Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za betlémy ke Krištofovi

  9:38aktualizováno  9:38
Cesta se mírně zvedá vzhůru, kroutí se podél říčky Rokytky a návštěvník neví, jestli se má dříve dívat nalevo nebo napravo. Všude jsou stylová roubená stavení, která pocházejí z doby, kdy se tomuto území ještě říkalo Sudety. Kryštofovo Údolí, turisty hojně vyhledává obec nedaleko Liberce, je jakýmsi skanzenem lidové architektury s kombinací hrázděné a roubené konstrukce. Mnohé z domů jsou hodně staré, výjimečné a najdete je na seznamu státem chráněných památek. Starobylá lidová obydlí však nejsou to jediné, co tato nevelká obec s bohatou historií nabízí.

Prakticky každý, kdo Kryštofovo Údolí navštíví, si nenechá ujít výstavu betlémů. Nachází se v prvním patře obecního hostince U Svatého Kryštofa, což je výhodné pro radnici i pro turisty. Jen málokterý návštěvník projde restaurantem, aniž by tu neutratil aspoň pár korun. A z pohledu turisty: v šenku se sedí a občerstvuje opravdu příjemně. Expozice ve dvou třídách bývalé školy nabízí více než dvacet betlémů nebo alespoň jejich částí. Nejstarší pochází z roku 1846. K vidění je tu například zhruba polovina Müllerova betlému v orientálním stylu, část mechanického tyrolského betlému Franze Pohla, který je postupně uváděn opět do pohybu.

Výroba betlémů má v Kryštofově Údolí velkou tradici. Největšího rozkvětu dosáhla mezi dvěma světovými válkami. "To víte, tenkrát to byla jiná doba, co měli chlapi po večerech dělat?" říká průvodkyně Gertruda Antošová. Je to jedna z mála obyvatelek obce, která výrobu betlémů z předválečné doby ještě pamatuje, protože po válce nebyla odsunuta do Německa. "Potřebovali mě tady kvůli práci," vysvětluje stará žena, na jejíž řeči je dodnes patrné, že jejím rodným jazykem je němčina. Betlémy jsou její láskou, vypráví o nich ráda a s chutí. Právě paní Antošová má zásluhu na tom, že se aspoň část originálních betlémů z Kryštofova Údolí zachránila.

Po válce byla do Německa odsunuta většina německého obyvatelstva a s nimi i oba nejslavnější tvůrci betlémů, již zmiňovaní Franz Pohl a Josef Müller. V obci, před válkou prosperující, zbyla spousta prázdných domů. Některé z nich ještě nechalo ministerstvo obrany zbourat, aby se v nich nemohli usídlit záškodníci a špioni. Figurky z betlémů, které tu zůstaly po původním obyvatelstvu, často sloužily jako hračky pro děti nových usedlíků a mnoho z nich nenávratně zmizelo. Co se dalo, zachránila právě Gertruda Antošová, která betlémy nebo jejich části snášela na půdy školy. Zde betlémy přežily nejhorší časy a později se staly základem místní expozice.

Na historii betlemářství v Kryštofově Údolí navázal světoznámý malíř Josef Jíra, který před dvěma lety vytvořil šestnáctimetrový betlém po širým nebem nedaleko obecního hostince. "Nestačilo udělat jenom chlívek s narozením Páně, betlém má pro mne jiný smysl. Jeho pohádka, svědectví se skládá z tolika filozofických momentů, které si běžně ani neuvědomujeme," řekl při vernisáži Jíra. Jeho dílo je k vidění ovšem pouze od adventu do Tří králů. "Jinak bychom Jírův betlém neuhlídali," vysvětluje rodačka Gertruda Antošová.

Nahoře nad hostincem je další turisticky zajímavé místo - dřevěný kostel svatého Kryštofa z druhé poloviny 17. století. Můžete k němu jít třeba přes starodávný klenutý most se sochou svatého Jana Nepomuckého. Pod vámi bublá říčka Rokytka, v níž žijí pstruzi. Pěšina vede za mostkem prudce vzhůru, ovšem nemusíte se obávat nadměrné fyzické námahy: kostel je jen asi pět minut chůze. Je to jediná zachovalá roubená stavba zakrytá břidlicí v tomto regionu. Autorem této raně barokní svatyně je prostý tesařský mistr Michal Schobel ze Žibřidic.

Kostel svatého Kryštofa pochází z osmdesátých let 17. století, ale historie Kryštofova Údolí je ještě o mnoho let starší. Podle pověstí vznikla obec už v patnáctém století a "zásluhu" na tom mají husitské války. V tomto místě se údajně usídlili uprchlíci z okolí. Prvním usídlencem byl podle lidových zkazek uhlíř jménem Christophorus - odtud také název obce. Podle doložitelných informací Kryštofovo Údolí založili skutečně uhlíři a horníci. Ovšem až začátkem 16. století. "Doly na stříbrnou a olověnou rudu byly v provozu od poloviny 16. století do poloviny 18. století," píše se na jedné informační tabuli ve středu obce.

V obci před lety stávala hospoda, která byla spojována se vznikem opery Hubička. Budova však v roce 1973 vyhořela. Hostinec býval též útočištěm pašeráků, kteří přes Jizerské hory přenášeli sůl, tabák, cukerín, hedvábí a kávu. Pašeráci si při svých tajných operacích ovazovali nohy pytli, aby jejich kroky nebylo slyšet. Na počátku dvacátého století kronikář o obci napsal: "Kryštofovo Údolí čítá 169 domů, ponejvíce dřevěných, většinou pokrytých břidlicí, s 883 převážně německými obyvateli, kteří jsou až na protestantů a 4 bezvěrce římskými katolíky.

Obyvatelé jsou velmi pilní, ale v důsledku malých možností příjmu (daných odlehlou polohou obce) jsou nuceni být velmi spořiví." Největší rozkvět zažilo Kryštofovo Údolí před druhou světovou válkou, kdy v obci žilo na dva tisíce obyvatel. Dnes žije ve vsi zhruba dvě stě lidí, ale hodně domů slouží k rekreaci. A jakmile je trochu slušnější počasí, potkáte v obci i okolí spoustu turistů. Aby ne, údolí říčky Rokytky je nádherné a turisté povětšinou nezůstávají jen v Kryštofově Údolí, ale vydávají se na túry po okolí.


MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Do Kryštofova Údolí je možné jet autem, autobusem i vlakem. Místní doporučují cestu vlakem, protože souprava projíždí dvěma tunely a jede přes několik viaduktů. Z Liberce jezdí do obce vlak zhruba každou hodinu a půl.

Výstava betlémů je otevřena pouze o sobotách a nedělích od 13.00 do 16.00. O Vánocích je otevřena denně od 10.00 do 18.00 a ke zhlédnutí je též Jírův betlém pod širým nebem, který je večer osvícen.

Více informací o Kryštofově Údolí najdete na velmi povedených internetových stránkách www.krystofovoudoli.cz

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.