Vítkův Hrádek

Vítkův Hrádek | foto: Vratislav Konečnýpro iDNES.cz

Z pohraničnické pozorovatelny na Vítkově Hrádku zahlédnete i Alpy

  • 17
Málo hradů u nás stojí v rovině jako třeba Švihov. Vždycky se za nimi musíte sápat do vrchu. Nedejbože aby cesta byla ještě turisticky mdlá, to pak počítáte každý metr. To ale není případ šumavského Vítkova Hrádku, nejvýše položeného středověkého opevnění u nás, který se vám navíc odvděčí nádherným výhledem, při troše štěstí až do Alp.

Důvodem, proč vyjet na nejvyšší vrch ve Svatotomášském pohoří, do výše 1 053 metrů, není hranolovitá věž, která tu jediná z opevnění  zůstala, ale výhledy. V zimě můžete za dobré konstelace počasí dohlédnout až na bělostné vrcholky rakouských Alp. Zato směrem na druhou stranu na Lipno toho vzhledem k vysokému lesnímu porostu moc neuvidíte.

Než ale dojdete až ke zřícenině, minete osadu Svatý Tomáš. Před  více než 20 lety byste se sem vůbec nedostali, bdělí ochránci hranic, Pohraniční stráž, tu měli posádku. Hradní hláska na Vítkově Hrádku pak sloužila jako přirozená protiletecká pozorovatelna. Stačilo zahlédnout stín něčeho většího ve vzduchu a po konzultaci s ostatními pozorovatelnami letělo avízo na vojenské letiště do Českých Budějovic. Tam už číhala přepadová stíhací hotovost, a když se letadlo vyhodnotilo jako možný narušitel, bylo se na obloze u hranic na co dívat...

Kostel sv. Tomáše vojáci ušetřili

Nyní je ve Svatém Tomáši vynikající restaurace, hotel a také znovuobnovený kostel svatého Tomáše. Pověst vypráví, že v tomášském kostele byl zázračný patronův obraz, každopádně sem chodili na poutě věřící z české i rakouské strany. V předvečer svátku Tomáše prý přicházeli do kostela všichni zemřelí toho jména, aby jim Nejvyšší odpustil. A věřili tomu i nevěřící Tomášové.

Kostel je výjimečný i svou novodobou historií. Je totiž jedinou církevní stavbou široko daleko, která po válce přežila.

Oblast byla přísně střeženým hraničním pásmem, dobové fotografie ukazují prosperující vesnice, po kterých však do současnosti nezbyla žádná památka. Většinou byly vyhozeny do povětří, nebo sloužily jako cvičné cíle dělostřelcům a ženistům lidově demokratické  armády.

Nejvyšší královské vězení si užil i Václav IV.

Od kostela to do kopce docela klouže, ale za chvíli jste u věže. Hraniční hrad, kterému se říká také Vítkův Kámen, založil patrně Vítek z Načeradce kolem roku 1250. Sloužil jako strážní hrad u solné stezky vedoucí z Neufeldenu na Dunaji přes Haslach a Svatý Tomáš do Přídolí a Českého Krumlova.

Vítkovská krumlovská větev vymřela roku 1302 a malé panství s tehdy 15 vesnicemi a sklářskou hutí připadlo Rožmberkům. Král Václav IV. byl nevyzpytatelný, se šlechtou vedl neustálé spory a několikrát skončil i ve vězení. Když ho roku 1394 vezli do Vídně, ubytovali ho jako na poslední štaci na českém území právě zde.

Rožmberkové pak hrad drželi dlouho, až do 17. století. To vše se dozvíte buď z tabulí u hradu, kde je historie vylíčena, nebo od kastelána. V roce 1618 už tu ale byla císařská posádka, na kterou si vyšlápli rakouští povstalci. Aby nedostala posádka výprask, byla zesílena a na malém prostoru umístili 200 vojáků. Musela to být docela tlačenice, dojde vám pak při pohledu z ochozu na rozlohu hradu.

Pohled z Vítkova Hrádku

Vítkův Hrádek

Na ochoz vám přitom zavede dřevěné schodiště uvnitř hranolovité věže. Výhled je impozantní, jen z Lipenské přehrady toho moc neuvidíte, smrky rostou jako z vody. Než si zaměříte všechny orientační body, dokončíme krátce historii. To už jsme na panství Eggenberků, kteří po vymření Rožmberků získali část jihočeského panství Vítkovců. Hrad v roce 1648 ohrožovalo švédské  vojskem, ale k žádnému boji nedošlo.

Později v klidnějších dobách hrad ztratil funkci pevnosti a začal zvolna chátrat. Na krátký čas se stal bydlištěm polesného. V polovině 18. století byl již docela opuštěný a propadal zkáze.

Zákoutí u Kostela sv. Tomáše

Po pádu železné opony vystřídali vojáky turisté

Vybudováním přísně střeženého hraničního pásma v 50. letech byl přístup do hradního areálu na dlouhou dobu znemožněn. Jak již bylo řečeno, armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany. Po pádu železné opony, kdy šly dráty dolů a pohraničníci domů, se po mnoha úředních peripetiích začalo o hrádek starat občanské sdružení na záchranu hradu. Má ho pronajatý na deset let od obce Přední Výtoň.

Díky těmto nadšencům se dnes dostanete po schodech na ochoz, v letní sezoně tu funguje občerstvení. A že se o Vítkově Hrádku ví je zřejmé z toho, že ročně sem v posledních letech zavítá na 30 tisíc výletníků. Tím se nemůže leckdy pochlubit ani zámek "plácnutý" v rovině.

Interiér kostela svatého Tomáše ve stejnojmenné obci

Vítkův Hrádek

Hodně návštěvníků míří také do Svatého Tomáše do hotelu s vyhlášenou  restaurací, který sídlí v bývalém objektu schwarzenberské lesovny. Budova postavená jako zámeček je dokonce zařazená na seznam národních kulturních památek České republiky.