci. | foto: labrys.net.brProfimedia.cz

Co s sebou? Nočník? Služku?

„Nošení mužského oblečení ženami je dovoleno jen v případě jízdy na velocipedu,“ vyhlásil v roce 1892 francouzský ministr vnitra. Díky němu alespoň neriskovala Annie Londonderry Kopchovská, která v roce 1894 vyrazila na bicyklu kolem světa sice v sukni, spodničce, korzetu, blůzce s vysokým límcem, saku, klobouku a rukavicích, ale záhy sukni, která se jí proti větru nebezpečně vzdouvala, vyměnila za podkasané kalhoty.

Fotogalerie

Když pak projížděla francouzským Marseille, konfliktu s diváky už se bát nemusela. Na rozdíl od Indie, kde ji policie musela před pobouřeným davem hlídat.

Nebyla však první ženou, která se kolem světa vydala v mužském oblečení. Prvenství drží Francouzka Jeanne Barretová, i když její důvody neměly s bojem za rovnost žen nic společného.

V roce 1791 nastoupila se svým zaměstnavatelem (a milencem), botanikem Commersonem, na francouzskou fregatu mínící obeplout planetu, a protože na francouzských námořních lodích ženy nebyly povoleny, vydávala se za muže. Samozřejmě náležitě oblečeného.

Do tureckého mužského oblečení včetně pytlovitých kalhot se z taktických důvodů zahalila v první čtvrtině 19. století i lady Hester Stanhopová. Na cestě Egyptem si dokonce oholila hlavu, aby jí seděl turban, kouřila vodní dýmku a svému doprovodu nadávala ve třech jazycích.

Jenže také zanechala rady „slušným ženám“, jak zvládat cesty pouští: je třeba vzít si s sebou nočník, malý stan a vyhlásit přestávky na kávu. Možná sama z rodné Anglie vezla i poněkud rozměrný cestovní necesér, jak ho tehdy pro dámy vyráběli. Byl to kufr plný kartáčů, hřebenů, voňavých lahviček, příborů a nářadí na pěstění nehtů. Žel, na cestě do Káhiry ztratila všechna zavazadla, ale i později toho na svou karavanu o dvaadvaceti velbloudech naložila dost.

Louise Arner Boydová se zařadila mezi nejvýznamnější průzkumníky Arktidy.

Louise Arner Boydová se zařadila mezi nejvýznamnější průzkumníky Arktidy.

Naopak Louise Arner Boydová, která od cestování do horkých krajin přešla mezi dvěma světovými válkami k ledové Arktidě, zařadila se mezi její nejvýznamnější průzkumníky a dokonce se pokoušela najít ztraceného Amundsena, musela řešit jinou výbavu.

Fotografie ji zachytily zahalenou v těžkém medvědím kabátě a botách vysokých až po kyčle. V nevlídných končinách si těžko mohla dovolit přílišnou ženskost, ale minimální luxus na lodích bez tekoucí vody si vylepšovala alespoň tím, že s sebou brala komornou.

Hlavně střih nepodléhající módě

Koncem 30. let vydal cestovatel Jiří Baum knížečku nazvanou „Na daleké cesty – příručka pro vystěhovalce a pro zájezdy do ciziny“. Pro obě pohlaví se tam například objevuje pozoruhodná rada: „Baťoh (ruksak) je věc velmi užitečná, ale v cizině bývá věcí neznámou a člověk s baťohem na zádech je tam směšnou figurkou.“

A protože cestoval s manželkou, adresuje ženám praktickou radu: „Do tropů se hodí nejlépe šaty z prací látky. Je dobře vzíti s sebou vyzkoušenou látku, která se nesráží, a dámský střih nepodléhající módě, aby bylo možno v případě potřeby ušít nebo dát ušít praktický oblek.“

V tomto duchu cestovala i Marie Škulinová, která Afrikou před druhou světovou válkou i po ní provázela svého muže. Fotografie ji vesměs zachycují mezi domorodci v šatech, někdy dokonce bílých, a s tropickým kloboučkem na hlavě.

Znovu sukně? Šaty?

To, od čeho naše prabáby vzdorovitě odcházely, dnešní cestovatelky vracejí na scénu, zejména v horkých krajinách: vzdušné vlání dlouhé sukně kolem nohou je příjemnější než kalhoty.

Letní šaty a manšestrové sukně s sebou nesly v batozích i slavné horolezkyně řečené Šlápoty, které se v roce 1967 pěšky vydaly na roční putování z Prahy do Mexika na olympiádu (přečtěte si: Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů).

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná

Sukni nebo šaty přibaluje i cestovatelka Milena Holcová. „Snažím se respektovat místní pravidla, i když ne vždycky mi to jde. Když jsme s mým mužem mířili do Afghánistánu, myslela jsem, že vystačím s baloňákem a šátkem, ale hrozilo, že budu moc nápadná.

„S burkou jsem si neporadila, byla bych v ní bloudila, a tak jsem oblékla aspoň čádor, který kryje tělo, ale ne obličej. Nejde však jen o země s přísným islámem. Před dvaceti lety jsem v Africe zjistila, že je nepřípustné ukazovat kolena, a v některých částech Asie není chytré odhalovat břicho,“ dodává.

Jinak i stejně

Od časů prvních cestovatelek se něco změnilo a něco ne. Dnes často stačí v batohu jen náhradní tričko a kalhoty, svetr, bunda a možná i ta sukně. Žádná bagáž na dvaadvacet velbloudů, skoro všude se všechno dá koupit. Co zůstalo, je touha po dálkách a vzdálených lidech, chuť na chvíli opustit zavedený život i potřeba něco si dokázat.





Nejčtenější

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Pozor, pozor! Itálie nám vyhlásila válku a vaší vesnicí projde fronta. Sbalte...
Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a...  celý článek

Čeští turisté letos opět míří na prázdniny do Egypta. Je to hit.
Češi už se nebojí. Vracejí se do Egypta i Tuniska, lákají je Emiráty

Oblíbené plážové destinace na severu Afriky, které v loňském roce prožily strmý propad zájmu, už se zase plní turisty z Česka. Přestali se obávat terorismu a...  celý článek

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem.
Lisabon za hubičku. Nejlevnější metropole západu láká mladé

Portugalsko vždy patřilo k chudším zemím západní Evropy a i dnes překvapí velmi příjemnými cenami. Za návštěvu stojí především Lisabon, město nabité desítkami...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.