Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Česka až na konec světa

aktualizováno 
Co by tady ještě mohlo být za život? Už tři dny uplynuly od chvíle, co jsme přejeli severní polární kruh na 66 stupních a 33 minutách zeměpisné šířky. I v červenci tady leží ostrůvky sněhu a my pokračujeme dál na sever.

Silnice vede - až na vzácná lidská sídliště - převážně syrovou přírodou, zmizela už i železnice, jež nás provázela ještě kus nad polární kruh.

Najednou je všechno ještě drsnější, třebaže sníh už zase někam zmizel. Poslední benzinku jsme minuli před mnoha hodinami. Projíždíme krajinou bez obydlí, stromů i keřů zbrázděnou hluboko do pobřeží zakouslými mořskými fjordy a porostlou jen zelenými lišejníky.

A pak se ve srázu pod cestou něco hnulo. Na silnici klikatící se před naším autem znenadání skočilo velké hnědobílé zvíře. Na hlavě mělo doširoka rozvětvené paroží.

Přivítal nás statný sob. Tak přece tu je život.

Najednou začínají na mořském pobřeží prosvítat barevné rybářské domečky. A u silnice se vyloupl nápis "toll road" čili výzva k zaplacení mýtného.

Leťte zdarma, kam chcete. Soutěžte o dvě zpáteční letenky do kterékoli evropské destinace, kterou si vyberete.

Tady už není o civilizaci pochyb. Jsme mnohem severněji, než leží třeba Island, a na přibližně srovnatelné rovnoběžce s Grónskem či Sibiří.

Naším cílem je Nordkapp, nejsevernější cíp Evropy, jakého lze dosáhnout "suchou nohou". Nazvat ho pevninou by byla lež, neboť nekřesťanské jednosměrné mýtné (zhruba 700 českých korun v přepočtu za dva cestující v autě) jsme zaplatili za šestikilometrový podmořský tunel, který vede z kontinentu na severonorský ostrov Mageroya.



Soby potkáte ve Skandinávii skoro všude

Ždímání našich bankovních karet (opravdu lze v téhle pustině platit elektronicky!) není ani zdaleka konec. Logicky si zde domysleli, že kdo se dotrmácí až sem, už se těžko před něčím zastaví. A tak samozřejmě platíme dalších asi 700 korun - tentokrát ovšem za každou osobu - jako "vstupné" na vysněný Nordkapp.

Až tam pojedete, nečekejte za své peníze přírodní zázraky, byli byste zklamaní. Museli jsme si vystačit s pocitem, že jsme "tu" byli.

Na konci světa na třísetmetrové skále nad nekonečným oceánem, proslulé fotografiemi s drátěnou zeměkoulí, nás aspoň potěšilo, že v arktickém kraji lze klidně chodit v šortkách a sandálech. Pobřeží severního Norska ohřívá Golfský proud, takže v létě je tu asi o 20 stupňů Celsia tepleji než na Sibiři, a dokonce ani v zimě tu prý moře nezamrzá.

Půlnoční slunce nepřekvapí, za tím se sem přece jezdí. Každý rok, od 11. května až do 31. července. V zimě, kdy je tu zase 24 hodin denně tma, se sem nikdo nedostane bez sněžného skútru. Ale ani v létě není snadné zahlédnout zlatý kotouč, jak se jen skloní k mořské hladině a znovu začne stoupat. Na severní zeměpisné šířce 71 stupňů 10 minut 21 vteřin se prohání vítr tak divoce, že dokáže zahalit azurové nebe během deseti minut těžkými šedivými mračny.

V tu chvíli si rádi odpouštíme čtyřhodinovou túru tundrou na doopravdy nejsevernější výběžek Evropy, mys Knivskjellodden, ležící ještě o 27 vteřin zeměpisné šířky severněji než Nordkapp. Spokojíme se s krátkým pohledem a rychle prchneme do podzemního labyrintu.

