Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z brtnického zámku vyjde morový průvod

  13:31aktualizováno  13:31
Již sedmnáctý morový průvod vyjde tuto sobotu z nádvoří zámku Brtnice. Bude se tak pokračovat v tradici města, které si touto pestrou akcí připomíná událost z let 1715. Občané už se těší, jak obléknou své stylové kostýmy , ve městě zavládne načas soudržnost a patriotismus.



Z druhého nádvoří zámku v Brtnici vyjde v neděli průvod více než dvou set mlčenlivých postav na paměť morové rány, která Brtnici postihla v roce 1715. Historický morový průvod je barvitou událostí, na kterou se v Brtnici i v okolí dlouho vzpomíná a která se také dlouho dopředu pečlivě připravuje. Ten letošní je v pořadí už sedmnáctý od znovuobnovení barokní tradice za první republiky. "Průvod je velmi originální zdejší záležitostí také proto, že události, v nichž má původ, jsou historicky přesně datovány a doloženy. V lidech znovu probouzí místní patriotismus a soudržnost," míní jedna z iniciátorek průvodu Eliška Nosálová. Přípravy na průvod začínají vždy přibližně měsíc před jeho konáním, kdy radnice rozhlasem vyzve zájemce o účast v průvodu, aby si přišli vyzkoušet a zkontrolovat své kostýmy. Těch má Brtnice nyní už celkem stosedmdesát vlastních; ostatní si půjčuje. Kostýmy jsou uloženy v jednom ze sálů jinak nevyužívaného brtnického zámku. Při každém konání průvodu (není to pravidelně, v posledních deseti letech se například průvod konal v roce 1990, pak o rok později a následně v letech 1994 a 1998) k nim některé přibudou a některé jsou opraveny, či ušity znovu. A tak před dvěma lety mohli lidé spatřit poprvé v průvodu jít kordón schönbornských dragounů, kteří při morové ráně a vyhlášení karantény Brtnici hlídali. Letos přibudou další postavy ve zbrusu nových a historicky věrných kostýmech: osm zbrojnošů, deset šlechticů a trojice trubačů. "Ušily nám je učnice Středního odborného učiliště v Jihlavě, které odvedly skvělou pečlivou práci. Moc jim děkujeme," podotkla Nosálová. Organizátoři průvodu nemají příliš velkou práci s tím, aby představitele jednotlivých postav přemluvili k účasti. "Je to spíš naopak: kostýmů je méně než zájemců. Většina postav už má své tradiční představitele, kteří se průvodu účastní pravidelně a může s nimi většinou stoprocentně počítat," řekl starosta Brtnice Josef Přibyl. Jednou z takových figur je mor - temná postava bez tváře, která je leitmotivem průvodu, a která hlavně u dětských svědků průvodu někdy způsobí pocity jako postavy z filmových horrorů. Má už po celé desetiletí jednoho představitele: brtnického rodáka Jana Čecha z Jihlavy. "Chodím za mor v průvodu tak dlouho, že si to ani nepamatuji. Je už to taková tradice. Ta postava do průvodu patří, bez ní by to nebylo ono," usmívá se vysoký muž. Ztělesňování alegorie moru zdědil po strýci, který jej představoval už v sedmdesátých letech. Se vznikem většiny současných kostýmů průvodu je spojena osoba brtnického pedagoga a výtvarníka Aloise Toufara. Ten se zasloužil o jejich vznik v období politického uvolnění před rokem 1969, kdy se po letech zákazů průvod uskutečnil po čtyřiadvacetileté přestávce od roku 1945. "Dali si s tím tehdy skutečnou práci a jeli například až do konventu ve Vranově, aby se podívali, jak vypadají skutečné obleky paulánských mnichů. Také další kostýmy vznikaly podle historických předloh, zhotovila se i celá řada dodnes užívaných paruk," líčí Nosálová. Kolik celá brtnická podívaná bude stát obecní kasu? Něco tisíc stálo ušití nových kostýmů, něco přijde na občerstvení hudebníků. Podle odhadů jde o desítky tisíc korun. Podle starosty Přibyla je však důležitější, že i v Brtnici jsou lidé, kteří nechtějí jen tak nechat zaniknout odlesky zdejší bohaté historie. "Práce na organizaci je vesměs dobrovolná, a tedy zdarma. Díky patří především všem, kteří mají úctu k tradici a dělají něco pro její zachování," soudí starosta. Historický morový průvod v neděli projde pomalu městečkem Brtnicí a pak se druhou stranou kolem bývalého paulánského kláštera vrátí zpátky na zámecké nádvoří.


 

Morového průvodu v Brtnici se nebudou účastnit pouze mniši, ale i šlechtici, zbrojnoši a dragouni.

Autor:




Nejčtenější

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.