Z Cínovce do Drážďan mohou putovat i vozíčkáři

-
Silniční trasa E 55 mezi hraničním přechodem na Cínovci a saskou metropolí Dráždany nabízí řadu turistických zajímavostí.

Na Cínovci překonává proslulá E 55 hřeben Krušných hor. Pohledy do krajiny německé strany Krušných hor nabízejí jednotlivé zastávky na trasách turistických stezek s východištěm a přehlednou mapou u hotelu Lugsteinhof. Vyznačené stezky jsou vhodné pro pěší turisty i pro cyklisty a některé z nich jsou i bezbariérové, bez terénních překážek a s mírnými stoupáními i klesáními, takže jsou vhodné i pro vozíčkáře a jsou pro ně i vyznačeny. Některé trasy mají charakter naučných stezek s informacemi o okolí. Výhled nabízí skalky na vrcholu Lugsteinu, nedaleko radiokomunikační věže. K hotelu Lugsteinhof vede odbočka napříč přes odstavné parkoviště kamionů, čekajících na odbavení na německé straně hraničního přechodu Zinnwald. V Altenbergu, ležícím o 4 km severněji, se dochovaly památky na těžbu rud a je tu i muzeum, připomínající tuto éru hornického městečka. Součástí prohlídky v bývalé prádelně cínové rudy je i cesta historickou štolou. Pod širým nebem jsou vystaveny i některé stroje a zařízení, používané k těžbě a separaci rud. Odbočka k tomuto muzeu je v Altenburgu vyznačena. Pod serpentinami, jimiž trasa E 55 klesá z hřebene Krušných hor, prochází silnice údolím Rote Weiseritz. V údolí vznikla i malá lázeňská městečka Barenfels a Kipsdorf. V Kipsdorfu má svou konečnou i zajímavá úzkorozchodná železnice, pojmenovaná podle říčky, kolem níž vede její trať - Weiseritzbahn. Tato nejstarší úzkorozchodná železnice v Sasku spojuje od roku 1883 město Freital přes Dippoldiswalde s podkrušnohorskými lázeňskými městečky. Po kolejích s rozchodem 750 mm stále jezdí pitoreskní vláčky s dýmajícími parními lokomotivami. Za polovinou trasy z Cínovce do Drážďan, na úpatí Krušných hor, leží okresní město Dippoldiswalde. V centru města zaujme oblastní muzeum, umístěné v bývalé koželužně. Ta je sama o sobě zajímavou stavbou z roku 1750, která se zachovala v původní hrázděné podobě a v náznaku je dochován i vodní náhon, který býval pro koželužnu zdrojem energie. Za tímto městem již vede silnice více otevřenou a přehlednou krajinou, dále se svažující k metropoli Saska - městu Drážďany. Za zastávku stojí ještě obec Possendorf, zejména její dochovaný větrný mlýn z roku 1691 na severovýchodním okraji obce. Vede k němu značená odbočka vpravo z hlavní silnice se šipkou k »windmühle«. Mlýn je nezvyklým způsobem propojen i se sousedním obydlím mlynáře - spojovací chodbou v úrovni 1. patra mlýna. Ve mlýně, který je přístupný, je i malé muzeum s exponáty o mlynářském řemesle.