Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za Amundsenem do království ledu

  11:11aktualizováno  11:11
- Fram pro Nory nejslavnější loď světa. Plavili se na ní při svých heroických výpravách nejdrsnějšími vodami planety světoznámí norští polárníci Amundsen, Nansen a Sverdrup. Loď, jejíž jméno znamená v češtině vpřed, je veřejnosti přístupná a stojí ve stejnojmenném muzeu v norském hlavním městě Oslu na poloostrově Bygdoy.

Muzeum bylo otevřeno již v roce 1936 za přítomnosti norského krále Haakana. Loď byla pečlivě zrestaurována, vytažena na břeh a kolem ní postavena budova muzea. V 90. letech byla expozice rozšířena a dnes podává ucelený pohled na historii polárních objevů a před stavuje mimo jiné flóru Arktidy a Antarktidy. Samotná loď je rájem především pro děti. Vše je až do nejmenších detailů - jako jsou kleštičky na zuby a další nástroje v kajutě lékaře - stejné jako v dobách, kdy trávila dlouhé arktické zimy zamrzlá v masách ledu. Fram měří 39 metrů a široká je 11 metrů. Byla konstruována tak, aby vydržela enormní tlak ker a nebyla masami ledu rozdrcena, nýbrž vytlačena na led. Fram byla postavena na objednávku Fridtjofa Nansena, který jako první přešel napříč Grónskem na lyžích po boku Otto Sverdrupa. Nansen chtěl dokázat teorii, že mořský proud zanese jeho loď od břehů severní Sibiře přes severní pól k jižnímu Grónsku. Fram pod vedením Nansena a kapitána Sverdrupa s dalšími jedenácti členy posádky vyplula v červnu 1893 a Nansenovy teorie se ukázaly správné. Loď zamrzla v masách pohybujícího se ledu a byla od severoasijských břehů nesena na sever k pólu. Ne však tak blízko severní točně, jak Nansen předpokládal, a tak v březnu 1895 loď opustil společně s Hjalmarem Johansenem a vydali se k pólu pěšky. Po necelém měsíci však kvůli zpětným pohybům ledu pokus vzdali za 86. stupněm severní šířky. Cestou zpět se dostali k ostrovům Země Františka Josefa, kde přezimovali a poté pokračovali v kánoi podél pobřeží na jih. V květnu 1896 narazili na loď anglického badatele Jacksona, která je vzala do Norska, kam dorazili o měsíc dříve než Fram. Ta triumfálně vplula do Osla v září 1896. Na druhou velkou plavbu vyplula Fram v roce 1898. Výpravě velel Otto Sverdrup a jeho cílem bylo probádat severozápadní pobřeží Grónska a nakonec celý ostrov obeplout. To se sice nezdařilo, ale po čtyřech letech přivezl do Osla největší sbírku fosílií, minerálů či rostlin, dosud nasbíranou v arktických oblastech. Na této výpravě dostaly jména ostrovy na 80. stupni severní šířky, např. Ostrov Axela Heiberg a. Již o dva roky později byla Fram znovu na moři a pod kapitánem Roaldem Amundsenem mířila tentokrát na pobřeží Antarktidy. Amundsen přistál v zátoce Rossova moře na 78. stupni 41. minuty jižní šířky, tedy nejjižněji, kam se do té doby jakákoli loď dostala, a místo pře zimování nazval Framheim domov Fram. Čtrnáctého prosince 1911 Amundsen se čtyřmi kolegy dosáhl jako první jižního pólu po legendárním závodě s Angličanem Scottem, který na zpáteční cestě se svými druhy zahynul. Venku před muzeem stojí další slavná loď norských dějin - Gjoa. Na ní Amundsen jako první člověk proplul takzvaným Severozápadním průjezdem nad severním pobřežím Kanady. Tuto cestu hledali již Angličané o několik staletí před ním a většina pokusů končila tragicky. Amundsen dokázal využít několika zim strávených v zamrzlém moři ke studiu života Eskymáků, jejichž schopnost žít v souladu s krutou přírodou obdivoval. Vyjádřil dokonce přání, aby tito skvělí lidé nebyli nikdy ovlivněni naší civilizací. Jeho rozsáhlá sbírka z pobytu mezi Eskymáky je dnes v etnografickém muzeu v Oslu. Po třech letech konečně Amundsen proplul mezi ostrovy na severu Kanady. Opustil zamrzlou loď a na lyžích se vydal do Eagle City oznámit světu, že Severozápadní průliv byl překonán. Šest měsíců strávil mimo loď, z toho tři na lyžích.

Loď Fram se plavila nejdrsnějšími vodami planety.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.