Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z největších kasáren střední Evropy u Berlína se staly sovětské Pompeje

aktualizováno 
Z východoněmeckého městečka Wünsdorf jezdil ještě na počátku 90. let pravidelný přímý vlak do Moskvy. V lesích kolem něj se totiž rozkládalo stotisícové sovětské vojenské město, největší kasárny v celé střední Evropě. Dodnes toto místo vypadá, jako by čekalo na návrat Sovětů.

Wünsdorf kasárny Sovětský svaz NDR | foto: Profimedia.cz

Osamocený obří Lenin stojí i po čtvrtstoletí od začátku odsunu sovětských vojáků z východního Německa pevně před schodištěm do důstojnického domu ve Wünsdorfu. Pamatuje doby, kdy to tu vypadalo jako v Sovětském svazu.

Zdejší kasárny, které využívalo už německé císařství a za druhé světové války v nich bylo velitelství pozemních sil třetí říše, se totiž po kapitulaci nacistů staly velitelstvím sovětských vojsk v Německu. Vojska, jejichž úkolem nebyla jen kontrola východního Německa, ale v případě války měla obsadit většinu západní Evropy, čítala téměř půl milionu vojáků a další statisíce civilního personálu a rodinných příslušníků.

Kasárny ve Wünsdorfu

Sovětské vojenské základny a cvičiště zabíraly obrovské prostory Německé demokratické republiky (NDR), srovnatelné s plochou Karlovarského kraje. Východní Německo muselo na základě mírových smluv celý tento obrovský kolos živit, což bylo i pro tento ekonomicky postupem času nejvyspělejší stát východní Evropy hospodářsky vyčerpávající.

Do tehdy stotisícového Wünsdorfu, kde spolu s vojáky, především s důstojníky, žily i jejich rodiny, měli Němci podle vzpomínek pamětníků po celou dobu pobytu sovětských vojsk vstup zakázán. Sověti tu měli svoje školy, sportoviště, obchody, restaurace, bazény i kina.

Jediné místo, které někteří Němci měli výjimečně možnost poznat, byl sál divadla, kam byli zváni především komunističtí straničtí činitelé při příležitosti výročí a oslav, jako třeba Velké říjnové socialistické revoluce či Prvního máje.

Město přízraků

Na základě smlouvy o sjednocení Německa byl zahájen v první polovině devadesátých let několikaletý odsun armády už neexistujícího Sovětského svazu. Dokončen byl na podzim roku 1994.

Kasárny ve Wünsdorfu využívalo už německé císařství. Zabíraly plochu 590...

Kasárny ve Wünsdorfu využívalo už německé císařství. Zabíraly plochu 590 hektarů a sousedily s dalšími 4000 hektary cvičné plochy. (Snímek je z roku 1935)

Od té doby přes různé pokusy využít domy a budovy k administrativním, uměleckým či muzejním účelům většina stotisícového sovětského vojenského města chátrá a mění se ve svéráznou obdobu Pompejí.

„V tomto městě přízraků je dnes nebezpečné se pohybovat. Padá omítka, někde se zřítily střechy, propadají se schodiště,“ popisuje server Deutsche Welle návštěvu bývalého „zakázaného města“.

V relativně nejlepším stavu je divadlo, kde zůstala i opona a znak Západní skupiny sovětských vojsk. Budovy však byly zcela vyklizeny, odcházející vojáci si odvezli všechen nábytek, kohoutky, často i záchodová prkýnka.

Poslední sovětští vojáci opustili východoněmecký Wünsdorf na podzim roku 1994.

Poslední sovětští vojáci opustili východoněmecký Wünsdorf na podzim roku 1994.

Z kasáren ve Wünsdorfu je teď město přízraků.

Z kasáren ve Wünsdorfu je teď město přízraků.

Vedle divadla a budovy velitelství je i po dvaceti letech v dobrém stavu také okrouhlá stavba, v níž bylo umístěno obří panoráma Dobytí Berlína. Na ní byl v hyperrealistické podobě vyveden konec třetí říše a vítězství Rudé armády. Sto metrů dlouhý obraz, který byl doplněn světelnými a zvukovými efekty, byl ale v roce 1994 rozebrán a převezen do Ruska, kde je k vidění v Žukovu nedaleko Moskvy.

Statisíce Rusů, kteří v tomto největším „sovětském městě“ v NDR prožili často dlouhá léta, vzpomínají na ty časy dodnes se slzou v oku. I nyní tvoří Rusové velkou část návštěvníků nedávno zřízeného muzea, které v dnes šestitisícovém Wünsdorfu shromáždilo vše, co po sovětském armádním městě zbylo.

