Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Karlových Varů kouzelným údolím Ohře ke Svatošským skalám

aktualizováno 
Přírodní okolí Karlových Varů nabízí po celý rok překrásný terén pro pěší nebo cyklistické výlety. Pověstné jsou okruhy po lázeňských vyhlídkách, co však rozhodně musíte vidět, je kouzelné údolí Ohře se Svatošskými skalami.

Údolí Ohře - Svatošské skály | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Dva světy

Přímo přes území Karlových Varů prochází ostrá hranice dvou zcela odlišných krajin. Zatímco nová, severní část města se šíří do průmyslové a přeurbanizované Sokolovské pánve se všemi typickými a bohužel většinou negativními znaky Podkrušnohoří, lázeňské centrum je sevřeno v zalesněném údolí říčky Teplé, které náleží Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Hranice CHKO, procházející napříč městem, určuje zároveň terén, kterému je dobré se při realizování výletů vyhnout. Pokud tedy chcete z Karlových Varů někam vyrazit, pak určitě jižním směrem. Severním ostatně žádné turistické značky téměř nevedou.

Údolí Ohře
Socha kamzíka - symbol Karlových Varů

Pavučinou lesních cest a chodníčků

Zalesněné svahy sevřeného tepelského údolí nad historickým centrem lázní protkává jako pavučina hustá síť vycházkových okruhů. Některé provázejí klasické turistické značky, většina je však značena pouze směrovkami s nápisem cílového místa. Vyznat se v této spleti cest je pro člověka neznalého detailně terénu docela obtížné, nedá se tu však v podstatě zabloudit – zvolíte-li špatný směr, po pár stovkách metrů narazíte na další rozcestí.

V nejbližším karlovarském okolí jsou lákavé především vyhlídky a rozhledny, z nichž se otevírají překrásné pohledy na lázně. Na rozdíl od obdobných staveb v jiných částech naší země vykazují karlovarské vyhlídky řadu zvláštností – především jsou dobře a pohodlně dostupné a jejich stavební styl mnohdy napodobuje hradní nebo zámeckou zdobnou architekturu. Nestavěly je totiž chudé turistické organizace z peněžních sbírek, ale bohaté městské spolky nebo instituce, jež se nemusely ve financích omezovat.

Údolí Ohře
Karlovy Vary z vyhlídky Petra Velikého

Od rozhledny k rozhledně

Největší nápor zájemců o vyhlídky do kraje směřuje k nejmladší karlovarské rozhledně Diana, která dominuje Výšině přátelství (556 m) nad levým svahem údolí Teplé. Rozhledna vznikla roku 1914 jako součást velkého městského projektu zahrnujícího ještě kolejovou lanovou dráhu a výletní restauraci. Právě lanová dráha, překonávající téměř dvousetmetrové převýšení nad lázeňskou kolonádou, je příčinou vysoké obliby a návštěvnosti tohoto místa.

Údolí Ohře
Rozhledna Diana nad Karlovými Vary

Přestože se tu proplétáte mezi davy lidí, z nichž mnozí zavítali do přírody zřejmě poprvé, na překrásném rozhledu z 40 m vysoké věže to nic nemění. Kromě lázeňského centra obklopeného věncem lesů odtud dohlédnete přes esteticky méně přitažlivou novou část Karlových Varů až k nejvyššímu vrcholu Krušných hor – Klínovci (1244 m).

Necelá hodina pohodlné chůze vás u Diany dělí od další rozhledny na Doubské hoře. Ta již leží stranou hlavního lázeňského dění a frekvence výletníků je tady o hodně nižší. Efektní modernistická stavba rozhledny, vrostlá do bývalé výletní restaurace, je však bohužel veřejnosti nepřístupná. Dnes je po rozsáhlé rekonstrukci v devadesátých letech minulého století součástí luxusního, čtyřhvězdičkového hotelu Aberg, kde obyčejní výletníci nemají šanci.

Údolí Ohře
Rozhledna na Doubské hoře

Nejstarší památka Karlových Varů

Z Doubské hory vede modrá značka dolů příjemným prostředím lázeňských lesů k výletní lesní kavárně a restauraci Linhart, kterou měl v oblibě prezident T. G. Masaryk. Ve středověku se tady rozkládala osada jménem Obora, po níž zbyly dodnes v terénu patrné zbytky některých staveb.

