Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z &H: V Bagdádu nebyl nikdy mír

  8:44aktualizováno  8:44
Bagdád - město válek nebo pohádek Tisíce a jedné noci? Tak iráckou metropoli nazvali v 60. letech slavní českoslovenští cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Byla to doba, kdy turisté v tomto městě hledali zlatou mešitu, ktesifonský oblouk, biblický Babylon či Ninive. Jaký vlastně byl tehdejší Bagdád?

Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda ovlivnila atmosféra města Hárúna ar-Rašída natolik, že knihu o cestě na Střední východ přes Sýrii, Jordánsko, Irák, Kurdistán a Kuvajt pojmenovali Tisíc a dvě noci.

"V Bagdádu jsme se přitom zastavili hlavně kvůli práci na reportážích," vzpomíná Miroslav Zikmund. "Seděli jsme v pronajatém domě a psali a psali, až se z nás kouřilo. Ani jsme neměli čas vytvořit si s místními lidmi nějaké trvalejší kontakty, navázat přátelství. To se podařilo až v Kurdistánu."
 
Tehdy byl všude Kásim
Do Bagdádu vjela expedice dvou tatrovek červené a modré - právě na Nový rok 1960. Irák tehdy žil ozvěnami převratu ze 14. července roku 1958, který přinesl zemi samostatnost a nového vůdce generála Abd el-Karíma Kásima.

"Chodili jsme po Bagdádu doslova zaplaveném obrazy Kásima. Díval se ze všech průčelí kin, z obchodů, z nároží, z autobusů, z hotelových hal, z výkladních skříní, z kdejakého kouta. Neminul den, aby několik jeho fotografií nevyšlo ve všech novinách. Když náhodou někoho slavnostně nepřijímal nebo někde neřečnil, musel být v pravém horním rohu první stránky aspoň oficiální portrét vůdce s příslušným titulem," popisují Kásimův kult cestovatelé.

Dostalo se jim i toho privilegia setkat se s nejvyšším iráckým představitelem. V exkluzivním dvouhodinovém rozhovoru, který jim poskytl, prorokoval, že za pět let bude Irák patřit k nejvyspělejším zemím světa.

Lehnou poklady Bagdádu popelem?

Starověká Mezopotámie a bombardéry

"To nám připadalo nepředstavitelné. Jako kdyby chtěl Kásim rozšířit sbírku příběhů Tisíce a jedné noci o další ... když pak nastala noc druhá po tisící," parafrázuje Zikmund pohádky. Odhad světoběžníků se ukázal jako velmi přesný. Krátce nato byl totiž ministerský předseda Kásim svržen a popraven. S ním padla i vojenská a politická elita a na jejich místo nastoupili vítězové puče. To už Hanzelka se Zikmundem pluli Jihočínským mořem z Jakarty do Tokia.

Písečná bouře
"Z Bagdádu mám zážitky krásné i děsivé. Spoustu času jsme okouzleně trávili s Jiřím Hanzelkou v bagdádském muzeu. Dnes, když čtu zprávy a dívám se na televizi, tak trnu hrůzou, že budou zničeny památky, které přežily celá tisíciletí. Všude kolem se objevují nejstarší sídla, nejstarší zbraně, nejstarší písma a nástroje, nejstarší vědy i nejstarší bohové. Mám strach, že památky z muzeí nikdo neukryl a architektonické skvosty se při dělostřelbě nebo při náletech mohou sesypat jako hromádka karet, i když nebudou cílem útoků. Je mi líto samozřejmě nevinných obětí války, ale i tyto historické ztráty budou nenahraditelné," říká Miroslav Zikmund.

Jeho děsivé zážitky z Bagdádu se také vztahují k prašné bouři.

"Začalo to jako červenohnědý soumrak hodinu po ránu. Starousedlíci zavírali a těsnili okna. A pak to nízké červenohnědé nebe padlo na Bagdád. Nebylo vidět dál než na patnáct metrů. Rty byly najednou suché, v nose to pálilo, všude se usazovala vrstva červenohnědého prachu. Po stole i po dlaždicích jsme mohli psát prstem. Expozimetr se ani nehnul, podle něj byla tma. Obyčejné žárovky svítily modře, potkávací světla automobilů taky modře a mlhovky, odjakživa žluté, byly najednou zelené. Mračno prachu nad městem působilo jako filtr, který ze slunečního spektra vykuchal celý střed a nechal jen červený a modrý konec," vzpomíná Zikmund na překvapení, které jim připravil jarní Bagdád.

Počasí podle Miroslava Zikmunda připraví nyní nejedno překvapení i americkým vojákům v Iráku. "Nedokážu si dost dobře představit, jak budou vojáci s celou výzbrojí trávit v Iráku duben a květen. My jsme se v tom vedru potili v šortkách a jejich plná polní váží padesát až sedmdesát kilogramů," uzavírá Zikmund a vrací se raději ke vzpomínkám na mírový Bagdád.