MŮŽE SE HODIT

Jak tam dojet

Bez trajektu přes Balt lze jet po dvou dánských mostech, za každý se platí jednosměrné mýtné bezmála 1000 českých korun. Na sever lze pokračovat buď přes nudnější Švédsko, kde je na výběr více tras, nebo malebným Norskem po silnici E6 zvané "arktická dálnice", ač je to místy jen klikatá okreska.

Na co si dát pozor

Na severu hlavně na soby. A všude na rychlost. V celé Skandinávii platí přísné rychlostní limity (obvykle kolem 80 km/h) důkladně avizované značkami a jejich dodržování se často (i za pomoci automatů) kontroluje. Pokuty jsou vysoké.

Bydlení a jídlo

Zdarma lze přenocovat kdekoli mimo obydlí. Ve Skandinávii lze spát v přírodě, stačí mít s sebou stan a spacák. Za deště si lze najmout chatku v kempu nebo lůžko v hostelu. Jídlo je velmi drahé, základní potraviny (pečivo, jogurty, kozí sýr, ovoce, zelenina) stojí běžně čtyřnásobek ve srovnání s českými obchody, oběd v hospodě zhruba od 400 korun.

To šílené vstupné u vjezdu se platí, jak se nakonec ukazuje, za procházku jakýmsi jeskynním chrámem konzumu. Podobně jako u jiných přírodních divů světa, třeba Niagarských vodopádů nebo islandských gejzírů, i tady je jakýmsi hlavním oltářem suvenýrový supermarket přetékající zaručeně místními, a proto patřičně drahými cetkami. Ty samozřejmě ztrácejí jakoukoli hodnotu přesně ve chvíli, kdy jsou zaplaceny. Snad je proto smysluplnější usednout do panoramatického kina nebo k některému z barových pultů.

Ale pozor, mají tu i opravdovou svatyni! Nordkapp se pyšní kaplí (ovšemže nejsevernější ze které novomanželé často odcházejí přímo do apartmá, jež údajně nabízí nezapomenutelný panoramatický výhled v celém okruhu 360 stupňů na severní oceán i pevninu. Prý mají nadlouho dopředu vyprodáno.

Nemohli jsme si ten unikát prohlédnout, při naší návštěvě se tam zrovna odebíral čerstvě sezdaný polský pár středního věku. Čtyřiadvacetihodinový pobyt i se šampaňským je stál zhruba deset tisíc korun.

Nakonec jsme zjistili, že kupodivu nejpoutavějším přírodním divem celého dalekého kraje se zdá být Kirkeporten, kam se vstupné nevybírá. Je to jakási skalní brána a dojdete k ní za půl hodiny přes kopec ze zátoky s rybářskou vesnicí Skarsvag. V létě mezi půlnocí a druhou hodinou ranní lze skrz ten kamenný oblouk za jasného nebe pozorovat noční slunce.

V Norsku jsou skutečně mnohem krásnější a Česku bližší atrakce než Nordkapp. Došlo nám to, když jsme nasedali do auta s vidinou bezmála čtyř tisíc kilometrů zpáteční cesty do Prahy ze 71. na 50. rovnoběžku.

Přesto Nordkapp nějak záhadně přitahuje poutníky všeho druhu, obyčejné turisty stejně jako thajského krále. Ten zde byl v roce 1907 a má na místě malou svatyni. Čechům se snad Nordkapp jeví magický proto, že je odtud mnohem blíž než do Prahy na severní pól vzdálený "pouhých" 2100 km.

Do třísetmetrové výšky nad mořskou hladinou se tyčí šedivé skály nejsevernější výspy Evropy, Nordkappu.

Pohlednice z Nordkappu ukazuje místní fenomén: půlnoční slunce

V protisměru: sob

Pohled na Skarsvag, jednu z rybářských vesniček na dalekém severu, ze stezky vedoucí ke skalní bráně Kirkeporten

Soby potkáte ve Skandinávii nejen na Nordkappu, rádi se procházejí po lesních silnicích v mnoha koutech severní Evropy

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.