Všude ale probíhá příprava na nápor turistů, staví se krásné kamenné domy, překližkové lodže.
Obdivujeme způsob naprosto přesného opracování kamenů bez jakéhokoliv spojovacího materiálu. Jen střechy zůstávají z různobarevného vlnitého plechu. Všechen materiál, kromě kamenů, donesou nosiči na svých bedrech.
Dole obdivujeme poměrně drobné Nepálce, kteří se za náklady téměř ztrácí. Zboží a jídlo se nosí v rákosových koších, stavební materiál jen svázaný. Ale vše s nezbytným popruhem přes hlavu, který odlehčuje nadbytečnou váhu zádům. S většími náklady je třeba v těžších skalních úsecích i couvat. Klobouk dolů. I naše batohy vzbuzují ale respekt a občas i závody s námi.
Ale už k našemu osmému dni aklimatizačního treku. Stejně jako zvuky z ostatních pokojů, tak i nadmořská výška brání klidnému spánku. Nemůžu dospat. Večer totiž snad poprvé uléháme za svitu hvězd. Těšíme se na výhledy.
Probuzení do dalekých výhledů
Před půl šestou vybíhám ven. Konečně. Okolo nás se bělají majestátní ledové štíty. Z výšky 4930 metrů - vesnička Lobuche - vzbuzují i šest a půl tisícové kopce. Ale už během focení (jedno z prvních, které nám bylo dopřáno) vystupují z údolí mraky. Nadšení trochu opadá, zpomalujeme tempo, snídáme a pomalu vyrážíme do nedalekého Gorak Shepu - 5170 metrů.
Příroda nás ještě odměňuje výhledy na překrásnou Nuptse (7864m) s její majestatní stěnou. Okolo poledne se oživujeme za poměrně hustého sněžení nepalským čajem. Sluníčko, sníh-stálé střídání.
Příroda si s námi hraje, ale dopřává nám první pohled na vrcholek Everestu, a to od naší lodge. Chceme se tedy přiblížit celé stěně, směřujeme po šedé kamenné moréně ledovce Khumbu k základnímu táboru pod Mt.Everestem. Cestou jsou slyšet ohlušující kamenné laviny padající do ledovcových různobarevných jezer. Pohled na celou stěnu je nám odepřen, necháme si ho na zítra, při ranním výstupu na Kalapatthar!
Napsáno 18.9. 2003