Miroslav Zikmund vzpomíná na Bagdád

Mír zde nikdy nebyl
Václavským náměstím Bagdádu byla třída Hárúna ar-Rašída. V roce 1917 ji městem prorazili místodržitelé Vysoké porty, cařihradských sultánů. Táhne se Bagdádem od jihu k severu, rovnoběžně s nedalekým Tigridem. Oč je užší než Václavské náměstí, šířkou stačí sotva na čtyři vozy vedle sebe, o to je delší. Ale dlouhá je mnoho kilometrů. Je to páteř dvacetikilometrového Bagdádu.

Život a zábavu obyčejných lidí na Rašídově třídě popisovali Hanzelka a Zikmund v cestopise Tisíc a dvě noci takto: "Rašídka je i třídou biografů. Jsou tu moderní kina cineramická a panoramatická a cinemaskopická a všelijaká jiná, stereofonní zvuk, koberce, chlazený vzduch a vycpaná sedadla, ale sem Bagdád nechodí, sem chodí jen hosté z daleké ciziny a bohatí hostitelé těchto hostí. Lidové biografy - a těch je víc - jsou jako Ponrepo."

" V tom, kam jsme právě zapadli, si chlapi z předměstí berou jízdní kola až do sálu a stavějí je pod plátno, aby je měli pořád na očích. Asi uprostřed dělí sál dřevěná ohrada, aby si ti, kdo za dvacet filsů - našich čtyřicet haléřů chodí lízat plátno, potají při představení nepřelezli na dražší místa dozadu. Ženy v přízemí není vidět, i ve věku biografů je korán drží zkrátka. Buď sedí doma, nebo si smějí koupit dražší lístek do vyhrazeného prostoru na balkoně."

"Přehrady koránu padají jenom v drahých kinech. V pořádném bagdádském kině hraje publikum společně s filmem. Fandí se, radí, hvízdá a křičí, celé hlediště jedním hlasem spílá zrádci a varuje hrdinu před nástrahou, divák dvě hodiny miluje a nenávidí. Téměř celý svět se chodí do biografu dívat. Bagdád chodí do kina žít.“

Jako správní automobilisté si cestovatelé pochvalovali, že je benzin v Iráku doopravdy levný. Za sto filsů - tehdejší dvě československé koruny - ho koupili čtyři a půl litru. "Ale kde jinde už by měl být levnější než v zemi, z jejíchž hlubin tryskají takové řeky ropy! Proto ani taxikáři nejsou v Iráku zvyklí na benzinu šetřit. Ustavičně se prohánějí po ulicích Bagdádu a zákazníky loví za jízdy," všimli si.

"Bagdád, město mnohokrát založené a mnohokrát zničené. Jeden z jeho zakladatelů, abbásovský chalífa Mansúr, mu dal krásné jméno: Medínet es-Sálam. Město míru. Bylo to jenom jméno. Sám Mansúr obehnal město trojitou hradební zdí. Mír nebyl nikdy v Bagdádu ani před Mansúrem, ani po něm." Takto překvapivě aktuálně charakterizují Bagdád Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund v cestopise vydaném v Praze roku 1967.

Spirálovitý minaret patřící k mešitě v Samaře zatím odolal všem válečným konfliktům

Chrám v Hatře nebyl při bombardování v předchozích válkách zasažen, ale otřesy půdy značně rozrušily statiku asyrské stavby

Ištařina brána byla součástí dvojitého okruhu hradeb ve starověkém Babyloně

Tržiště v Bagdádu objektivem cestovatelů. V metropoli se zdrželi delší dobu hlavně kvůli práci na reportážích. Fotografie prozrazuje, že se způsob tamního života od šedesátých let příliš nezměnil.

Dnes již zesnulý Jiří Hanzelka za volantem legendární Tatry 805. S tímto vozem absolvovali s Miroslavem Zikmundem v letech 1959-1964 svou asijskou cestu. Kromě Bagdádu se zastavili také ve městě Basra.

Návrat z asijské cesty. Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka za pět a půl roku najeli kolem 76 000 kilometrů a navštívili například Blízký východ, Indii, Nepál, Japonsko. Kromě památek je jako správné automobilisty nadchly v Iráku ceny benzinu.

"Chodili jsme po Bagdádu doslova zaplaveném obrazy Kásima. Díval se ze všech průčelí kin, z obchodů, z nároží, z autobusů, z hotelových hal, z výkladních skříní, z kdejakého kouta," vzpomíná Miroslav Zikmund na kult tehdejšího iráckého vůdce.

Autoři: ,




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.