Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Itálie se stává země analfabetů

  11:43aktualizováno  11:43
Itálie trpí hlubokou kulturní recesí - stejně jako všechny vyspělé průmyslové země. K takovému závěru došli italští sociologové. Podle profesora Benedetta Vertecchiho, který výzkum řídil, je ve vyspělých zemích ohrožena úplným analfabetickým rizikem osmina až čtvrtina populace. V Itálii přitom nevzdělanost získává půdu i mezi lidmi, které bylo možné v minulosti definovat jako intelektuály, ale kteří nejsou schopní využívat své výrazové a zejména lingvistické schopnosti vně oblasti, v níž se profesně či jinak pohybují.

Asi polovina obyvatel Itálie není schopná číst noviny. A není ani s to řešit každodenní problémy. A přestože jsou tito jedinci vyloučeni z jakéhokoli podílu na moci, mají - překvapivě - nemalé příjmy, píše italský týdeník l'Espresso.

Jak vypadá takový průměrný italský analfabet? Obvykle normálně a elegantně. Nosí sako, možná trošku povolenou kravatu, pěkný kožený kufřík a má zaměstnání, které by se dalo závidět, a také automobil nejnovějšího typu. Když ale vyjde z práce, bolí ho hlava: jde tedy do lékárny a koupí si nějaký lék. Otevře obal a snaží se přečíst návod. Ale nerozumí mu. Je to možné? Je to víc než pravděpodobné. Itálie trpí nedostatkem kultury, ignorantstvím, neschopností zvládat znalosti otevírající přístup k moci či ke kontrole moci, píše l'Espresso.

Sociologové vzali vzorek populace a podrobili ho řadě testů. Například, jak zkoumané osoby zvládnou obyčejný psaný text a grafickou ukázku, či zda pochopí účtenku, kterou obdržely při nákupu. Tedy nic neobvyklého, pouze věci, s nimiž se setkáváme každodenně v běžném životě. Výsledky byly horší, než se dalo očekávat.

Nešlo ale o ten "starý" analfabetismus, kterým trpěli naši předci, ten už je léta na ústupu. To, co se vytrácí, je ztráta schopnosti používat běžné výrazivo pro to, abychom chápali a komunikovali. Prudce vzrůstá počet lidí, kteří mají jen omezený
slovník a kteří jsou schopní pochopit jen nejzákladnější obsah sdělení. Tento jev, nazývaný "analfabetické riziko", je na postupu.

Průzkum operoval s pěti lingvistickými úrovněmi - osoby, které dosáhly pouze prvého či druhého stupně, se dostaly do kategorie středního analfabetického rizika. Třetí stupeň klasifikoval osobu jako "nikoli nevzdělanou", čtvrtý a pátý stupeň znamená dobrou lingvistickou úroveň.

Pro upřesnění to znamená, že respondent zařazený do prvního stupně je například schopen rozeznat podle vývěsního štítu, o jaký obchod jde, ale už není s to používat psaný projev, aby produkoval či přijímal sdělení související s nenáročnou diskusí.

Šokující je, že osm procent lidí zařazených do této kategorie balancující nad propastí analfabetismu vystudovalo vysokou školu. A dalších deset procent má dokonce vysokoškolský diplom. Ale ještě dramatičtější je fakt, že z velké části jde o mladé lidi. U žáků, kteří školu právě opustili, je analfabetismem ohroženo 48
procent osob.

Profesor Vertecchi sice připouští, že "každý z nás zapomněl spoustu věcí z matematiky, kterou se na škole učil", ale na druhé straně upozorňuje, že "teď jde o něco jiného. Teď už neztrácíme jen znalosti specifických disciplín, teď se ztrácí základní kultura - gramotnost".

Podle l'Espressa sice Italové přikládají malou váhu slovům, nikoli však kontům v bance. Průzkum odhalil, že skupina lidí, které lze označit za nevzdělance, vůbec nemá nízké příjmy. Nebo přinejmenším nepodařilo se zjistit těsnou návaznost mezi moderním analfabetismem a výší příjmů. Zhruba 60 procent osob, které byly zařazeny do dvou nejnižších kategorií ohrožených nejvíce rizikem analfabetismu, má roční příjem přes 42 miliónů lir a jejich rodinný příjem přesahuje 140 miliónů. V přepočtu si tedy ročně přijdou na zhruba 800.000 korun, respektive jejich rodiny na
téměř dva a půl miliónu korun.

A nejde o žádnou výjimku: většina Italů s dobrým příjmem a velkými nákupními možnostmi má chabé gramatické schopnosti. Podle profesora Vertecchiho to znamená, že ve společnosti vyspělých zemí "se vytvářejí dvě jasně oddělené skupiny. Jednu tvoří gramotné osoby schopné dešifrovat mediální sdělení a tím i
vykonávat moc či ji alespoň podmiňovat. Vedle ní existuje druhá skupina odstavená od kulturních výdobytků, ale nikoli od spotřeby."
  

"Gramotné" osoby tvoří asi 15 až 20 procent populace, jejíž většina se ovšem rekrutuje z oblasti, kterou lze nazvat jako"kulturně marginální". Ta je sice zvýhodněna pokud jde o spotřebu, ale odsunuta stranou z hlediska občasných a politických práv. To profesor považuje za nejvýraznější rys moderní vyspělé
společnosti.

A co je v této souvislosti poměrně překvapivé - 80 procent účastníků průzkumu je s touto situací spokojeno, zejména s úrovní své gramotnosti, s pracovním zařazením a s občanským zařazením. S ohledem na obdobné průzkumy provedené v zahraničí lze říci, že právě tato homogenní skupina se projevuje sklonem ke "globalizačnímu" chování. Jsou to sice lidé podřízení a bez totožnosti, ale "internacionalizovaní", píše týdeník.

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.