Město duchů: temná minulost a nejasná budoucnost

  • V oblasti kolem braniborského města Wünsdorf byla armáda doma už v 19. století. Ovšem domácí. V roce 1877 zde byla založena pruská dělostřelecká střelnice, později přibyly kasárny, telegrafní úřad, železnice i pěchotní škola.
  • Ve Wünsdorfu také mezi lety 1914 a 1945 sídlilo velitelství německé armády.
  • V roce 1915 zde byla postavena první mešita na německé půdě. Měla sloužit muslimským válečným zajatcům, kterých bylo v tzv. Táboře půlměsíce kolem 30 tisíc. Po první světové válce ji ještě nějakou dobu využívala berlínská muslimská komunita, ale v roce 1925 byla zničena.
  • Když se v roce 1933 dostala k moci NSDAP, stal se Wünsdorf základnou obrněných jednotek. Ve třicátých letech se zde připravovali němečtí sportovci na olympijské hry 1936, které byly zlatým hřebem nacistické propagandy.
  • Od roku 1937 budovala německá armáda ve Wünsdorfu bunkry, jejich rozloha patřila k největším v zemi. Odtud bylo řízeno napadení Polska, které odstartovalo druhou světovou válku.
  • Od roku 1938 zde sídlilo vrchní velení wehrmachtu. Vojáků i civilních zaměstnanců přibývalo, a tak byla v lese severně od města vybudována vojenská základna.
  • Americké bombardéry podnikly 15. března 1945 masivní útok, při kterém bylo zabito 120 lidí a mnoho budov bylo zničeno nebo poškozeno. Wünsdorf posléze obsadil generál Žukov, který odtud zaútočil na Berlín.
  • Po válce se „Malá Moskva“, jak se lesnímu městu přezdívalo, stala domovem pro 50 tisíc až 75 tisíc mužů, žen a dětí, kteří tu měli k dispozici vše, co potřebovali k životu. Rusky se zde mluvilo od 50. let minulého století až do září 1994, kdy byl dokončen odsun sovětských vojsk.
  • Po jejich odchodu zde zůstalo opuštěné posádkové město o rozloze 260 hektarů, kde se nacházelo ještě 98 300 nábojů, 47 tisíc kusů další munice, 29,3 tuny muničního odpadu a nespočet vyřazených zbraní.
  • Z města duchů bylo následně odklizeno asi 45 tisíc metrů krychlových domácího a velkoobjemového odpadu včetně chemikálií, olejů, pneumatik nebo azbestu.
  • Do areálu bylo přestěhováno několik zemských úřadů a jeho část také slouží k bydlení, směřují sem i kroky výletníků a milovníků military, ale většina prostor stále chátrá.
  • V současnosti bývá Wünsdorf nazýván městem bunkrů a knih, život mu vdechují nezávislí umělci a intelektuálové. Umělecké sdružení Töpchin působí uprostřed cvičáku už od roku 1992.
  • Minulý rok braniborský ministr vnitra navrhl, aby byl v jednom z opuštěných komplexů vybudován tábor pro více než 1500 uprchlíků. Pravicoví extremisté následně budovu zapálili.
Autoři: , pro iDNES.cz




Nejčtenější

Kristina se vydala na cestu, aby sebe i druhé zbavila strachu z neznámého.
Sama uběhla 1840 km přes Írán. Bojovala tak proti strachu Evropanů

Její okolí si myslelo, že se zbláznila, když chce sama běžet muslimskou zemí. Čtyřiačtyřicetiletá Kristina Palténová se ale nenechala odradit. Nazula běžecké...  celý článek

Interiér kostela Mezinárodní konopné církve (20. dubna 2017)
V Coloradu otevřeli kostel zasvěcený marihuaně, uctívá se v něm číslo 420

Mezinárodní konopná církev otevřela v Denveru první kostel zasvěcený marihuaně. Není to náhoda. Stát Colorado totiž patří mezi americké státy, které rekreační...  celý článek

Pudinkový dort s ovocem a šlehačkou
Pudink v hlavní roli. Sladkosti, které se rozplynou na jazyku

Jedna z nejobyčejnějších kuchyňských ingrediencí bývá obvykle spojována jen s dětskými svačinkami. Byla by ale škoda nechat pudinku jen tuhle vedlejší roli....  celý článek

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu
Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.