Yellowstonský park udivuje nádhernou přírodou

Je jen jedno místo na světě, kde může člověk spatřit teplé prameny a gejzíry či bublající průzračná jezírka nebo fantastické vodopády. Při toulkách po těchto krásách jsou k vidění v rozlehlých lesích nebo na náhorních plošinách i volně se potulující stáda bizonů nebo rodinky medvědů. Toto vše umožňuje americký Yellowstonský národní park, který je držitelem slavného primátu: před 130 lety, 1. března 1872, se stal prvním národním parkem na světě.

Podle zákona, který tehdy schválil americký Kongres a podepsal prezident Ulysses Grant, byla oblast o rozloze devíti tisíc čtverečních kilometrů, jehož převážná část je na severozápadě státu Wyoming a zasahuje i do Montany a Idaha, "vyjmuta z možnosti osídlení, obsazení nebo prodeje". Byla také vyčleněna "pro prospěch a požitek lidí".

V tu dobu měl první národní park na světě za sebou už pohnutou historii. Některé nálezy dokládají, že první lidé zde mohli být před téměř deseti tisíci lety, ale možná i mnohem dříve. Až do 19. století byla oblast známá pouze Indiánům z větve kmene Šošonů a až na přelomu 18. a 19. století se objevily první zmínky o řece Yellowstone.

Pravděpodobně prvním bělochem, kterýspatřil oblast na horním toku řeky, kde se nachází národní park, se stal v roce 1808 John Colter. Poté se oblast stala mekkou lovců a dobrodruhů, mezi nimiž figuroval i pověstný Jim Bridger. Všichni byli fascinováni úchvatnými scenériemi, a tak se v roce 1871 do míst vypravila státní expedice. Provázeli ji fotograf William Henry Jackson a malíř Thomas Moran, kteří krásy tohoto kusu země zachytili ve fotografiích a malbách. Umělecká díla měla velký vliv na rozhodnutí o zřízení národního parku.

Oblast vyniká geotermálními úkazy, které lze sice vidět i jinde, ale součet gejzírů ve všech ostatních oblastech je menší než v Yellowstonu samotném. Všudypřítomná síra dává jasně najevo, proč právě Yellowstone (žlutý kámen). Tento název dostala nejdříve řeka a po ní byl pojmenován i park.

Ke koloritu místa, kam ročně zavítá na dva milióny turistů z celého světa, patří také třítisícové hory a jehličnaté lesy, které pokrývají dvě třetiny území. Milovníci zvířat se mohou bez problémů, ale s rizikem přiblížit k medvědům, nebo mohou pozorovat stáda bizonů a zavzpomínat si tak na doby, kdy se bizoni proháněli po amerických prériích v miliónových stádech. Lahůdkou je možnost spatřit ohromného losa nebo plížící se pumu. 

Mezi více než 200 gejzíry je nejznámější Old Faithful (Starý věrný), který svému jménu ostudu určitě nedělá. Od svého objevení v roce 1870 se pravidelně v 67minutových intervalech předvádí nedočkavým turistům a tryská do výše 40 metrů.

I do parku naplno pronikla komercializace s hotely, rychlým občerstvením a okružními cestami. Také životní prostředí je tu vystaveno vlivům civilizace. V roce 1988 proletěla světem šokující zpráva, že velká část nejstaršího národního parku podlehla obrovským požárům, takže dodnes některé partie parku připomínají českým turistům svými ohořelými pahýly stromů spíše Krušné hory.

Průkopníky zákonné ochrany divočiny v Evropě jsou severské
země, jejichž systém ochrany přírody patří k nejdokonalejším na
světě. Švédsko přijalo zákon na ochranu přírody 24. května 1909,
na jeho základě vzniklo i prvních devět národních parků.
Nejstarší z následovníků Yellowstonu, Královský národní park, se zrodil v roce 1879 v Austrálii, o šest let později dala kanadská vláda pod ochranu minerální prameny a jeskyně Banff a o další rok později přibyly v Kanadě národní parky Yoho a Glacier. Novozélandský národní park Tongariro byl zřízen v roce 1887 a v září 1890 byl založen americký Sequoia National Park.

Mapa Yellowstonského národního parku. Hranice kaldery jsou vyznačeny červeně, hvězdy vyznačují místa zemětřesení v letech 1959 a 1975.