Roku 1246 tady byl vysvěcen kostel sv. Linharta, jehož základy byly po rozsáhlém archeologickém průzkumu zakonzervovány. V současnosti se jedná o nejstarší památkový objekt na území Karlových Varů. Osada Obora poměrně brzy zanikla, mimo jiné také proto, že obyvatelé přesídlili do příjemnějších míst k horkým pramenům do nově založeného městečka u vřídla Wary.

Kostel sv. Linharta v zaniklé vsi Obora
Kostel sv. Linharta v zaniklé vsi Obora

Kouzelné údolí Ohře

U výletního místa Linhart v podstatě končí karlovarská lázeňská zóna a začíná běžná krajina. Pokud byste chtěli podniknout celodenní výlet a nevracet se po některé z mnoha stezek zpět, pokračujte dále po modré značce přes obec Doubí do překrásného údolí řeky Ohře. Ta se právě tady zařezala do tvrdých hornin karlovarského žulového plutonu a vytvořila do krajiny zakleslé, lesy lemované údolí s meandry.

Kolem Ohře lze pak proti proudu putovat pěšky anebo i na kole až do města Loket, odkud jezdí do Karlových Varů nazpět vlak nebo autobus. Údolím částečně vede i naučná stezka.

Údolí řeky Ohře
Údolí Ohře

Zkamenělá svatba

Nejkrásnější partie údolí Ohře tvoří Svatošské skály, chráněné jako národní přírodní památka Jan Svatoš. Jde o soustavu žulových skalních pilířů na levém břehu řeky, které byly do současné podoby vypreparovány erozí řeky a výmolnou činností deště.

Svatošské skály představují jedno z nejznámějších a nejpůsobivějších skalních uskupení u nás, malebnost místa dotváří dřevěná visutá lávka přes řeku pro cyklisty a pěší. Značné oblibě se těší také výletní restaurace na protějším břehu, jež patří k předním výletním místům ve vzdálenějším okolí Karlových Varů.

Údolí Ohře

Ke skalním útvarům obvykle patří lidová fantazie a nejinak je tomu i v případě Svatošských skal. Jednotlivé útvary nesou názvy Zámek, Tchyně, Tchán, muzikanti, Svědci, Páter, Ženich a Nevěsta, Ministranti, Kapucín… Je jasné, že jde o zkamenělý svatební průvod, který do nynější kamenné podoby zaklela zhrzená víla opuštěná nevěrným ženichem.

Německá verze pověsti je však odlišná a praví, že zkamenělý svatební průvod je dílem nadpřirozené bytosti Hanse Heilinga (Jana Svatoše) – rovněž zhrzeného nápadníka krásné nevěsty Alžběty. Ještě jiná verze praví, že skály mohou být zbytkem města, které nechal Jan Svatoš postavit a následně i zbourat… Každý nechť si vybere.

Může se hodit

Další zajímavé vyhlídky v okolí Karlových Varů:
Jelení skok - skalka s kovovou sochou kamzíka z r. 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Podle pověsti o vzniku Vřídla se tomuto místu říká "Pod jelením skokem". Instalací sochy  chtěl baron Lützov zesměšnit smyšlenou pověst o objevení Vřídla. Socha byla roku 1984 zničena vandaly, kopii zhotovil z bronzu o dva roky později karlovarský sochař Jan Kotek.
Vyhlídka Petra Velikého – malý vyhlídkový altán nad Jelením skokem.
Goethova vyhlídka – rozhledna v novogotickém stylu z roku 1889 postavená podle plánů vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Je pojmenována podle J. W. Goetha, který sem rád chodil na mineralogické a botanické vycházky. Součástí stavby je i výletní restaurace.
Karlova vyhlídka – nejstarší rozhledna v okolí Karlových Varů z roku 1877 je napodobeninou rozhledny z dalekého Schleswigu v Německu. Má dva vyhlídkové ochozy ozdobené cimbuřím, je volně přístupná.

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT
Loket – překrásné historické město na ostrohu obtékaném téměř ze všech stran řekou Ohří. Dominantou je strohý středověký hrad z 12. století. Ve staré zástavbě s úzkými kamennými uličkami se zachovalo mnoho domů s gotickými a renesančními prvky. Městská památková rezervace. Loket je možno zvolit jako cíl (resp. východisko) celodenního pěšího výletu z Karlových Varů.

Hrad Loket
Hrad Loket


Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.